Cíl vytvoření skupiny - 1. 1-1 (1984)
Cíl vytvoření skupiny - 2. 1-2 (1984)
O lásce k přátelům. 2 (1984)
Láska k přátelům - 1. 3 (1984)
Nechť člověk pomůže svému bližnímu. 4 (1984)
Čo nám poskytuje pravidlo “Miluj blížneho svojho ako seba samého”?. 5 (1984)
Láska k přátelům - 2. 6 (1984)
Miluj bližního svého jako sebe samého. 7 (1984)
Jaké naplnění Tóry a přikázání očišťuje srdce. 8 (1984)
A člověk prodá střechu svého domu. 9 (1984)
Jakou úroveň musí člověk dosáhnout?. 10 (1984)
Ohledně zásluh praotců. 11 (1984)
Důležitost skupiny. 12 (1984)
Jména a názvy v duchovním (Někdy se duchovní nazývá duše). 13 (1984)
Vždy buď připraven prodat vše, co máš, aby ses oženil s dcerou žáka mudrce. 14 (1984)
Jak může sestoupit z nebes něco špatného. 15 (1984)
Ohledně odevzdávání. 16 (1984)
O důležitosti přátel. 17-1 (1984)
Pravidla shromáždění společnosti. 17-2 (1984)
A bude to: Když přijdeš do země, kterou ti dá Stvořitel, tvůj Všemohoucí. 18 (1984)
Dnes všichni předstoupíte. 19 (1984)
Udělej si Rava a kup si přítele - 1. 1 (1985)
Ohledně větví a kořene. 2 (1985)
Pravda a víra. 3 (1985)
Zde je rodokmen Noema. 4 (1985)
Odejdi ze své země. 5 (1985)
A Stvořitel se mu odhalil v Alone Mamre (v dubových lesích) . 6 (1985)
Život Sáry. 7 (1985)
Udělej si Rava a kup si přítele - 2. 8 (1985)
A synové se strkali v jejím lůně. 9 (1985)
A odešel Jákob. 10 (1985)
Spor Jákoba s Lábanem. 11 (1985)
A usadil se Jákob. 12 (1985)
Pevnost, bašta mého spasení. 13 (1985)
Já jsem první a Já jsem poslední. 14 (1985)
A obrátil Chizkijáš tvář svou ke zdi. 15 (1985)
A čím více ho vyčerpávali. 16 (1985)
Poznej dnes a ulož do srdce svého. 17 (1985)
Žalobci. 18 (1985)
Pojďme k Faraonovi - 1. 19 (1985)
Kdo zatvrdil své srdce. 20 (1985)
Vždy je třeba rozlišovat Tóru a práci. 21 (1985)
Celá Tóra je jedno svaté Jméno. 22 (1985)
Na mém loži po nocích. 23 (1985)
Tři etapy v práci. 24 (1985)
Ve všem se musí rozlišit světlo a nádoba (kli). 25 (1985)
Děj mi uvidět Velikost Svojí. 26 (1985)
Článek o navrácení. 27 (1985)
Článek o zvědech. 28 (1985)
Stvořitel je blízký všem, kteří Ho volají. 29 (1985)
Tři modlitby. 30 (1985)
Člověk nepočítá sebe k hříšníkům. 31 (1985)
Ohledně odměny pro přijímající. 32 (1985)
Zločinci Israele. 33 (1985)
A modlil jsem se ke Stvořiteli. 34 (1985)
Když člověk ví, co je chvění před Stvořitelem. 35 (1985)
A byl večer, a bylo ráno. 36 (1985)
Kdo svědčí o člověku. 37 (1985)
Spravedlivý a dobře pro něj, spravedlivý a špatně pro něj. 38 (1985)
Uslyš náš hlas. 39 (1985)
A odešel Mojžíš. 1 (1986)
Slyšte nebesa. 2 (1986)
Co znamená, že za pomoci Tóry je člověku udělena spravedlnost a mír. 3 (1986)
Ohledně milosrdenství. 4 (1986)
Ohledně úcty k otci. 5 (1986)
Ve věci jistoty. 6 (1986)
Důležitost modlitby mnohých. 7 (1986)
O pomoci přicházející shora. 8 (1986)
O svíčce Chanuky. 9 (1986)
Ohledně modlitby. 10 (1986)
Pravá modlitba je založena na skutečné potřebě. 11 (1986)
V čem tkví hlavní potřebnost, za kterou je třeba se modlit. 12 (1986)
Pojďme k Faraonovi - 2. 13 (1986)
Proč je třeba nádoby od Egypťanů. 14 (1986)
Modlitba mnohých. 15 (1986)
Neboť Jákoba si vybral pro Sebe Stvořitel. 16 (1986)
Pravidla setkání. 17 (1986)
Kdo přivádí k modlitbě. 18 (1986)
O významu radosti. 19 (1986)
Pokud zhřešil a přizná vinu. 20 (1986)
O víře výše rozumu. 21 (1986)
Když žena počne. 22 (1986)
O chvění a radosti. 23 (1986)
Rozdíl mezi almužnou a darem. 24 (1986)
Míra plnění přikázání. 25 (1986)
Blízká cesta a daleká cesta. 26 (1986)
Stvořitel a Israel odešli do vyhnanství. 27 (1986)
Není společnost menší než deset. 28 (1986)
