Cíl vytvoření skupiny - 1. 1-1 (1984)
Cíl vytvoření skupiny - 2. 1-2 (1984)
O lásce k přátelům. 2 (1984)
Láska k přátelům - 1. 3 (1984)
Nechť člověk pomůže svému bližnímu. 4 (1984)
Čo nám poskytuje pravidlo “Miluj blížneho svojho ako seba samého”?. 5 (1984)
Láska k přátelům - 2. 6 (1984)
Miluj bližního svého jako sebe samého. 7 (1984)
Jaké naplnění Tóry a přikázání očišťuje srdce. 8 (1984)
A člověk prodá střechu svého domu. 9 (1984)
Jakou úroveň musí člověk dosáhnout?. 10 (1984)
Ohledně zásluh praotců. 11 (1984)
Důležitost skupiny. 12 (1984)
Jména a názvy v duchovním (Někdy se duchovní nazývá duše). 13 (1984)
Vždy buď připraven prodat vše, co máš, aby ses oženil s dcerou žáka mudrce. 14 (1984)
Jak může sestoupit z nebes něco špatného. 15 (1984)
Ohledně odevzdávání. 16 (1984)
O důležitosti přátel. 17-1 (1984)
Pravidla shromáždění společnosti. 17-2 (1984)
A bude to: Když přijdeš do země, kterou ti dá Stvořitel, tvůj Všemohoucí. 18 (1984)
Dnes všichni předstoupíte. 19 (1984)
Udělej si Rava a kup si přítele - 1. 1 (1985)
Ohledně větví a kořene. 2 (1985)
Pravda a víra. 3 (1985)
Zde je rodokmen Noema. 4 (1985)
Odejdi ze své země. 5 (1985)
A Stvořitel se mu odhalil v Alone Mamre (v dubových lesích) . 6 (1985)
Život Sáry. 7 (1985)
Udělej si Rava a kup si přítele - 2. 8 (1985)
A synové se strkali v jejím lůně. 9 (1985)
A odešel Jákob. 10 (1985)
Spor Jákoba s Lábanem. 11 (1985)
A usadil se Jákob. 12 (1985)
Pevnost, bašta mého spasení. 13 (1985)
Já jsem první a Já jsem poslední. 14 (1985)
A obrátil Chizkijáš tvář svou ke zdi. 15 (1985)
A čím více ho vyčerpávali. 16 (1985)
Poznej dnes a ulož do srdce svého. 17 (1985)
Žalobci. 18 (1985)
Pojďme k Faraonovi - 1. 19 (1985)
Kdo zatvrdil své srdce. 20 (1985)
Vždy je třeba rozlišovat Tóru a práci. 21 (1985)
Celá Tóra je jedno svaté Jméno. 22 (1985)
Na mém loži po nocích. 23 (1985)
Tři etapy v práci. 24 (1985)
Ve všem se musí rozlišit světlo a nádoba (kli). 25 (1985)
Děj mi uvidět Velikost Svojí. 26 (1985)
Článek o navrácení. 27 (1985)
Článek o zvědech. 28 (1985)
Stvořitel je blízký všem, kteří Ho volají. 29 (1985)
Tři modlitby. 30 (1985)
Člověk nepočítá sebe k hříšníkům. 31 (1985)
Ohledně odměny pro přijímající. 32 (1985)
Zločinci Israele. 33 (1985)
A modlil jsem se ke Stvořiteli. 34 (1985)
Když člověk ví, co je chvění před Stvořitelem. 35 (1985)
A byl večer, a bylo ráno. 36 (1985)
Kdo svědčí o člověku. 37 (1985)
Spravedlivý a dobře pro něj, spravedlivý a špatně pro něj. 38 (1985)
Uslyš náš hlas. 39 (1985)
A odešel Mojžíš. 1 (1986)
Slyšte nebesa. 2 (1986)
Co znamená, že za pomoci Tóry je člověku udělena spravedlnost a mír. 3 (1986)
Ohledně milosrdenství. 4 (1986)
Ohledně úcty k otci. 5 (1986)
Ve věci jistoty. 6 (1986)
Důležitost modlitby mnohých. 7 (1986)
O pomoci přicházející shora. 8 (1986)
O svíčce Chanuky. 9 (1986)
Ohledně modlitby. 10 (1986)
Pravá modlitba je založena na skutečné potřebě. 11 (1986)
V čem tkví hlavní potřebnost, za kterou je třeba se modlit. 12 (1986)
Pojďme k Faraonovi - 2. 13 (1986)
Proč je třeba nádoby od Egypťanů. 14 (1986)
Modlitba mnohých. 15 (1986)
Neboť Jákoba si vybral pro Sebe Stvořitel. 16 (1986)
Pravidla setkání. 17 (1986)
Kdo přivádí k modlitbě. 18 (1986)
O významu radosti. 19 (1986)
Pokud zhřešil a přizná vinu. 20 (1986)
O víře výše rozumu. 21 (1986)
Když žena počne. 22 (1986)
O chvění a radosti. 23 (1986)
Rozdíl mezi almužnou a darem. 24 (1986)
Míra plnění přikázání. 25 (1986)
Blízká cesta a daleká cesta. 26 (1986)
Stvořitel a Israel odešli do vyhnanství. 27 (1986)
Není společnost menší než deset. 28 (1986)
