Cíl vytvoření skupiny - 1. 1-1 (1984)
Cíl vytvoření skupiny - 2. 1-2 (1984)
O lásce k přátelům. 2 (1984)
Láska k přátelům - 1. 3 (1984)
Nechť člověk pomůže svému bližnímu. 4 (1984)
Čo nám poskytuje pravidlo “Miluj blížneho svojho ako seba samého”?. 5 (1984)
Láska k přátelům - 2. 6 (1984)
Miluj bližního svého jako sebe samého. 7 (1984)
Jaké naplnění Tóry a přikázání očišťuje srdce. 8 (1984)
A člověk prodá střechu svého domu. 9 (1984)
Jakou úroveň musí člověk dosáhnout?. 10 (1984)
Ohledně zásluh praotců. 11 (1984)
Důležitost skupiny. 12 (1984)
Jména a názvy v duchovním (Někdy se duchovní nazývá duše). 13 (1984)
Vždy buď připraven prodat vše, co máš, aby ses oženil s dcerou žáka mudrce. 14 (1984)
Jak může sestoupit z nebes něco špatného. 15 (1984)
Ohledně odevzdávání. 16 (1984)
O důležitosti přátel. 17-1 (1984)
Pravidla shromáždění společnosti. 17-2 (1984)
A bude to: Když přijdeš do země, kterou ti dá Stvořitel, tvůj Všemohoucí. 18 (1984)
Dnes všichni předstoupíte. 19 (1984)
Udělej si Rava a kup si přítele - 1. 1 (1985)
Ohledně větví a kořene. 2 (1985)
Pravda a víra. 3 (1985)
Zde je rodokmen Noema. 4 (1985)
Odejdi ze své země. 5 (1985)
A Stvořitel se mu odhalil v Alone Mamre (v dubových lesích) . 6 (1985)
Život Sáry. 7 (1985)
Udělej si Rava a kup si přítele - 2. 8 (1985)
A synové se strkali v jejím lůně. 9 (1985)
A odešel Jákob. 10 (1985)
Spor Jákoba s Lábanem. 11 (1985)
A usadil se Jákob. 12 (1985)
Pevnost, bašta mého spasení. 13 (1985)
Já jsem první a Já jsem poslední. 14 (1985)
A obrátil Chizkijáš tvář svou ke zdi. 15 (1985)
A čím více ho vyčerpávali. 16 (1985)
Poznej dnes a ulož do srdce svého. 17 (1985)
Žalobci. 18 (1985)
Pojďme k Faraonovi - 1. 19 (1985)
Kdo zatvrdil své srdce. 20 (1985)
Vždy je třeba rozlišovat Tóru a práci. 21 (1985)
Celá Tóra je jedno svaté Jméno. 22 (1985)
Na mém loži po nocích. 23 (1985)
Tři etapy v práci. 24 (1985)
Ve všem se musí rozlišit světlo a nádoba (kli). 25 (1985)
Děj mi uvidět Velikost Svojí. 26 (1985)
Článek o navrácení. 27 (1985)
Článek o zvědech. 28 (1985)
Stvořitel je blízký všem, kteří Ho volají. 29 (1985)
Tři modlitby. 30 (1985)
Člověk nepočítá sebe k hříšníkům. 31 (1985)
Ohledně odměny pro přijímající. 32 (1985)
Zločinci Israele. 33 (1985)
A modlil jsem se ke Stvořiteli. 34 (1985)
Když člověk ví, co je chvění před Stvořitelem. 35 (1985)
A byl večer, a bylo ráno. 36 (1985)
Kdo svědčí o člověku. 37 (1985)
Spravedlivý a dobře pro něj, spravedlivý a špatně pro něj. 38 (1985)
Uslyš náš hlas. 39 (1985)
A odešel Mojžíš. 1 (1986)
Slyšte nebesa. 2 (1986)
Co znamená, že za pomoci Tóry je člověku udělena spravedlnost a mír. 3 (1986)
Ohledně milosrdenství. 4 (1986)
Ohledně úcty k otci. 5 (1986)
Ve věci jistoty. 6 (1986)
Důležitost modlitby mnohých. 7 (1986)
O pomoci přicházející shora. 8 (1986)
O svíčce Chanuky. 9 (1986)
Ohledně modlitby. 10 (1986)
Pravá modlitba je založena na skutečné potřebě. 11 (1986)
V čem tkví hlavní potřebnost, za kterou je třeba se modlit. 12 (1986)
Pojďme k Faraonovi - 2. 13 (1986)
Proč je třeba nádoby od Egypťanů. 14 (1986)
Modlitba mnohých. 15 (1986)
Neboť Jákoba si vybral pro Sebe Stvořitel. 16 (1986)
Pravidla setkání. 17 (1986)
Kdo přivádí k modlitbě. 18 (1986)
O významu radosti. 19 (1986)
Pokud zhřešil a přizná vinu. 20 (1986)
O víře výše rozumu. 21 (1986)
Když žena počne. 22 (1986)
O chvění a radosti. 23 (1986)
Rozdíl mezi almužnou a darem. 24 (1986)
Míra plnění přikázání. 25 (1986)
Blízká cesta a daleká cesta. 26 (1986)
Stvořitel a Israel odešli do vyhnanství. 27 (1986)
Není společnost menší než deset. 28 (1986)