Lišma a Lo Lišma. 29 (1986)
Klipa předchází plodu. 30 (1986)
O významu krmení a porodu. 31 (1986)
Proč během modlitby je třeba narovnat nohy a zakrýt hlavu. 32 (1986)
Jaká jsou přikázání, po kterých člověk šlape svými patami. 33 (1986)
O soudcích a strážcích. 34 (1986)
Patnáctého Ava. 35 (1986)
V čem tkví příprava k Slichot. 36 (1986)
Dobrý, tvořící dobro zlým a dobrým. 1 (1987)
O důležitosti uvědomění zla. 2 (1987)
Celý Izrael má podíl na budoucím světě. 3 (1987)
Nelze poslouchat dobré od zlého člověka. 4 (1987)
V čem je důležitost práce ve vztahu k odměňování. 5 (1987)
Důležitost víry, která je vždy přítomná. 6 (1987)
Zázrak Chanuky. 7 (1987)
Rozdíl mezi pravdivou a nepravdivou milostí. 8 (1987)
Velikost člověka závisí na velikosti jeho víry v budoucnost. 9 (1987)
Jaká je závažnost pomluvy a proti komu je směřována. 10 (1987)
Purim, když je přikázáno "ad de-lo jada". 11 (1987)
Co je "polovina šekelu" v duchovní práci - 1. 12 (1987)
Proč se svátek maces nazývá "Pesach". 13 (1987)
Spojení mezi Pesachem, macesem a marorem. 14 (1987)
Dva druhy svatosti. 15 (1987)
Rozdíl mezi společnou a individuální prací (klal a prat). 16 (1987)
Podstata důležitosti zákazu učit Tóru modloslužebníky. 17 (1987)
Co je příprava pro obdržení Tóry - 1. 18 (1987)
Co je skryté a zjevné v práci Stvořitele. 19 (1987)
Co je osobní vlastnictví člověka. 20 (1987)
Co jsou špinavé ruce v duchovní práci. 21 (1987)
Jaký dar člověk prosí u Stvořitele. 22 (1987)
Mír po hádce je lepší, než když vůbec nedojde k hádce. 23 (1987)
Co je bezdůvodná nenávist v duchovní práci. 24 (1987)
Co je vážnost v duchovní práci. 25 (1987)
Co je to lehké přikázání. 26 (1987)
Co je prokletí a požehnání v duchovní práci. 27 (1987)
Co znamená "nepřidávejte a neubírejte" v duchovní práci. 28 (1987)
Co znamená "podle utrpení - je mzda". 29 (1987)
Co je "válka o moc" v duchovní práci - 1 . 30 (1987)
Co je uzavření spojení v duchovní práci. 31 (1987)
Proč se život dělí na dva druhy. 1 (1988)
Jaká musí být míra návratu. 2 (1988)
Proč se Stvořitel nazývá "Pravda". 3 (1988)
Co znamená „modlitba za pomoc a odpuštění“ v duchovní práci. 4 (1988)
Co znamená v duchovní práci: "Israel je ve vyhnanství - Šchina je spolu s nimi". 5 (1988)
V čem je rozdíl mezi polem a člověkem v poli, v duchovní práci. 6 (1988)
Proč je tak důležitý ženich, že jsou mu odpuštěny jeho hříchy. 7 (1988)
Co znamená, že modlící se musí správně vysvětlovat svá slova. 8 (1988)
Co znamená, že spravedlivý trpí z neštěstí. 9 (1988)
Co znamená čtyři druhy jdoucích do Domu Učení v duchovní práci. 10 (1988)
Jaké dva úrovně předcházejí "Lišma". 11 (1988)
Co je „Tóra a práce“ na cestě Stvořitele. 12 (1988)
Co znamená, že vůdce národa - to je i národ, v duchovní práci. 13 (1988)
Nezbytnost lásky k přátelům. 14 (1988)
Co znamená, že požehnání se nenachází na prázdném místě, v duchovní práci. 15 (1988)
Na jakém základě se buduje svatost. 16 (1988)
Hlavní rozdíl mezi živočišnou duší a božskou duší. 17 (1988)
Kdy se člověk nazývá pracovníkem Stvořitele v duchovní práci. 18 (1988)
Co je stříbro a zlato, Israel a ostatní národy v duchovní práci. 19 (1988)
Co je odměna v práci na odevzdávání. 20 (1988)
Co znamená, že Tóra byla dána z tmy, v duchovní práci. 21 (1988)
Co jsou zásluhy a hříchy spravedlivého v duchovní práci. 22 (1988)
Co znamená v duchovní práci, že začínají z "lo lišma". 23 (1988)
Co znamená: "Skryté - Stvořiteli, ale odhalené - nám" v duchovní práci. 24 (1988)
Co je příprava v předvečer soboty v duchovní práci. 25 (1988)
Jaký je rozdíl mezi zákonem a spravedlností v duchovní práci. 26 (1988)