Lišma a Lo Lišma. 29 (1986)
Klipa předchází plodu. 30 (1986)
O významu krmení a porodu. 31 (1986)
Proč během modlitby je třeba narovnat nohy a zakrýt hlavu. 32 (1986)
Jaká jsou přikázání, po kterých člověk šlape svými patami. 33 (1986)
O soudcích a strážcích. 34 (1986)
Patnáctého Ava. 35 (1986)
V čem tkví příprava k Slichot. 36 (1986)
Dobrý, tvořící dobro zlým a dobrým. 1 (1987)
O důležitosti uvědomění zla. 2 (1987)
Celý Izrael má podíl na budoucím světě. 3 (1987)
Nelze poslouchat dobré od zlého člověka. 4 (1987)
V čem je důležitost práce ve vztahu k odměňování. 5 (1987)
Důležitost víry, která je vždy přítomná. 6 (1987)
Zázrak Chanuky. 7 (1987)
Rozdíl mezi pravdivou a nepravdivou milostí. 8 (1987)
Velikost člověka závisí na velikosti jeho víry v budoucnost. 9 (1987)
Jaká je závažnost pomluvy a proti komu je směřována. 10 (1987)
Purim, když je přikázáno "ad de-lo jada". 11 (1987)
Co je "polovina šekelu" v duchovní práci - 1. 12 (1987)
Proč se svátek maces nazývá "Pesach". 13 (1987)
Spojení mezi Pesachem, macesem a marorem. 14 (1987)
Dva druhy svatosti. 15 (1987)
Rozdíl mezi společnou a individuální prací (klal a prat). 16 (1987)
Podstata důležitosti zákazu učit Tóru modloslužebníky. 17 (1987)
Co je příprava pro obdržení Tóry - 1. 18 (1987)
Co je skryté a zjevné v práci Stvořitele. 19 (1987)
Co je osobní vlastnictví člověka. 20 (1987)
Co jsou špinavé ruce v duchovní práci. 21 (1987)
Jaký dar člověk prosí u Stvořitele. 22 (1987)
Mír po hádce je lepší, než když vůbec nedojde k hádce. 23 (1987)
Co je bezdůvodná nenávist v duchovní práci. 24 (1987)
Co je vážnost v duchovní práci. 25 (1987)
Co je to lehké přikázání. 26 (1987)
Co je prokletí a požehnání v duchovní práci. 27 (1987)
Co znamená "nepřidávejte a neubírejte" v duchovní práci. 28 (1987)
Co znamená "podle utrpení - je mzda". 29 (1987)
Co je "válka o moc" v duchovní práci - 1 . 30 (1987)
Co je uzavření spojení v duchovní práci. 31 (1987)
Proč se život dělí na dva druhy. 1 (1988)
Jaká musí být míra návratu. 2 (1988)
Proč se Stvořitel nazývá "Pravda". 3 (1988)
Co znamená „modlitba za pomoc a odpuštění“ v duchovní práci. 4 (1988)
Co znamená v duchovní práci: "Israel je ve vyhnanství - Šchina je spolu s nimi". 5 (1988)
V čem je rozdíl mezi polem a člověkem v poli, v duchovní práci. 6 (1988)
Proč je tak důležitý ženich, že jsou mu odpuštěny jeho hříchy. 7 (1988)
Co znamená, že modlící se musí správně vysvětlovat svá slova. 8 (1988)
Co znamená, že spravedlivý trpí z neštěstí. 9 (1988)
Co znamená čtyři druhy jdoucích do Domu Učení v duchovní práci. 10 (1988)
Jaké dva úrovně předcházejí "Lišma". 11 (1988)
Co je „Tóra a práce“ na cestě Stvořitele. 12 (1988)
Co znamená, že vůdce národa - to je i národ, v duchovní práci. 13 (1988)
Nezbytnost lásky k přátelům. 14 (1988)
Co znamená, že požehnání se nenachází na prázdném místě, v duchovní práci. 15 (1988)
Na jakém základě se buduje svatost. 16 (1988)
Hlavní rozdíl mezi živočišnou duší a božskou duší. 17 (1988)
Kdy se člověk nazývá pracovníkem Stvořitele v duchovní práci. 18 (1988)
Co je stříbro a zlato, Israel a ostatní národy v duchovní práci. 19 (1988)
Co je odměna v práci na odevzdávání. 20 (1988)
Co znamená, že Tóra byla dána z tmy, v duchovní práci. 21 (1988)
Co jsou zásluhy a hříchy spravedlivého v duchovní práci. 22 (1988)
Co znamená v duchovní práci, že začínají z "lo lišma". 23 (1988)
Co znamená: "Skryté - Stvořiteli, ale odhalené - nám" v duchovní práci. 24 (1988)
Co je příprava v předvečer soboty v duchovní práci. 25 (1988)