Lišma a Lo Lišma. 29 (1986)
Klipa předchází plodu. 30 (1986)
O významu krmení a porodu. 31 (1986)
Proč během modlitby je třeba narovnat nohy a zakrýt hlavu. 32 (1986)
Jaká jsou přikázání, po kterých člověk šlape svými patami. 33 (1986)
O soudcích a strážcích. 34 (1986)
Patnáctého Ava. 35 (1986)
V čem tkví příprava k Slichot. 36 (1986)
Dobrý, tvořící dobro zlým a dobrým. 1 (1987)
O důležitosti uvědomění zla. 2 (1987)
Celý Izrael má podíl na budoucím světě. 3 (1987)
Nelze poslouchat dobré od zlého člověka. 4 (1987)
V čem je důležitost práce ve vztahu k odměňování. 5 (1987)
Důležitost víry, která je vždy přítomná. 6 (1987)
Zázrak Chanuky. 7 (1987)
Rozdíl mezi pravdivou a nepravdivou milostí. 8 (1987)
Velikost člověka závisí na velikosti jeho víry v budoucnost. 9 (1987)
Jaká je závažnost pomluvy a proti komu je směřována. 10 (1987)
Purim, když je přikázáno "ad de-lo jada". 11 (1987)
Co je "polovina šekelu" v duchovní práci - 1. 12 (1987)
Proč se svátek maces nazývá "Pesach". 13 (1987)
Spojení mezi Pesachem, macesem a marorem. 14 (1987)
Dva druhy svatosti. 15 (1987)
Rozdíl mezi společnou a individuální prací (klal a prat). 16 (1987)
Podstata důležitosti zákazu učit Tóru modloslužebníky. 17 (1987)
Co je příprava pro obdržení Tóry - 1. 18 (1987)
Co je skryté a zjevné v práci Stvořitele. 19 (1987)
Co je osobní vlastnictví člověka. 20 (1987)
Co jsou špinavé ruce v duchovní práci. 21 (1987)
Jaký dar člověk prosí u Stvořitele. 22 (1987)
Mír po hádce je lepší, než když vůbec nedojde k hádce. 23 (1987)
Co je bezdůvodná nenávist v duchovní práci. 24 (1987)
Co je vážnost v duchovní práci. 25 (1987)
Co je to lehké přikázání. 26 (1987)
Co je prokletí a požehnání v duchovní práci. 27 (1987)
Co znamená "nepřidávejte a neubírejte" v duchovní práci. 28 (1987)
Co znamená "podle utrpení - je mzda". 29 (1987)
Co je "válka o moc" v duchovní práci - 1 . 30 (1987)
Co je uzavření spojení v duchovní práci. 31 (1987)
Proč se život dělí na dva druhy. 1 (1988)
Jaká musí být míra návratu. 2 (1988)
Proč se Stvořitel nazývá "Pravda". 3 (1988)
Co znamená „modlitba za pomoc a odpuštění“ v duchovní práci. 4 (1988)
Co znamená v duchovní práci: "Israel je ve vyhnanství - Šchina je spolu s nimi". 5 (1988)
V čem je rozdíl mezi polem a člověkem v poli, v duchovní práci. 6 (1988)
Proč je tak důležitý ženich, že jsou mu odpuštěny jeho hříchy. 7 (1988)
Co znamená, že modlící se musí správně vysvětlovat svá slova. 8 (1988)
Co znamená, že spravedlivý trpí z neštěstí. 9 (1988)
Co znamená čtyři druhy jdoucích do Domu Učení v duchovní práci. 10 (1988)
Jaké dva úrovně předcházejí "Lišma". 11 (1988)
Co je „Tóra a práce“ na cestě Stvořitele. 12 (1988)
Co znamená, že vůdce národa - to je i národ, v duchovní práci. 13 (1988)
Nezbytnost lásky k přátelům. 14 (1988)
Co znamená, že požehnání se nenachází na prázdném místě, v duchovní práci. 15 (1988)
Na jakém základě se buduje svatost. 16 (1988)
Hlavní rozdíl mezi živočišnou duší a božskou duší. 17 (1988)
Kdy se člověk nazývá pracovníkem Stvořitele v duchovní práci. 18 (1988)
Co je stříbro a zlato, Israel a ostatní národy v duchovní práci. 19 (1988)
Co je odměna v práci na odevzdávání. 20 (1988)
Co znamená, že Tóra byla dána z tmy, v duchovní práci. 21 (1988)
Co jsou zásluhy a hříchy spravedlivého v duchovní práci. 22 (1988)
Co znamená v duchovní práci, že začínají z "lo lišma". 23 (1988)
Co znamená: "Skryté - Stvořiteli, ale odhalené - nám" v duchovní práci. 24 (1988)
Co je příprava v předvečer soboty v duchovní práci. 25 (1988)