Co znamená, že Stvořitel nesnáší domýšlivce, v duchovní práci. 27 (1988)
Co znamená skryté a zjevné řízení Stvořitele. 28 (1988)
Jaký je rozdíl mezi pracovníkem Stvořitele a tím, kdo pro Něho nepracuje . 29 (1988)
Co požadovat od shromáždění přátel. 30 (1988)
Jaká činnost člověka v duchovní práci se vztahuje ke Stvořiteli. 31 (1988)
Co jsou dvě činnosti během pádu. 32 (1988)
V čem je rozdíl mezi společným a osobním v duchovní práci. 33 (1988)
Co je den a noc v duchovní práci. 34 (1988)
Co je pomoc v duchovní práci, kterou musí člověk prosit u Stvořitele. 35 (1988)
Jaká je míra návratu. 1 (1989)
Co je velký nebo malý hřích v duchovní práci. 2 (1989)
Jak se liší brány slz od všech ostatních bran. 3 (1989)
Co je "potopa" v duchovní práci. 4 (1989)
Co znamená, že stvoření světa bylo ve formě almužny. 5 (1989)
Co je "výše rozumu" v duchovní práci. 6 (1989)
Co znamená v duchovní práci „Ten, Kdo nepracoval v předvečer soboty, co bude jíst v sobotu?“. 7 (1989)
Co znamená "Pokud narůstá dobro, pak i zlo narůstá" v duchovní práci. 8 (1989)
Co znamená v duchovní práci, že utrpení které přišlo k hříšníkům, začíná u spravedlivých. 9 (1989)
Co znamená v duchovní práci, že žebřík stojí nakloněný. 10 (1989)
Jaké síly je potřeba v práci. 11 (1989)
Co je "hostina ženicha". 12 (1989)
Co je "chléb nepřejícího" v duchovní práci. 13 (1989)
Co znamenají slova "A ulož do srdce svého". 14 (1989)
Co znamená, že spravedliví jsou vidět díky hříšníkům, v duchovní práci. 15 (1989)
Co znamená zákaz požehnat nad prázdným stolem v duchovní práci?. 16 (1989)
Proč je zakázáno popřát příteli mír dříve, než požehná Stvořitel. 17 (1989)
Co znamená, že požehnání nepřebývá nad tím, co je spočítáno v duchovní práci. 18 (1989)
Co znamená v duchovní práci, že se sobota nazývá "Ša-bat". 19 (1989)
Co znamená, že zlý počátek se pozvedá a odvádí na stranu, v duchovní práci. 20 (1989)
Co znamená v duchovní práci: "Opilý se nemodlí". 21 (1989)
Co znamená, že právě v předvečer svátku Pesach jsou položeny čtyři otázky. 22 (1989)
Co znamená v duchovní práci "Pokud nespolknul maror, nesplnil závazek". 23 (1989)
Co znamená: "Nechť požehnání obyčejného koena nebude povrchním ve tvých očích" v duchovní práci. 24 (1989)
Co znamená v duchovní práci: „Člověk, který má vadu, se nepřiblíží“. 25 (1989)
Co znamená "toho, kdo znesvěcuje sebe, znesvěcují shora" v duchovní práci. 26 (1989)
Co je utrpení v duchovní práci. 27 (1989)
Kdo potřebuje znalost, že člověk obstál v zkoušce. 28 (1989)
Co je příprava pro obdržení Tóry - 2. 29 (1989)
Co je zapálení svítidla v duchovní práci. 30 (1989)
Co znamená, že není možné učit Tóru modloslužebníky, v duchovní práci. 31 (1989)
Co znamená, že olej se nazývá dobrými činy, v duchovní práci. 32 (1989)
Co je vlastnost zvědů v duchovní práci. 33 (1989)
Co je mír v duchovní práci. 34 (1989)
Co je "ten, kdo nemá syny" v duchovní práci. 35 (1989)
Co znamená "Neboť v tom je vaše moudrost a rozum v očích národů" v duchovní práci. 36 (1989)
Co znamená „cesta je na začátku trnitá, ale na konci přímá" v duchovní práci. 37 (1989)
Co jsou „soudci a stráže“ v duchovní práci. 38 (1989)
Co znamená "Tóra mluví pouze o zlom počátku" v duchovní práci. 39 (1989)
Co znamená "Každý den oni musí být ve Tvých očích novými" v duchovní práci. 40 (1989)
Rozvrh dne. 41 (1989)
Co znamená: „Abychom byli hlavou, ale ne ocasem“ v duchovní práci. 1 (1990)
Co je "selhání" v duchovní práci. 2 (1990)
Co znamená, že svět je stvořen pro Tóru . 3 (1990)