Jaký je rozdíl mezi zákonem a spravedlností v duchovní práci. 26 (1988)
Co znamená, že Stvořitel nesnáší domýšlivce, v duchovní práci. 27 (1988)
Co znamená skryté a zjevné řízení Stvořitele. 28 (1988)
Jaký je rozdíl mezi pracovníkem Stvořitele a tím, kdo pro Něho nepracuje . 29 (1988)
Co požadovat od shromáždění přátel. 30 (1988)
Jaká činnost člověka v duchovní práci se vztahuje ke Stvořiteli. 31 (1988)
Co jsou dvě činnosti během pádu. 32 (1988)
V čem je rozdíl mezi společným a osobním v duchovní práci. 33 (1988)
Co je den a noc v duchovní práci. 34 (1988)
Co je pomoc v duchovní práci, kterou musí člověk prosit u Stvořitele. 35 (1988)
Jaká je míra návratu. 1 (1989)
Co je velký nebo malý hřích v duchovní práci. 2 (1989)
Jak se liší brány slz od všech ostatních bran. 3 (1989)
Co je "potopa" v duchovní práci. 4 (1989)
Co znamená, že stvoření světa bylo ve formě almužny. 5 (1989)
Co je "výše rozumu" v duchovní práci. 6 (1989)
Co znamená v duchovní práci „Ten, Kdo nepracoval v předvečer soboty, co bude jíst v sobotu?“. 7 (1989)
Co znamená "Pokud narůstá dobro, pak i zlo narůstá" v duchovní práci. 8 (1989)
Co znamená v duchovní práci, že utrpení které přišlo k hříšníkům, začíná u spravedlivých. 9 (1989)
Co znamená v duchovní práci, že žebřík stojí nakloněný. 10 (1989)
Jaké síly je potřeba v práci. 11 (1989)
Co je "hostina ženicha". 12 (1989)
Co je "chléb nepřejícího" v duchovní práci. 13 (1989)
Co znamenají slova "A ulož do srdce svého". 14 (1989)
Co znamená, že spravedliví jsou vidět díky hříšníkům, v duchovní práci. 15 (1989)
Co znamená zákaz požehnat nad prázdným stolem v duchovní práci?. 16 (1989)
Proč je zakázáno popřát příteli mír dříve, než požehná Stvořitel. 17 (1989)
Co znamená, že požehnání nepřebývá nad tím, co je spočítáno v duchovní práci. 18 (1989)
Co znamená v duchovní práci, že se sobota nazývá "Ša-bat". 19 (1989)
Co znamená, že zlý počátek se pozvedá a odvádí na stranu, v duchovní práci. 20 (1989)
Co znamená v duchovní práci: "Opilý se nemodlí". 21 (1989)
Co znamená, že právě v předvečer svátku Pesach jsou položeny čtyři otázky. 22 (1989)
Co znamená v duchovní práci "Pokud nespolknul maror, nesplnil závazek". 23 (1989)
Co znamená: "Nechť požehnání obyčejného koena nebude povrchním ve tvých očích" v duchovní práci. 24 (1989)
Co znamená v duchovní práci: „Člověk, který má vadu, se nepřiblíží“. 25 (1989)
Co znamená "toho, kdo znesvěcuje sebe, znesvěcují shora" v duchovní práci. 26 (1989)
Co je utrpení v duchovní práci. 27 (1989)
Kdo potřebuje znalost, že člověk obstál v zkoušce. 28 (1989)
Co je příprava pro obdržení Tóry - 2. 29 (1989)
Co je zapálení svítidla v duchovní práci. 30 (1989)
Co znamená, že není možné učit Tóru modloslužebníky, v duchovní práci. 31 (1989)
Co znamená, že olej se nazývá dobrými činy, v duchovní práci. 32 (1989)
Co je vlastnost zvědů v duchovní práci. 33 (1989)
Co je mír v duchovní práci. 34 (1989)
Co je "ten, kdo nemá syny" v duchovní práci. 35 (1989)
Co znamená "Neboť v tom je vaše moudrost a rozum v očích národů" v duchovní práci. 36 (1989)
Co znamená „cesta je na začátku trnitá, ale na konci přímá" v duchovní práci. 37 (1989)
Co jsou „soudci a stráže“ v duchovní práci. 38 (1989)
Co znamená "Tóra mluví pouze o zlom počátku" v duchovní práci. 39 (1989)
Co znamená "Každý den oni musí být ve Tvých očích novými" v duchovní práci. 40 (1989)
Rozvrh dne. 41 (1989)
Co znamená: „Abychom byli hlavou, ale ne ocasem“ v duchovní práci. 1 (1990)
Co je "selhání" v duchovní práci. 2 (1990)
Co znamená, že svět je stvořen pro Tóru . 3 (1990)