Jaký je rozdíl mezi zákonem a spravedlností v duchovní práci. 26 (1988)
Co znamená, že Stvořitel nesnáší domýšlivce, v duchovní práci. 27 (1988)
Co znamená skryté a zjevné řízení Stvořitele. 28 (1988)
Jaký je rozdíl mezi pracovníkem Stvořitele a tím, kdo pro Něho nepracuje . 29 (1988)
Co požadovat od shromáždění přátel. 30 (1988)
Jaká činnost člověka v duchovní práci se vztahuje ke Stvořiteli. 31 (1988)
Co jsou dvě činnosti během pádu. 32 (1988)
V čem je rozdíl mezi společným a osobním v duchovní práci. 33 (1988)
Co je den a noc v duchovní práci. 34 (1988)
Co je pomoc v duchovní práci, kterou musí člověk prosit u Stvořitele. 35 (1988)
Jaká je míra návratu. 1 (1989)
Co je velký nebo malý hřích v duchovní práci. 2 (1989)
Jak se liší brány slz od všech ostatních bran. 3 (1989)
Co je "potopa" v duchovní práci. 4 (1989)
Co znamená, že stvoření světa bylo ve formě almužny. 5 (1989)
Co je "výše rozumu" v duchovní práci. 6 (1989)
Co znamená v duchovní práci „Ten, Kdo nepracoval v předvečer soboty, co bude jíst v sobotu?“. 7 (1989)
Co znamená "Pokud narůstá dobro, pak i zlo narůstá" v duchovní práci. 8 (1989)
Co znamená v duchovní práci, že utrpení které přišlo k hříšníkům, začíná u spravedlivých. 9 (1989)
Co znamená v duchovní práci, že žebřík stojí nakloněný. 10 (1989)
Jaké síly je potřeba v práci. 11 (1989)
Co je "hostina ženicha". 12 (1989)
Co je "chléb nepřejícího" v duchovní práci. 13 (1989)
Co znamenají slova "A ulož do srdce svého". 14 (1989)
Co znamená, že spravedliví jsou vidět díky hříšníkům, v duchovní práci. 15 (1989)
Co znamená zákaz požehnat nad prázdným stolem v duchovní práci?. 16 (1989)
Proč je zakázáno popřát příteli mír dříve, než požehná Stvořitel. 17 (1989)
Co znamená, že požehnání nepřebývá nad tím, co je spočítáno v duchovní práci. 18 (1989)
Co znamená v duchovní práci, že se sobota nazývá "Ša-bat". 19 (1989)
Co znamená, že zlý počátek se pozvedá a odvádí na stranu, v duchovní práci. 20 (1989)
Co znamená v duchovní práci: "Opilý se nemodlí". 21 (1989)
Co znamená, že právě v předvečer svátku Pesach jsou položeny čtyři otázky. 22 (1989)
Co znamená v duchovní práci "Pokud nespolknul maror, nesplnil závazek". 23 (1989)
Co znamená: "Nechť požehnání obyčejného koena nebude povrchním ve tvých očích" v duchovní práci. 24 (1989)
Co znamená v duchovní práci: „Člověk, který má vadu, se nepřiblíží“. 25 (1989)
Co znamená "toho, kdo znesvěcuje sebe, znesvěcují shora" v duchovní práci. 26 (1989)
Co je utrpení v duchovní práci. 27 (1989)
Kdo potřebuje znalost, že člověk obstál v zkoušce. 28 (1989)
Co je příprava pro obdržení Tóry - 2. 29 (1989)
Co je zapálení svítidla v duchovní práci. 30 (1989)
Co znamená, že není možné učit Tóru modloslužebníky, v duchovní práci. 31 (1989)
Co znamená, že olej se nazývá dobrými činy, v duchovní práci. 32 (1989)
Co je vlastnost zvědů v duchovní práci. 33 (1989)
Co je mír v duchovní práci. 34 (1989)
Co je "ten, kdo nemá syny" v duchovní práci. 35 (1989)
Co znamená "Neboť v tom je vaše moudrost a rozum v očích národů" v duchovní práci. 36 (1989)
Co znamená „cesta je na začátku trnitá, ale na konci přímá" v duchovní práci. 37 (1989)
Co jsou „soudci a stráže“ v duchovní práci. 38 (1989)
Co znamená "Tóra mluví pouze o zlom počátku" v duchovní práci. 39 (1989)
Co znamená "Každý den oni musí být ve Tvých očích novými" v duchovní práci. 40 (1989)
Rozvrh dne. 41 (1989)
Co znamená: „Abychom byli hlavou, ale ne ocasem“ v duchovní práci. 1 (1990)
Co je "selhání" v duchovní práci. 2 (1990)
Co znamená, že svět je stvořen pro Tóru . 3 (1990)