Co znamená, že nejdůležitější díla spravedlivých - jsou dobré skutky, v duchovní práci.. 4 (1990)
Co znamená, že Země nepřinesla ovoce, dokud nebyl stvořen člověk, v duchovní práci. 5 (1990)
Kdy má člověk používat hrdost v duchovní práci. 6 (1990)
Kdy je čas modlitby a kdy je čas poděkování v duchovní práci. 7 (1990)
Co znamená, že se Esav nazývá člověkem pole, v duchovní práci. 8 (1990)
Co znamená, že žebřík stojí na zemi a jeho vrchol dosahuje nebesa. 9 (1990)
Co znamená v duchovní práci, že, jak řekli naši mudrci, král David neměl život. 10 (1990)
Co znamená v duchovní práci, že svítidlo Chanuky se umísťuje nalevo od vchodu. 11 (1990)
Co znamená, že se Tóra nazývá střední linií, v duchovní práci - 1. 12 (1990)
Co znamená, že díky jednotě Stvořitele a Jeho Šchiny budou vykoupeny všechny hříchy, v duchovní práci. 13 (1990)
Co je „Pravá milost“ v duchovní práci. 14 (1990)
Co znamená, že dokud nepadnul egyptský vládce, neexistovala odpověď na jejich sténání, v duchovní práci. 15 (1990)
Co znamená „kvůli netrpělivosti a těžké práci“ v duchovní práci. 16 (1990)
Jakou pomoc obdrží ten, kdo se přichází očistit. 17 (1990)
Co znamená, že sobotní řeč by neměla být jako všední řeč, v duchovní práci.. 18 (1990)
Co znamená, že se Tóra nazývá střední linií, v duchovní práci - 2. 19 (1990)
Co je "polovina šekelu" v duchovní práci - 2. 20 (1990)
Co znamená: „Jak Já nezištně, tak i vy nezištně" v duchovní práci. 21 (1990)
Jaký je postup pro vymazání Amaleka. 22 (1990)
Co znamená, že Mojžíš měl problémy při určování novoluní, v duchovní práci. 23 (1990)
Co znamená, že každý, kdo přináší sebe k zápalné oběti, je mužem, v duchovní práci. 24 (1990)
Co znamená: "Všechny národy, chvalte Stvořitele" v duchovní práci. 25 (1990)
Co znamená: "Neexistuje svatý jako Stvořitel, neboť není nikdo jiný, kromě Tebe" v duchovní práci. 26 (1990)
Co znamená, že každé stéblo trávy má sílu, která ho řídí, bije a říká „musíš růst“, v duchovní práci. 27 (1990)
Co znamená "Varovat velkých před malými" v duchovní práci. 28 (1990)
Co znamená „Tóra vyčerpává síly člověka“ v duchovní práci. 29 (1990)
Co znamená, že zákon a spravedlnost jsou jménem Stvořitele, v duchovní práci. 30 (1990)
Co znamená, že vyšší požehnání nespočívá na tom, co je spočítáno, v duchovní práci.. 31 (1990)
Co znamená, že Israel naplňuje touhu Stvořitele, v duchovní práci. 32 (1990)
Co znamená "země se polekala a umlkla" v duchovní práci. 33 (1990)
Co jsou „jednoduché nádoby“ v duchovní práci. 34 (1990)
Co znamená „ten, kdo vychutnává hostinu ženicha“ v duchovní práci. 35 (1990)
Co znamená, že synové Esava a Ismaele nechtěli přijmout Tóru, v duchovní práci. 36 (1990)
Co znamená "Šchina svědčí o Israeli" v duchovní práci. 37 (1990)
Co znamená: „Číše požehnání musí být plná“ v duchovní práci. 38 (1990)
Co znamená: "Každý kdo truchlí pro Jeruzalém, bude poctěn uvidět ho v radosti" v duchovní práci. 39 (1990)
Co znamená "Neboť vy jste nejmenší ze všech národů" v duchovní práci. 40 (1990)
Co znamená "lehká přikázání, po kterých člověk šlape svými nohami," v duchovní práci. 41 (1990)
Co znamená požehnání a prokletí v duchovní práci. 42 (1990)
Co znamená "Nesázej pro sebe Ašeru vedle oltáře" v duchovní práci. 43 (1990)
Co je „válka o moc“ v duchovní práci - 2. 44 (1990)
Co znamená: "Skryté - Stvořiteli našemu Všemohoucímu" v duchovní práci. 45 (1990)
Pracovní řád, ustanovený Ba´al HaSulamen. 46 (1990)
Co znamená: „Nemáme jiného Krále, kromě Tebe,“ v duchovní práci. 1 (1991)
Co znamená: „Vrať se, Israeli, ke Stvořiteli svému Všemohoucímu“ v duchovní práci. 2 (1991)