Co znamená, že nejdůležitější díla spravedlivých - jsou dobré skutky, v duchovní práci.. 4 (1990)
Co znamená, že Země nepřinesla ovoce, dokud nebyl stvořen člověk, v duchovní práci. 5 (1990)
Kdy má člověk používat hrdost v duchovní práci. 6 (1990)
Kdy je čas modlitby a kdy je čas poděkování v duchovní práci. 7 (1990)
Co znamená, že se Esav nazývá člověkem pole, v duchovní práci. 8 (1990)
Co znamená, že žebřík stojí na zemi a jeho vrchol dosahuje nebesa. 9 (1990)
Co znamená v duchovní práci, že, jak řekli naši mudrci, král David neměl život. 10 (1990)
Co znamená v duchovní práci, že svítidlo Chanuky se umísťuje nalevo od vchodu. 11 (1990)
Co znamená, že se Tóra nazývá střední linií, v duchovní práci - 1. 12 (1990)
Co znamená, že díky jednotě Stvořitele a Jeho Šchiny budou vykoupeny všechny hříchy, v duchovní práci. 13 (1990)
Co je „Pravá milost“ v duchovní práci. 14 (1990)
Co znamená, že dokud nepadnul egyptský vládce, neexistovala odpověď na jejich sténání, v duchovní práci. 15 (1990)
Co znamená „kvůli netrpělivosti a těžké práci“ v duchovní práci. 16 (1990)
Jakou pomoc obdrží ten, kdo se přichází očistit. 17 (1990)
Co znamená, že sobotní řeč by neměla být jako všední řeč, v duchovní práci.. 18 (1990)
Co znamená, že se Tóra nazývá střední linií, v duchovní práci - 2. 19 (1990)
Co je "polovina šekelu" v duchovní práci - 2. 20 (1990)
Co znamená: „Jak Já nezištně, tak i vy nezištně" v duchovní práci. 21 (1990)
Jaký je postup pro vymazání Amaleka. 22 (1990)
Co znamená, že Mojžíš měl problémy při určování novoluní, v duchovní práci. 23 (1990)
Co znamená, že každý, kdo přináší sebe k zápalné oběti, je mužem, v duchovní práci. 24 (1990)
Co znamená: "Všechny národy, chvalte Stvořitele" v duchovní práci. 25 (1990)
Co znamená: "Neexistuje svatý jako Stvořitel, neboť není nikdo jiný, kromě Tebe" v duchovní práci. 26 (1990)
Co znamená, že každé stéblo trávy má sílu, která ho řídí, bije a říká „musíš růst“, v duchovní práci. 27 (1990)
Co znamená "Varovat velkých před malými" v duchovní práci. 28 (1990)
Co znamená „Tóra vyčerpává síly člověka“ v duchovní práci. 29 (1990)
Co znamená, že zákon a spravedlnost jsou jménem Stvořitele, v duchovní práci. 30 (1990)
Co znamená, že vyšší požehnání nespočívá na tom, co je spočítáno, v duchovní práci.. 31 (1990)
Co znamená, že Israel naplňuje touhu Stvořitele, v duchovní práci. 32 (1990)
Co znamená "země se polekala a umlkla" v duchovní práci. 33 (1990)
Co jsou „jednoduché nádoby“ v duchovní práci. 34 (1990)
Co znamená „ten, kdo vychutnává hostinu ženicha“ v duchovní práci. 35 (1990)
Co znamená, že synové Esava a Ismaele nechtěli přijmout Tóru, v duchovní práci. 36 (1990)
Co znamená "Šchina svědčí o Israeli" v duchovní práci. 37 (1990)
Co znamená: „Číše požehnání musí být plná“ v duchovní práci. 38 (1990)
Co znamená: "Každý kdo truchlí pro Jeruzalém, bude poctěn uvidět ho v radosti" v duchovní práci. 39 (1990)
Co znamená "Neboť vy jste nejmenší ze všech národů" v duchovní práci. 40 (1990)
Co znamená "lehká přikázání, po kterých člověk šlape svými nohami," v duchovní práci. 41 (1990)
Co znamená požehnání a prokletí v duchovní práci. 42 (1990)
Co znamená "Nesázej pro sebe Ašeru vedle oltáře" v duchovní práci. 43 (1990)
Co je „válka o moc“ v duchovní práci - 2. 44 (1990)
Co znamená: "Skryté - Stvořiteli našemu Všemohoucímu" v duchovní práci. 45 (1990)
Pracovní řád, ustanovený Ba´al HaSulamen. 46 (1990)
Co znamená: „Nemáme jiného Krále, kromě Tebe,“ v duchovní práci. 1 (1991)
Co znamená: „Vrať se, Israeli, ke Stvořiteli svému Všemohoucímu“ v duchovní práci. 2 (1991)