Co znamená, že nejdůležitější díla spravedlivých - jsou dobré skutky, v duchovní práci.. 4 (1990)
Co znamená, že Země nepřinesla ovoce, dokud nebyl stvořen člověk, v duchovní práci. 5 (1990)
Kdy má člověk používat hrdost v duchovní práci. 6 (1990)
Kdy je čas modlitby a kdy je čas poděkování v duchovní práci. 7 (1990)
Co znamená, že se Esav nazývá člověkem pole, v duchovní práci. 8 (1990)
Co znamená, že žebřík stojí na zemi a jeho vrchol dosahuje nebesa. 9 (1990)
Co znamená v duchovní práci, že, jak řekli naši mudrci, král David neměl život. 10 (1990)
Co znamená v duchovní práci, že svítidlo Chanuky se umísťuje nalevo od vchodu. 11 (1990)
Co znamená, že se Tóra nazývá střední linií, v duchovní práci - 1. 12 (1990)
Co znamená, že díky jednotě Stvořitele a Jeho Šchiny budou vykoupeny všechny hříchy, v duchovní práci. 13 (1990)
Co je „Pravá milost“ v duchovní práci. 14 (1990)
Co znamená, že dokud nepadnul egyptský vládce, neexistovala odpověď na jejich sténání, v duchovní práci. 15 (1990)
Co znamená „kvůli netrpělivosti a těžké práci“ v duchovní práci. 16 (1990)
Jakou pomoc obdrží ten, kdo se přichází očistit. 17 (1990)
Co znamená, že sobotní řeč by neměla být jako všední řeč, v duchovní práci.. 18 (1990)
Co znamená, že se Tóra nazývá střední linií, v duchovní práci - 2. 19 (1990)
Co je "polovina šekelu" v duchovní práci - 2. 20 (1990)
Co znamená: „Jak Já nezištně, tak i vy nezištně" v duchovní práci. 21 (1990)
Jaký je postup pro vymazání Amaleka. 22 (1990)
Co znamená, že Mojžíš měl problémy při určování novoluní, v duchovní práci. 23 (1990)
Co znamená, že každý, kdo přináší sebe k zápalné oběti, je mužem, v duchovní práci. 24 (1990)
Co znamená: "Všechny národy, chvalte Stvořitele" v duchovní práci. 25 (1990)
Co znamená: "Neexistuje svatý jako Stvořitel, neboť není nikdo jiný, kromě Tebe" v duchovní práci. 26 (1990)
Co znamená, že každé stéblo trávy má sílu, která ho řídí, bije a říká „musíš růst“, v duchovní práci. 27 (1990)
Co znamená "Varovat velkých před malými" v duchovní práci. 28 (1990)
Co znamená „Tóra vyčerpává síly člověka“ v duchovní práci. 29 (1990)
Co znamená, že zákon a spravedlnost jsou jménem Stvořitele, v duchovní práci. 30 (1990)
Co znamená, že vyšší požehnání nespočívá na tom, co je spočítáno, v duchovní práci.. 31 (1990)
Co znamená, že Israel naplňuje touhu Stvořitele, v duchovní práci. 32 (1990)
Co znamená "země se polekala a umlkla" v duchovní práci. 33 (1990)
Co jsou „jednoduché nádoby“ v duchovní práci. 34 (1990)
Co znamená „ten, kdo vychutnává hostinu ženicha“ v duchovní práci. 35 (1990)
Co znamená, že synové Esava a Ismaele nechtěli přijmout Tóru, v duchovní práci. 36 (1990)
Co znamená "Šchina svědčí o Israeli" v duchovní práci. 37 (1990)
Co znamená: „Číše požehnání musí být plná“ v duchovní práci. 38 (1990)
Co znamená: "Každý kdo truchlí pro Jeruzalém, bude poctěn uvidět ho v radosti" v duchovní práci. 39 (1990)
Co znamená "Neboť vy jste nejmenší ze všech národů" v duchovní práci. 40 (1990)
Co znamená "lehká přikázání, po kterých člověk šlape svými nohami," v duchovní práci. 41 (1990)
Co znamená požehnání a prokletí v duchovní práci. 42 (1990)
Co znamená "Nesázej pro sebe Ašeru vedle oltáře" v duchovní práci. 43 (1990)
Co je „válka o moc“ v duchovní práci - 2. 44 (1990)
Co znamená: "Skryté - Stvořiteli našemu Všemohoucímu" v duchovní práci. 45 (1990)
Pracovní řád, ustanovený Ba´al HaSulamen. 46 (1990)
Co znamená: „Nemáme jiného Krále, kromě Tebe,“ v duchovní práci. 1 (1991)
Co znamená: „Vrať se, Israeli, ke Stvořiteli svému Všemohoucímu“ v duchovní práci. 2 (1991)