Co znamená „hříšník připraví, ale spravedlivý oblékne“ v duchovní práci. 3 (1991)
Co znamená, že ničitel byl uvnitř potopy a zabíjel, v duchovní práci. 4 (1991)
Co znamená, že dobré skutky spravedlivých jsou jejich zrozením, v duchovní práci.. 5 (1991)
Co jsou "pastýři stáda Abraháma a pastýři stáda Lota" v duchovní práci. 6 (1991)
Co je člověk a co je živočich v duchovní práci. 7 (1991)
Co znamená „A Abrahám zestárnul, na sklonku dní“ v duchovní práci. 8 (1991)
Co je "vůně jeho oděvů" v duchovní práci. 9 (1991)
Co znamená, že Král stojí na svém poli, když zrno leží v kupách, v duchovní práci. 10 (1991)
Co znamená, že zlý počátek a dobrý počátek ochraňuji člověka, v duchovní práci. 11 (1991)
Svíce tyto jsou svaté. 12 (1991)
Co to znamená: „Ty jsi předal silné do rukou slabých“ v duchovní práci. 13 (1991)
Co znamená, že požehnání člověka, je požehnání synů, v duchovní práci. 14 (1991)
Co znamená požehnání: „ten, kdo kvůli mně vykonal zázrak na tomto místě“ v duchovní práci. 15 (1991)
Co znamená: proto, abyste věděli, že Stvořitel je Všemohoucí, je třeba „A polož to na srdce své“ v duchovní práci. 16 (1991)
Co znamená: Neboť zatvrdil jsem Já srdce jeho“ v duchovní práci. 17 (1991)
Co znamená, že je třeba pozvedat pravou ruku nad levou, v duchovní práci. 18 (1991)
Co znamená: "Povstaň, Stvořiteli, a rozprchnou se nepřátele Tvoji" v duchovní práci. 19 (1991)
Co znamená: „Není nic, co by nemělo místo“ v duchovní práci. 20 (1991)
Co to znamená v duchovní práci, že před Purimem čtou sobotní kapitolu „Zachor“ (Pamatuj). 21 (1991)
Co znamená „růže mezi trny“ v duchovní práci. 22 (1991)
Co je „čistota popela krávy“ v duchovní práci. 23 (1991)
Co znamená, že člověk musí porodit syna a dceru, v duchovní práci. 24 (1991)
Co znamená, že člověk, který uskutečnil návrat, se musí nacházet v radosti. 25 (1991)
Co znamená odhalení míry a skrytí dvou v duchovní práci?. 26 (1991)
Co znamená: „Žena, která vydává semeno první, porodí syna“ v duchovní práci. 27 (1991)
Co je svatost a čistota v duchovní práci. 28 (1991)
Co znamená, že se velekněz musí oženit s pannou, v duchovní práci. 29 (1991)
Co znamená, že pro toho, kdo byl na daleké cestě, se Pesach odkládá na druhý Pesach, v duchovní práci. 30 (1991)
Co znamená, že almužny pro chudé dělají Svaté Jméno, v duchovní práci. 31 (1991)
Co jsou prapory v duchovní práci. 32 (1991)
Co znamená, že Stvořitel obrací tvář, v duchovní práci. 33 (1991)
Co znamená "Ochutnává plody jejich v tomto světě, a zásoby se hromadí ve světě budoucím" v duchovní práci. 34 (1991)
Co jsou "zvědové" v duchovní práci. 35 (1991)
Co znamená "mír, mír vzdálenému i blízkému" v duchovní práci. 36 (1991)
Co je "Tóra" a co je "zákon Tóry" v duchovní práci. 37 (1991)
Co je pravá linie v duchovní práci. 38 (1991)
Co znamená, že pravá musí být větší než levá, v duchovní práci. 39 (1991)
Co je pravda a lež v duchovní práci. 40 (1991)
Co musí udělat člověk, pokud se narodil se špatnými vlastnostmi . 41 (1991)
Co znamená: "Zná vůl Pána svého Israel nezná" v duchovní práci. 42 (1991)
Co znamená "A uvidíš Mne zezadu, ale tvář Mojí nebude vidět" v duchovní práci. 43 (1991)
Jaký je důvod, podle kterého byl Israel hoden zdědit Zemi, v duchovní práci. 44 (1991)
Co znamená, že soudce musí soudit úplně spravedlivým soudem, v duchovní práci. 45 (1991)
Co je "syn milované a syn nenáviděné" v duchovní práci. 46 (1991)
Co znamená, že pravá a levá si vzájemně odporují v duchovní práci. 47 (1991)
Knihovnachevron_right
Rabaš/Články
chevron_right
Co znamená, že spravedliví jsou vidět díky hříšníkům, v duchovní práci
 