Co znamená „hříšník připraví, ale spravedlivý oblékne“ v duchovní práci. 3 (1991)
Co znamená, že ničitel byl uvnitř potopy a zabíjel, v duchovní práci. 4 (1991)
Co znamená, že dobré skutky spravedlivých jsou jejich zrozením, v duchovní práci.. 5 (1991)
Co jsou "pastýři stáda Abraháma a pastýři stáda Lota" v duchovní práci. 6 (1991)
Co je člověk a co je živočich v duchovní práci. 7 (1991)
Co znamená „A Abrahám zestárnul, na sklonku dní“ v duchovní práci. 8 (1991)
Co je "vůně jeho oděvů" v duchovní práci. 9 (1991)
Co znamená, že Král stojí na svém poli, když zrno leží v kupách, v duchovní práci. 10 (1991)
Co znamená, že zlý počátek a dobrý počátek ochraňuji člověka, v duchovní práci. 11 (1991)
Svíce tyto jsou svaté. 12 (1991)
Co to znamená: „Ty jsi předal silné do rukou slabých“ v duchovní práci. 13 (1991)
Co znamená, že požehnání člověka, je požehnání synů, v duchovní práci. 14 (1991)
Co znamená požehnání: „ten, kdo kvůli mně vykonal zázrak na tomto místě“ v duchovní práci. 15 (1991)
Co znamená: proto, abyste věděli, že Stvořitel je Všemohoucí, je třeba „A polož to na srdce své“ v duchovní práci. 16 (1991)
Co znamená: Neboť zatvrdil jsem Já srdce jeho“ v duchovní práci. 17 (1991)
Co znamená, že je třeba pozvedat pravou ruku nad levou, v duchovní práci. 18 (1991)
Co znamená: "Povstaň, Stvořiteli, a rozprchnou se nepřátele Tvoji" v duchovní práci. 19 (1991)
Co znamená: „Není nic, co by nemělo místo“ v duchovní práci. 20 (1991)
Co to znamená v duchovní práci, že před Purimem čtou sobotní kapitolu „Zachor“ (Pamatuj). 21 (1991)
Co znamená „růže mezi trny“ v duchovní práci. 22 (1991)
Co je „čistota popela krávy“ v duchovní práci. 23 (1991)
Co znamená, že člověk musí porodit syna a dceru, v duchovní práci. 24 (1991)
Co znamená, že člověk, který uskutečnil návrat, se musí nacházet v radosti. 25 (1991)
Co znamená odhalení míry a skrytí dvou v duchovní práci?. 26 (1991)
Co znamená: „Žena, která vydává semeno první, porodí syna“ v duchovní práci. 27 (1991)
Co je svatost a čistota v duchovní práci. 28 (1991)
Co znamená, že se velekněz musí oženit s pannou, v duchovní práci. 29 (1991)
Co znamená, že pro toho, kdo byl na daleké cestě, se Pesach odkládá na druhý Pesach, v duchovní práci. 30 (1991)
Co znamená, že almužny pro chudé dělají Svaté Jméno, v duchovní práci. 31 (1991)
Co jsou prapory v duchovní práci. 32 (1991)
Co znamená, že Stvořitel obrací tvář, v duchovní práci. 33 (1991)
Co znamená "Ochutnává plody jejich v tomto světě, a zásoby se hromadí ve světě budoucím" v duchovní práci. 34 (1991)
Co jsou "zvědové" v duchovní práci. 35 (1991)
Co znamená "mír, mír vzdálenému i blízkému" v duchovní práci. 36 (1991)
Co je "Tóra" a co je "zákon Tóry" v duchovní práci. 37 (1991)
Co je pravá linie v duchovní práci. 38 (1991)
Co znamená, že pravá musí být větší než levá, v duchovní práci. 39 (1991)
Co je pravda a lež v duchovní práci. 40 (1991)
Co musí udělat člověk, pokud se narodil se špatnými vlastnostmi . 41 (1991)
Co znamená: "Zná vůl Pána svého Israel nezná" v duchovní práci. 42 (1991)
Co znamená "A uvidíš Mne zezadu, ale tvář Mojí nebude vidět" v duchovní práci. 43 (1991)
Jaký je důvod, podle kterého byl Israel hoden zdědit Zemi, v duchovní práci. 44 (1991)
Co znamená, že soudce musí soudit úplně spravedlivým soudem, v duchovní práci. 45 (1991)
Co je "syn milované a syn nenáviděné" v duchovní práci. 46 (1991)
Co znamená, že pravá a levá si vzájemně odporují v duchovní práci. 47 (1991)
Knihovnachevron_right
Rabaš/Články
chevron_right
Co znamená čtyři druhy jdoucích do Domu Učení v duchovní práci
 