Co znamená „hříšník připraví, ale spravedlivý oblékne“ v duchovní práci. 3 (1991)
Co znamená, že ničitel byl uvnitř potopy a zabíjel, v duchovní práci. 4 (1991)
Co znamená, že dobré skutky spravedlivých jsou jejich zrozením, v duchovní práci.. 5 (1991)
Co jsou "pastýři stáda Abraháma a pastýři stáda Lota" v duchovní práci. 6 (1991)
Co je člověk a co je živočich v duchovní práci. 7 (1991)
Co znamená „A Abrahám zestárnul, na sklonku dní“ v duchovní práci. 8 (1991)
Co je "vůně jeho oděvů" v duchovní práci. 9 (1991)
Co znamená, že Král stojí na svém poli, když zrno leží v kupách, v duchovní práci. 10 (1991)
Co znamená, že zlý počátek a dobrý počátek ochraňuji člověka, v duchovní práci. 11 (1991)
Svíce tyto jsou svaté. 12 (1991)
Co to znamená: „Ty jsi předal silné do rukou slabých“ v duchovní práci. 13 (1991)
Co znamená, že požehnání člověka, je požehnání synů, v duchovní práci. 14 (1991)
Co znamená požehnání: „ten, kdo kvůli mně vykonal zázrak na tomto místě“ v duchovní práci. 15 (1991)
Co znamená: proto, abyste věděli, že Stvořitel je Všemohoucí, je třeba „A polož to na srdce své“ v duchovní práci. 16 (1991)
Co znamená: Neboť zatvrdil jsem Já srdce jeho“ v duchovní práci. 17 (1991)
Co znamená, že je třeba pozvedat pravou ruku nad levou, v duchovní práci. 18 (1991)
Co znamená: "Povstaň, Stvořiteli, a rozprchnou se nepřátele Tvoji" v duchovní práci. 19 (1991)
Co znamená: „Není nic, co by nemělo místo“ v duchovní práci. 20 (1991)
Co to znamená v duchovní práci, že před Purimem čtou sobotní kapitolu „Zachor“ (Pamatuj). 21 (1991)
Co znamená „růže mezi trny“ v duchovní práci. 22 (1991)
Co je „čistota popela krávy“ v duchovní práci. 23 (1991)
Co znamená, že člověk musí porodit syna a dceru, v duchovní práci. 24 (1991)
Co znamená, že člověk, který uskutečnil návrat, se musí nacházet v radosti. 25 (1991)
Co znamená odhalení míry a skrytí dvou v duchovní práci?. 26 (1991)
Co znamená: „Žena, která vydává semeno první, porodí syna“ v duchovní práci. 27 (1991)
Co je svatost a čistota v duchovní práci. 28 (1991)
Co znamená, že se velekněz musí oženit s pannou, v duchovní práci. 29 (1991)
Co znamená, že pro toho, kdo byl na daleké cestě, se Pesach odkládá na druhý Pesach, v duchovní práci. 30 (1991)
Co znamená, že almužny pro chudé dělají Svaté Jméno, v duchovní práci. 31 (1991)
Co jsou prapory v duchovní práci. 32 (1991)
Co znamená, že Stvořitel obrací tvář, v duchovní práci. 33 (1991)
Co znamená "Ochutnává plody jejich v tomto světě, a zásoby se hromadí ve světě budoucím" v duchovní práci. 34 (1991)
Co jsou "zvědové" v duchovní práci. 35 (1991)
Co znamená "mír, mír vzdálenému i blízkému" v duchovní práci. 36 (1991)
Co je "Tóra" a co je "zákon Tóry" v duchovní práci. 37 (1991)
Co je pravá linie v duchovní práci. 38 (1991)
Co znamená, že pravá musí být větší než levá, v duchovní práci. 39 (1991)
Co je pravda a lež v duchovní práci. 40 (1991)
Co musí udělat člověk, pokud se narodil se špatnými vlastnostmi . 41 (1991)
Co znamená: "Zná vůl Pána svého Israel nezná" v duchovní práci. 42 (1991)
Co znamená "A uvidíš Mne zezadu, ale tvář Mojí nebude vidět" v duchovní práci. 43 (1991)
Jaký je důvod, podle kterého byl Israel hoden zdědit Zemi, v duchovní práci. 44 (1991)
Co znamená, že soudce musí soudit úplně spravedlivým soudem, v duchovní práci. 45 (1991)
Co je "syn milované a syn nenáviděné" v duchovní práci. 46 (1991)
Co znamená, že pravá a levá si vzájemně odporují v duchovní práci. 47 (1991)
Knihovnachevron_right
Rabaš/Články
chevron_right
Pravidla setkání
 