Listen to this articlevolume_up

מהו, שהצדיקים ניכרים ע"י הרשעים, בעבודה

תשמ"ט - מאמר ט"ו
1989 - מאמר 15

בזהר (שמות דף קי"ז ובהסולם אות ש"ע) כתוב שם וזה לשונו "דודי לי ואני לו, הרועה בשושנים. מה השושנים, קוצים, מצוים בתוכם, אף הקב"ה מנהיג עולמו בצדיקים ורשעים. מה שושנים, אלמלא הקוצים אין השושנים מתקיימים, כך אלמלא הרשעים, אין הצדיקים ניכרים", עד כאן לשונו.

ויש להבין, שמכאן משמע, שצריכים את הרשעים רק בכדי שיהיה היכר לצדיקים. השאלה היא, לגבי מי אנו צריכים את ההיכר הזה. לגבי הבורא אי אפשר לומר כך, הלא הוא יודע כל הנסתרות. ואי לגבי העולם, הלא כתוב "והצנע לכת עם ה' אלקיך", כלומר, שהאדם צריך להסתיר את מעשיו בפני בני אדם. אלא משמע לגבי אדם עצמו. נשאלת השאלה, בשביל מה האדם צריך, שיהיה לו היכר לצדיקים ע"י הרשעים. ההיכר הזה למה לי. כלומר, מה נעשה, בזה שיש לו הידיעה וההיכר בין צדיקים לרשעים. זאת אומרת, שלא מספיק בזה שהוא עושה מעשים של צדיקים, אלא הוא צריך לדעת את ההיכר, שיש בצדיקים ע"י הרשעים דוקא, כאילו אחרת לא אפשר להיות צדיק.

ידוע שבדרך העבודה מדברים הכל בגוף אחד, כלומר הן הרשעים והן הצדיקים שניהם נמצאים בגוף אחד. אם כן תהיה השאלה, לאיזה צורך צריכים רשעים וצדיקים בגוף אחד, שהזה"ק אומר, שהקב"ה מנהיג עולמו בצדיקים ורשעים. אם כן היות שכל אדם הוא עולם קטן, בטח יותר טוב היה, אם היה מנהיג עולמו ע"י צדיקים לבד. והרשעים למה לי. והתשובה היא, בכדי שיהא הכר להצדיקים. אז צריכים להבין, מהי התועלת, מזה שיש היכר לצדיקים ע"י הרשעים, כלומר מה מרויחים מההיכר הזה.

והענין הוא, ידוע שיש מעשה מצות וכוונת המצות. כלומר, מה הוא רוצה עבור עבודתו, כשהוא מתייגע בקיום בתו"מ. ולמדנו, שעל זה יש שכר בשני אופנים:

א. "נקרא לא לשמה"

ב. "נקרא לשמה".

ושלא לשמה נקרא, שבשביל העבודה שלו יתנו לו שכר, הן בעולם הזה והן בעולם הבא. וכמו שאומר בזה"ק, שהעבודה הזו לא נקראת עיקר, כמו שאומר בזה"ק (הקדמת ספר הזהר, דף קפ"ה ובהסולם אות ק"צ) ש"היראה דשלא לשמה לאו עיקר יראה". (ובאות קצ"א) אומר וזה לשונו "היראה שהיא עיקר, הוא שהאדם יירא מפני אדונו, משום שהוא רב ושליט והכל נחשב כאין לפניו, וישים חפצו באותו המקום, שנקרא יראה".

ומזה יצא לנו, שיש שתי מיני כוונות בעת עשיית המעשים, הן בלימוד התורה והן בעשיית המצות. שעבודת הכלל היא בבחינת לקבל שכר. ועבודת הפרט היא לשם שמים, וזהו השכר שלהם, אם הם יכולים לשמש את המלך. כלומר, שכל התענוג שלהם, שנותן להם חומרי דלק, שיוכלו לעבוד בעל מנת להשפיע, הוא בזה שהם מרגישים, שהם עושים נחת רוח למלך, ונותנים שבח והודאה למלך, בזה שנתן להם מחשבה ורצון לעבוד בשבילו, ולא מטעם לקבל שכר אחר תמורת עבודתם.

כי כדי לקבל שכר, הם אומרים, שאין אנו צריכים להרגיש את גדלות המלך, אלא אנו צריכים להסתכל על גדלות וחשיבות השכר, שיקבלו תמורתן, אם יקיימו את התו"מ, אבל הבורא יכול להישאר אצלם באותה גדלות וחשיבות, כמו שהיה אצלם בתחילת עבודתם.