Listen to this articlevolume_up

What Are the Four Qualities of Those Who Go to the Seminary, in the Work?

Article No. 10, 1988

Our sages said (Avot, Chapter 5:17), “There are four qualities among those who go to the seminary: He who goes but does not do has the reward of going in his hand. He who does but does not go has the reward of doing in his hand. He who goes and does is a Hassid. He who neither goes nor does is wicked.”

We should understand the following: 1) Why does he not say about one who goes and does that he has the reward of going and doing, but merely calls him a Hassid? 2) He says, “Four qualities among those who go to the seminary, and counts one who neither goes nor does as one of the qualities of those who go to the seminary. But he is not doing anything, so why does he count him as one of the qualities?

First we need to understand the reward for going and the reward for doing. It is known that it is forbidden to work for a reward, as our sages said, “Serve the Rav [great one] not to receive reward.” However, we should understand what is written (Avot 2:1), “Calculate the loss of a Mitzva [commandment/good deed] opposite its reward.” Thus, we do need to work for a reward, as it is written, “If you learned much Torah, you are given a great reward, and you can trust your landlord to pay for your work.”

We see that the whole world works for a reward. However, reward does not necessarily mean money, which is a return for the effort. Rather, anything that a person receives in return for his work, something he needs and which will make him happy, counts as a reward. For this reason, we see that a person might work and toil for money, but one might also pay money for respect. Sometimes, a person gives money and respect in order to get his life. In other words, a reward is that which a person needs, as it is written, “Man will give all that he has for his life.”

Thus, what is the reward we can receive in return for observing Torah and Mitzvot [plural of Mitzva]? It is Dvekut [adhesion] with the Creator, as it is written, “What does the Lord your God ask of you? To cling unto Him.” It is written in the essay “A Speech for the Completion of The Zohar”: “It is known that the desired purpose of the work in Torah and Mitzvot is to cleave unto the Creator, as it is written, ‘and to cleave unto Him.’”

Dvekut means repentance. Since man was created with an inherent desire to receive for himself, which is called “separation” due to disparity of form, meaning that because of it, a person becomes far from Him, in order to achieve equivalence of form, called Dvekut, he must make great efforts in order to struggle with his nature, which is a desire to receive for himself and not to bestow. Also, the measure of bestowal that a person much achieve is “with all your heart, and with all your soul, and with all your might.” He must not leave any existence for himself, to the extent that a person cannot achieve equivalence of form by himself.

Instead, what one must do is only to be as “he who comes to purify.” In other words, a person should prepare a Kli [vessel] and a need for the Creator to help him. It is known that there is no light without a Kli. It follows that the measure of the labor is that a person must install within him a lack, that he is deficient of equivalence of form, called “repentance.” He yearns to repent, but he is unable to achieve it by himself.