Listen to this articlevolume_up

סדר ישיבת התועדות

תשמ"ו - מאמר י"ז
1986 - מאמר 17

חז"ל במסכת ברכות (דף ל"ב) וזה לשונם "דריש רבי שמלאי, לעולם יסדר אדם שבחו של הקב"ה ואח"כ יתפלל. מנא לן ממשה, דכתיב. ואתחנן". ופירש זה אאמו"ר זצ"ל, היות שמי שרוצה לבקש ממי שהוא, שיעשה לו טובה, הוא צריך לדעת:

א. אם יש בידו לתת לו, מה שהוא מבקש ממנו. כי אם אין בידו, מה היא התועלת שמבקש.

ב. שיהיה לו לב טוב לתת. שיכול להיות, שיש לו לתת, מה שהוא מבקש, אבל אין לו לב לתת.

ולכן צריכים לסדר מקודם שבחו של הקב"ה, כלומר שיאמין שיש בידו להקב"ה את הכל מה שהאדם מבקש. וגם שהקב"ה הוא רחמן ונותן לכל אחד ואחד משאלותיו לטובה.

ולפי זה יוצא לעיננו, כשהחברים מתאספים במקום אחד, ובטח שההתאספות היא לאיזו מטרה, כי כל אחד נותן מזמנו חלק, מה שהיה צריך להשתמש עמו לצרכי עצמו, ומוותר על כל עסקים שלו, ובא להשתתף בהתועדות, אז הוא רוצה לקנות משהו. אם כן צריכים להשתדל, שכל חבר וחבר, שהולך הביתה, צריך לראות עם מה הוא בא להתועדות, ומה רכש עכשיו, שהולך הביתה.

ויש לפעמים, שבעת הישיבת חברים, כל אחד מרגיש טעם בהישיבה. ואז לא עולה על מחשבתו, לחשוב, במה, היינו באיזה רכוש אני הולך עכשיו הביתה. זאת אומרת, מה יש לי ביד, שקניתי בישיבת חברים, מה שלא היה לי לפני שבאתי להחברה. אז הוא רואה, שאין לו בידו מאומה.

וזה דומה כמו שכתוב (דברים כ"ג, פסוק כ"ה) "כי תבוא בכרם רעך, ואכלת ענבים כנפשך שבעך, ואל כליך לא תיתן". ויש לפרש זה, כי בזמן שמתאספים החברים, שזה מכונה "כרם רעך", כשיושבים, ואוכלים, ושותים ביחד, ומדברים על תהו ובהו, בשעת מעשה, הגוף נהנה. וזה נקרא בדומה "ואכלת ענבים כנפשך שבעך".

אבל כשהולכים הביתה ורוצים לראות מה שיש להם בהכלים, בכדי שניקח משהו חיות להבית, היינו בזמן שעוזבים את ההתועדות, ורוצים להסתכל, מה יש לנו בהכלים מכל המסיבה, אז רואים "וכליך לא תיתן", אין שום דבר בהכלים, שנוכל להחיות את הנפש לאחר ההתועדות.

אולם האדם צריך לראות, בעת שהוא נותן איזו יגיעה, שלא יהיה בלי שכר. כמו שאנו אומרים בתפלת "ובא לציון", "למען לא ניגע לריק". אלא כשהאדם הולך להתועדות, הוא צריך לקנות שם מזונות, גם כשהוא הולך הביתה, שתהיה לו היכולת להסתכל, אם יש לו מה להכניס בתוך הכלים. ואז יהיה לו מזונות להזין את עצמו עד לפגישה שניה, ועד אז יהיה לו מן המוכן, ממה שרכש בעת אסיפת החברים.

אי לזאת, צריכים מקודם לסדר שבחו של ההתועדות. ואח"כ לראות מה לקנות מהפעולה הזאת. כנ"ל בדברי חז"ל "לעולם יסדר אדם שבחו של הקב"ה ואח"כ יתפלל". זאת אומרת, תחילת הישיבה, היינו תחילת הדיבורים, שהוא תחילת פתיחת האסיפה, צריכים לדבר בשבח החברה. וכל אחד ואחד צריך להשתדל לתת טעם והסבר למעלת וחשיבות שיש בהם. ולא לדבר בשום דבר חוץ משבח החברה.

ועד שיהיה מגולה שבחה ע"י החברים. אז צריכים לומר, עכשיו גמרנו שלב א' מישיבת החברים ולהתחיל בשלב ב'. היינו, שכל אחד ואחד יגיד לפי דעתו, מהו המעשים, שאנו יכולים לעשות, מעשים בכדי שכל אחד ואחד יהיה בידו לקנות אהבת חברים. זאת אומרת, מה כל אחד יכול לעשות, שיקנה בלבו, שיאהב את כל אחד ואחד מהחברה. ואחר שגומרים את השלב הב', שהוא הצעות, מה לעשות לטובת החברה, בא שלב ג', שהוא ענין הוצאות לפועל במעשה, מה שהחליטו החברים, מה שיש לעשות.