מה שאין כן אם כוונתם היא לעשות נחת להבורא, הרי זה גורם, שאם הם רוצים להוסיף עבודה, הם נצרכים להוסיף בגדלות הבורא, כי כפי שיעור גדלותו יתברך, בשיעור זה הם יכולים להיבטל אליו ולעשות את כל מעשיהם רק לשם שמים. וזה כמו שאומר בזה"ק על פסוק "נודע בשערים בעלה", שכל אחד ואחד "לפום מה דמשער בלביה".

אי לזאת, אלו אנשים שרוצים לעבוד לשם שמים, בכדי שיהיה להם חומרי דלק לעבודה, הם צריכים כל יום להשתדל להשיג בחינת אמונה בגדלות ה', היות שגדלות ה' זו שמחייבת אותם לעבוד בשבילו. וזהו כל התענוג שיש להם בעבודתם.

לכן אלו אנשים, שלפעמים הם חושבים, שמספיק להם את שיעור האמונה, שיש להם בה', והם חושבים לעצמם, שהם כבר צדיקים, ואין להם צורך להרבות באמונת גדלות ה', ובזמן שה' מתנהג עמהם בבחינת צדיקים, היינו שנותן להם קצת התקרבות, שמקבלים רצון וחשק וטעם בעבודה, הם חושבים את עצמם, שהם כבר אנשים שלמים, ולא חסר להם אמונה להאמין בגדלות ה'. ואין להם צורך להתקדם, רק במעשים לבד. ובגדלות ה' מספיק להם כמה שיש להם. זה נקרא, ש"הקב"ה מתנהג עמהם בבחינת צדיקים".

לכן, בכדי שהאדם יתקדם בדרך ה', שיזכה להגיע שכל מעשיו יהיו לשם שמים, והוא מרגיש עכשיו שהוא במצב עליה, ומה עליו לעשות עוד, לכן הקב"ה מנהיג את עולמו עם רשעים, כלומר שהקב"ה נותן לו אז מחשבות של רשעים, היינו, שלא כדאי לעבוד בשבילו, אלא רק לצורך עצמו. וע"י זה הוא מקבל ירידה, והאדם חושב אז, זה שקיבל ירידה, אינו מטעם שזה ניתן לו, בכדי שיתקדם בדרך ה', לזכות לבחינת דעת דקדושה. אלא שהוא חושב, שהוא הלך אחורה, מטעם שאין הוא מסוגל לעבוד בבחינת הפרט, אלא שהוא צריך לעבוד בבחינת הכלל. והיות שמהכלל יצא, נמצא, שהוא נשאר בבחינת קרח מכאן וקרח מכאן, היות שאין הוא מסוגל להכנס שוב לכלל.

לכן נמצא האדם אז, במצב העומד בין שמים וארץ. והוא מרגיש שמצבו יותר גרוע משאר אנשים. ואז האדם יכול לבקש מה' בכל הלב, ויכול לתת תפלה כמו שכתוב "חנני ה' כי אמלל אני, רפאני ה' כי נבהלו עצמי, ואתה ה' עד מתי". כלומר, עד מתי אני אשאר במצב, שאני מרגיש, שמצבי יותר גרוע מכל אדם, שאין לי שום אחיזה ברוחניות.

לכן אין לו שום עצה, אלא שהוא צריך להאמין במה שכתוב "כי אתה שומע תפלת כל פה". ופירש אאמו"ר זצ"ל, שהאדם צריך להאמין, שה' שומע תפלת כל פה, היינו אפילו פה הכי גרוע בעולם, שאי אפשר להיות יותר שפל וגרוע בעולם, מכל מקום ה' שומע אותו. וזהו כמו שאמרו חז"ל, "הבא לטהר מסייעין אותו".

ועל זה מפרש בזה"ק, ש"נותנים לו נשמתא קדישא". נמצא לפי זה, מה שה' נותן לו את המחשבות של הרשעים, הוא בכדי שיהיה לו מקום לבקש, שה' יעזור לו, אחרת הוא היה נשאר במצב, שהיה בתחילת עבודתו, והיה נשאר בזה כל ימי חייו.

ובזה יש לפרש מה ששאלנו, מהו הפירוש "אלמלא הרשעים, אין הצדיקים ניכרים". ושאלנו, אצל מי צריך להיות ניכר הצדיקים, ולשם איזה צורך צריכים את ההיכר הזה. והתשובה היא, היות שהקב"ה "מנהיג עולמו בצדיקים ורשעים". וגם על זה יש לשאול, בשביל מה הוא צריך להנהיג עולמו בצדיקים ורשעים, הלא היה מספיק אם היה מנהיג עולמו בצדיקים לבד, בכדי שיוכל להוציא לאור את מטרת הבריאה, שהיא להטיב לנבראיו. כי השכל מחייב, אם היה מנהיג עולמו בצדיקים לבד, היה יותר קל להוציא את מטרת הבריאה, שהיא להטיב לנבראיו. אם כן הרשעים למה לי.