Thus, for what does he pray and labor in order to be rewarded for his labor? Only for yearning for repentance, since through the exertion he puts in order to achieve repentance, it gradually installs in him a lack and need by which a person sees that he needs the help of the Creator. At that time, “He who comes to purify is aided” comes true. The Zohar asks, “With what is he aided?” It answers, “With a holy soul.” At that time he is rewarded with a soul, as in, “Man’s soul will teach him.”

By this we will understand what we asked, “Is it permitted to work and toil in order for the Creator to reward us, since they said, ‘Be as slaves serving the Rav [great one] in order not to be rewarded.’” However, we should understand why it is forbidden to receive reward. It is so because a person must work in order to achieve equivalence of form. If one asks for reward for his work, then he is under the authority of self-reception. This is the opposite of equivalence of form, and why it is forbidden to work for a reward.

But one who works and toils and prays for the Creator to reward his labor, what reward is he aiming for? The reward he wants is for the Creator to give him the strength to make all his thoughts and actions be only about bestowal upon the Creator, and not for his own sake. Thus, this reward he is asking brings him to equivalence of form, which is called “repentance,” when he returns to Dvekut with the Creator, from whom he parted.

This is similar to what he says in the book A Sage’s Fruit (Part 1, p 116): “It is known that the soul is a part of God above. Before it comes in a body, it is as adhered as a branch to the root.” It is also written there that “the purpose of the soul when it comes in the body is to be rewarded, while clothed in the body, with returning to its root and to clinging unto Him.”

We therefore see that a person should try to be rewarded for his work, and the reward is repentance. That is, we do not say that a person should aim while working in Torah and Mitzvot, that the work will be without an intention to be rewarded. On the contrary, a person must always have a clear goal before him, as it written in The Zohar, “Man’s prayer should be sufficiently explicit and clear.” In other words, a person must know what he needs, and he should try to obtain it through labor and prayer.

However, it is known that the prayer must come from the bottom of the heart. In other words, a person must clearly know that alone, he cannot achieve repentance, which is to adhere to the Creator in equivalence of form. This awareness comes to a person only when he has done everything he could do. Then it can be said that now he knows for certain that it is out of his hands, and only the Creator can help him.

Now we will explain what we asked concerning what our sages said about the four qualities among those who go to the seminary: 1) “He who goes but does not do has the reward of going in his hand.” In the work, this means that he is going on the way to achieve Dvekut with the Creator, called “the way of bestowal.” However, he sees that he is not doing anything with the aim to bestow.

He “has the reward of going in his hand,” meaning that the fact that he wants to walk on the path of truth is already considered a reward. In other words, he should thank the Creator for rewarding him with a desire to walk on the path of truth, while others, who engage in Torah and Mitzvot, do not have this desire. They settle for simply working, without considering their intention while engaging in Torah and Mitzvot, as is the general public.

2) “He who does but does not go has the reward of doing in his hand.” This means that he engages in Torah and Mitzvot in everything he can observe, in every detail and intricacy. However, he is not walking on the path that leads directly to Dvekut with the Creator. Instead, he settles for what he does without the intention. He “has the reward of doing in his hand.” Although he is not going, his reward is that he should be pleased because the Creator has given him a desire and yearning to observe Torah and Mitzvot. He does not see any merit in himself compared to other people, to whom the Creator did not give this desire and yearning, while he did receive from the Creator this desire. He believes that everything happens through private Providence.

For this reason, he gives many thanks to the Creator for being able to have a part in Torah and Mitzvot, while the rest of the people were not privileged with this. This is considered that he “has the reward of doing in his hand,” that he thanks the Creator. This degree applies to both the general public and to individuals. That is, those who are advancing on the individual path also have times when they do not want to be among those who are “going,” so they should be happy with “doing.”

3) “He who goes and does is a Hassid.” We asked, Why in the first two discernments, it is written that he has a reward in his hand, while here in the third discernments, it does not say that he has a reward in his hand, but rather that he is a Hassid?

We should interpret we must know that whether he “goes but does not do” or “does but does not go,” a person still has his own authority. That is, he has still not been rewarded with annulling his self-authority and inclusion in the Creator, which is called “repentance.” Our sages said, “The Torah exists only in he who puts himself to death over it.” We interpreted that he has annulled his self-authority and then he has only the singular authority, which is the authority of the Creator, while he himself does not even appear in reality.