ובענין שבח החברה עיין בספר "מתן תורה" (דף קל"ז), מביא שם ענין של אהבת חברים, שעל ידי התחברות בחברים, הוא יכול להגיע לידי רוממות ה'. היות שכל העולם משוקעים באהבה עצמית, והוא רוצה ללכת בדרך של השפעה. וזה נגד דעת העולם, מסיבת שזהו הטבע שאנו נולדנו בה, מכח מטרת הבריאה, שהיא כמו שנאמר "רצונו להטיב לנבראיו".

וכל הכח שאנו יכולים ללכת נגד זה, שהוא לעשות מעשה להיפך, שלא די שאין אנו רוצים לקבל לטובת עצמנו, אלא אנו רוצים לתת, הנקרא "שכל מעשינו יהיו רק בעל מנת להשפיע נחת רוח ליוצרו", הוא מכח שיש בטבע ההשפעה, שנותנים לאדם חשוב, האדם נהנה מזה. נמצא, שבלי הנאה אין בידי האדם לעשות שום מעשה, משום שזהו נגד הטבע.

אלא אנו יכולים להחליף את ההנאה. זאת אומרת, במקום לקבל הנאה ממעשה קבלה, אנו רוצים לקבל הנאה ממעשה השפעה. כי זה נקרא "השתוות הצורה", שאנו צריכים לומר, כמו שיש הנאה להבורא, בזה שמשפיע להנבראים, כמו כן צריכה להיות לנו הנאה, בזה שאנו משפיעים להבורא.

אחרת, היינו אם בעת שאנו משפיעים להבורא, אין לנו שמחה והנאה, אנו פוגמים בהשתוות הצורה, כמו שאמרו חז"ל "לא היתה שמחה לפניו, כיום שנברא בו שמים וארץ. לא היתה שמחה לפני הקב"ה מיום שנברא העולם, כאותה שמחה שעתיד לשמוח עם הצדיקים לעתיד לבוא" (זהר א' קט"ו).

אי לזאת, אם אין לנו שמחה, בעת שאנו עושים את מצות ה', נמצא, אפילו שהוא מכוון בעמ"נ להשפיע, אין זה נקרא "השתוות הצורה". כי אין האדם יכול לשמוח, אלא במקום שיש הנאה. נמצא, אם אין לו הנאה ותענוג מזה שהוא המשפיע לה', עוד אין זה נקרא "השתוות הצורה", שיהיה לו מקום לקבל את השפע העליון, כי עדיין חסרה לו את ההנאה, שיש להקב"ה בעת שהוא משפיע להנבראים.

ומשום זה יוצא, שכל הבסיס, שאנו יכולים לקבל הנאה ותענוג, ושזה מותר לנו להנות, ועוד יותר מזה, שחיוב גדול להנות ממעשה השפעה, יש לנו לעבוד על נקודה אחת, דהיינו להחשיב את הרוחניות. וזה מתבטא בלתת תשומת לב "למי אני פונה", ו"למי אני מדבר", ו"מצות של מי אני מקיים", ו"תורה של מי אני לומד". היינו, לראות עצות, איך להחשיב את נותן התורה.

והיות האדם מצד עצמו, מטרם שזכה להשיג איזו הארה מלמעלה, אז הוא צריך לחפש אנשים, הדומים לו פחות או יותר, שגם הם מחפשים להגדיל את חשיבות להיות מגע כל שהוא עם הבורא, באיזה אופן שתהיה, והיות שיש דעת רבים בזה, אז כל אחד יכול לקבל סיוע מחבירו.

וצריכים לדעת "כי מיעוט רבים שנים". זאת אומרת, אם שני חברים יושבים ביחד, וחושבים, איך להגדיל את חשיבות של הבורא, כבר יש להם כח לקבל התחזקות על גדלות ה' בבחינת אתערותא דלתתא, שעל המעשה זו באה אח"כ התעוררות מלמעלה, שהם מתחילים קצת להרגיש את גדלות ה'.

ולפי מה שכתוב "ברוב עם הדרת מלך", נמצא, מה שהרבים יותר גדול, הכח של הרבים יותר פועל, היינו שמייצרים אוירה יותר חזקה של גדלות וחשיבות של הקב"ה. שאז כל אחד ואחד, הגוף שלו מרגיש, שכל המעשים מה שהוא רוצה לעשות עבור קדושה, שהוא להשפיע לה', להון תועפות יחשב לו, שזכה להכנס בין האנשים, שזוכים לשמש את המלך. ואז, כל מעשה קטנה שהוא עושה, הוא מלא שמחה ותענוג, שיש לו עתה במה לשמש את המלך.