ועל זה באה התשובה "אלמלא הרשעים, אין הצדיקים ניכרים", שפירושו, שלא היה ניכרים הצדיקים, את שלימות וגדלות שבהם, לאיזו דרגה שהם מגיעים. אלא הצדיקים היו נשארים בדרגה של תחילת עבודתם, ולא היה בהם שום התקדמות בדרגת הצדיקים. לכן, בכדי שיהא ניכר מעלות וגדלות של הצדיקים, היה מוכרח להנהיג עולמו בצדיקים ורשעים, היות שע"י זה שהקב"ה שולח להאדם בחינת צדיקים, היינו שמקרב אותו לעבודת ה'.

האדם, אם לא היתה לא בחינת ירידה, היה מוכרח להישאר בבחינה זו בכל ימי חייו, ולא היתה לו שום התקדמות בבחינת שכל התורה, ששם גנוז את הטוב והעונג, שהיה במטרת הבריאה. ולא היתה ניכרת מעלת הצדיקים, כי לאיזה צורך הוא צריך מדרגה יותר גבוהה. ובאמת צריכים לדעת, שמעלת הצדיקים היא כמו שאמרו חז"ל (סוף עוקצין) "עתיד הקב"ה להנחיל לכל צדיק וצדיק ש"י עולמות, שנאמר "להנחיל אוהבי יש ואוצרותיהם אמלא".

לכן, בכדי שיהיה להם צורך להשיג את מדרגת צדיקים, ושיהא ניכר מעלתם כנ"ל, היה צריך להנהיג עולמו בצדיקים ורשעים. נמצא, מה הוא הפירוש "שיהא ניכר צדיקים, צריכים גם לרשעים", כי דוקא בזה שמנהיג עולמו גם ברשעים, הוא נותן את המחשבה ורצון של הרשעים לאדם, כמו שהוא נותן בחינת צדיקים להאדם, שפירושו, שנותן לו בחינת רצון לאהבה עצמית.

וזה בכוונה תחילה, שהאדם ידע, שאין הקב"ה רוצה שהוא ישאר במצב, שהיה מבין מה זה עבודת ה' לפי שכלו של אז, בתחילת כניסתו לעבוד בעבודת הפרט, שהיה משער בעצמו מהי דרגת צדיק. ואם הקב"ה לא היה מתנהג עמו בבחינת רשעים, היינו שהיה נותן לו מחשבה ורצון מה שהוא נגד מוחא וליבא, היה חושב עצמו, שכבר נמצא במדרגת צדיק, והיה נשאר אצלו מדרגת צדיק בתכלית השפלות ביותר, היות שהוא יודע, שאין לו מה להוסיף.

וזה נקרא, ש"הקב"ה היה מנהיג עולמו בצדיקים", שהיה נותן להאדם רק דרגת צדיק, ולא היה מרגיש שום חסרון, שהקב"ה צריך לתת לו מדרגה יותר גבוהה בהבנת פירוש של "צדיק", שזה מכונה שהצדיקים לא היו ניכרים, כנ"ל, שמעלת צדיק, שהוא צריך להגיע להשיג ש"י עולמות, לא היה לו שום צורך לזה.

ואי אפשר לתת מילוי בלי חסרון, היות שהאדם לא ידע לשמור את זה, שהקליפות לא יקחו ממנו לתוך רשותם. ומזה רק הקליפות יכולות להרויח. וזה יגרום היזק לקדושה, כמו שאמרו חז"ל "לא נבנתה צור אלא מחורבנה של ירושלים". לכן דוקא בזמן שיש חסרון, ונותנים לו מילוי על החסרון, הוא יודע אז לשמור עצמו, שלא יגיע מזה שום ריווח לחיצונים.

היוצא מזה, שהאדם צריך להאמין לאמונת חכמים, מה שהם מדריכים אותנו, ולהאמין לדבריהם. ואל יאמר האדם, זה שמקבל כל פעם ירידות, אין זה בא מצד שהוא לא ראוי להגיע להשלימות. אלא כל הירידות באות לו מלמעלה. וזהו בכדי שיהיה להאדם צורך להשיג את כל בחינת נרנח"י של נשמתו. וצריכים להתגברות גדולה ולומר, שה' שולח לו ירידות, בכדי שיתגבר ויעבוד בכפיה. וזה נקרא "כופין אותו עד שיאמר, הקב"ה "רוצה אני", כמו שפירש אאמו"ר זצ"ל.