Therefore, in a state of “going and doing,” it cannot be said that he has a reward in his hand, since he has no hand. That is, he has no self-authority of which we can say that there is he who can receive. This is why they said Hassid, meaning he is in a state where he says, “Mine is Yours, and Yours is Yours.” There can be reward between two authorities, similar to an employee working for an employer. The employer pays him for his work.

But if a son works for his father and the son is supported by his father, meaning he is still living in his father’s house and has no independence, then the son does not receive a salary from his father. However, when the son begins to think that he wants to be independent and not be dependent on his father, his father begins to pay him a salary for his work.

The same applies here in the work, when a person is rewarded with “going and doing” everything for the sake of the Creator. At that time, he has no self-authority, but rather he annuls himself before the Creator. This is called “Dvekut and equivalence of form,” and it is called “repentance.” At that time, it cannot be said that he has a reward in his hand because he has no hand to buy, meaning his own authority. This is why they did not say, “reward in his hand,” but said that he is regarded as a Hassid.

Now we will explain what we asked when he says, “four qualities among those who go to the seminary,” and one of them is “he who neither goes nor does.” If he does not do anything, why is it regarded among the four qualities of those who go to the seminary?

It is known that when a person wants to work on the path to achieve Dvekut with the Creator, which is equivalence of form, the body objects to everything. He might come to a state where he feels that he has come to the worst lowliness, meaning he sees that he is “not going,” meaning he is not advancing in bestowal, and he is “not doing” either, meaning he is unable to do good deeds, and anything he does requires tremendous efforts.

That is, now he sees that he is worse than when he began to work on the path of bestowal. Previously, he was very happy when he was doing good deeds, and especially during prayer. But now he has come to such lowliness that it is very difficult for him to pray. That is, all the things he would do with joy before he began to work on bestowal, now he sees them as lowly.

Now he feels the meaning of “Shechina [Divinity] in the dust,” meaning that all the sacred things have the form of dust, namely they taste like dust. Every little thing he does is unbearably hard because it has lost its value. Thus, now he sees that he has regressed, meaning he is neither going nor doing. It is about this that our sages said that he is wicked.

However, the question is, Why has he come to this state after all the efforts he has made because he wanted to walk on the path of truth? According to what Baal HaSulam said, the time of answering the prayer, for man to receive permission to enter the King’s palace so that He will bring him closer to Him and he will be rewarded with Dvekut with the Creator, is specifically when a person sees that, he is lost and powerless to do anything. At that time a person gives a real prayer, since he sees that he is simply wicked. That is, he has no grip on Kedusha [holiness/sanctity].

For this reason, when a person comes into a descent, he should not be startled and escape the campaign. On the contrary, this is the time to make a heartfelt prayer.

In this regard, we should interpret what our sages said (Hulin 7b), “Israel are holy. Some want and do not have.” RASHI interprets that some want to please others with what he has but is unable to, and from him, I do not want to enjoy. “Some have and do not want.” RASHI interprets that he has the ability but does not want to delight others. “So said Rabbi Pinhas to Rabbi.”

The question is, Why is the one who has but does not want to give to others regarded as holy? The Tosfot explains, “He who has but does not want, even so they are called ‘holy,’ for he invites his friend to eat at his place because of shame.”

We should interpret “Israel are holy” in the work. There is he who wants to work in order to bestow but does not have. When he considers his actions, he sees that he is immersed in self-love and cannot do anything in order to bestow. He is called “holy” because he is walking on the path of truth. Although he sees that he is regressing, he still clings to the path of truth. In the end, he will touch the truth, meaning that he is truly in Dvekut with the Creator. Because the most important are the Kelim [vessels], called “desire,” and since he wants to achieve Dvekut, he will be rewarded.

It is as Baal HaSulam said about what is written, “Will give wisdom to the wise.” He asked, “It should have said, ‘Will give wisdom to the fools.’ However, ‘wise’ is he who desires wisdom. Then he has a Kli [vessel] in which to bestow. But fools have no desire for wisdom whatsoever, as it is written, ‘the fool has no desire for understanding.’”

It follows that one who wants to walk on the path of Kedusha is called holy. “Holy” means as it is written, “You will be holy,” which means that they retire from self-reception. For this reason, he is holy. This is the meaning of the words, “Israel are holy; there is he who wants but does not have.” And there are also those who have but do not want. This means that he has Mitzvot and good deeds, but he does not want to walk on the path that leads to “in order to bestow.” Instead, he settles for Lo Lishma [not for Her sake]. He, too, is called “holy,” since the act is fine and he has nothing to add in actions.