ולפי שיעורו, שהחברה עם מחשבותיהם בעת ההתועדות חשבו בגדלות ה', כל אחד לפי שיעורו גורמו לו חשיבות בגדלות ה', כן הוא יכול ללכת כל היום בעולם השמחה והחדוה. זאת אומרת, מכל דבר קטן, שהוא עוסק בעניני עבודת ה', הוא נהנה בזה. כי אפילו שנזכר לרגע, שצריכים לחשוב על רוחניות, תיכף הוא אומר, אני כבר מודה ומשבח ומהלל לה'. כי הוא מאמין, שה' קרא אותו עכשיו ורוצה לדבר עמו.

וכשאדם יצייר לעצמו, אם המלך קורא אותו, ואומר לו, שהוא רוצה להשתעשע עמו, איזו שמחה היתה אז להאדם, ואיזה מצב רוח היה לו. ובטח במצב המרומם כזה, בודאי לא היה חושב על שום דברים של "מה בכך". ורק היה קצת מתבייש, שלא יודע חוקי ונמוסי המלך, איך להתנהג בזמן שהמלך מדבר עמו.

ומה שהוא כן יודע לעשות עבור המלך, היה אצלו, להון גדול יחשב. כי על כל פנים הוא יודע קצת חוקים, לקיים בזה מצות המלך, במה שלמד בבית הספר, כשהיה קטן. ובודאי עכשיו, כשהוא כבר התבגר, ורוצה לשמש את המלך, בטח שחסר לו ידיעות בחוקי המלך. נמצא, שהדאגות שלו הוא בזה, שלא יודע ממה המלך יהיה לו יותר הנאה, היינו מאיזה מעשה או כוונה. וחוץ מזה הוא חי בעולם שכולו טוב. את כל זה החברה צריכה לחשוב בעת שמתאספים בהתועדות. ולדבר מחשיבות החברה, כנ"ל "לעולם יסדר אדם שבחו של הקב"ה ואח"כ יתפלל".

כמו כן אצל החברה, כשאנו רוצים לדרוש משהו מהחברה, שזה מכונה "יתפלל", מוכרח מקודם לסדר לעצמו את שבחו של החברה. "ואח"כ יתפלל", היינו לדרוש מהחברה, שיתנו לו מה שהוא דורש מהחברה.

אם כן, הוא צריך מקודם לראות מה שיש להחברה. איזה רכוש יש להם, שהוא יכול לקבל מהם, על ידי זה שיתחבר עמהם. שיכול להיות הרכוש הזה שיש להחברה, הוא אינו צריך לזה, אלא אדרבה, הוא בורח מזה ומתרחק כִּמְטַחֲוֵי קשת.

ולפי זה הוא צריך תמיד להשגיח, כשבא לישיבת החברים, אם יש לחברים את המטרה, שהוא משתוקק אליה. ולכל אחד מהם יש לו קצת אחיזה במטרה זו. והוא חושב, שבטח ע"י התחברות כולם ביחד למטרה אחת, אז כל אחד ואחד יהיה לו חלקו, וגם החלקים של כל החברה. נמצא ע"י זה, שיהיה לכל אחד מהחברה, כח, כמו כל החברה ביחד.

היוצא מזה, שכל אחד ואחד צריך להסתכל בכובד ראש על המטרה של ההתועדות, שזה צריך להביא לידי הרגשה, שלאחר הישיבה של החברים, שיש לכל אחד משהו בידו, שהוא כן יכול להשים בתוך הכלים שלו. ולא שיהיה בבחינת "ואל כליך לא תיתן". וכל אחד צריך לקבל בחשבון, אם הוא לא יושב בההתועדות עם תשומת לב מיוחדת, לא די שהוא מפסיד את עצמו, אלא הוא מקלקל את כל החברה.

וזה דומה מה שמובא במדרש (ויק"ר פ"ד) "לשנים, שהיו באים בספינה. והתחיל אחד קודר תחתיו ולעשות נקב בספינה. אמר לו חבירו, למה אתה קודר. אמר לו, מאי איכפת לך, הלא תחתי אני קודר, ולא תחתיך. אמר לו, שוטה, הרי שנינו נאבדים יחד בספינה".

ולאחר שדברו בהישיבה על חשיבות ונחיצות החברה, אז מתחיל סדר של תיקונים, איך ובמה נוכל לחזק את החברה, שיהיה גוש אחד, כעין שנאמר "ויחן שם ישראל נגד ההר" (שמות י"ט), שדרשו "כאיש אחד בלב אחד". והסדר צריך להיות, שכל מי שיש לו איזו הצעה, שזה יועיל לאהבת חברים, שידונו בזה, וצריך להתקבל על כל החברים, שאין כאן ענין של כפיה.

עד כאן דברנו בקשר בין אדם לחבירו, שזה יביא לנו את הקשר בין אדם למקום, כמו שכתוב בספר "מתן תורה" (דף קל"ז). נמצא לפי זה, כמו שמדברים מחשיבות של אהבת חברים, וכל החשיבות היא, שזה יביא לנו לידי אהבת ה', אז צריכים גם כן לחשוב, שאהבת חברים צריכה להביא לנו לידי חשיבות של אהבת הקב"ה.