Cíl vytvoření skupiny - 1. 1-1 (1984)
Cíl vytvoření skupiny - 2. 1-2 (1984)
O lásce k přátelům. 2 (1984)
Láska k přátelům - 1. 3 (1984)
Nechť člověk pomůže svému bližnímu. 4 (1984)
Čo nám poskytuje pravidlo “Miluj blížneho svojho ako seba samého”?. 5 (1984)
Láska k přátelům - 2. 6 (1984)
Miluj bližního svého jako sebe samého. 7 (1984)
Jaké naplnění Tóry a přikázání očišťuje srdce. 8 (1984)
A člověk prodá střechu svého domu. 9 (1984)
Jakou úroveň musí člověk dosáhnout?. 10 (1984)
Ohledně zásluh praotců. 11 (1984)
Důležitost skupiny. 12 (1984)
Jména a názvy v duchovním (Někdy se duchovní nazývá duše). 13 (1984)
Vždy buď připraven prodat vše, co máš, aby ses oženil s dcerou žáka mudrce. 14 (1984)
Jak může sestoupit z nebes něco špatného. 15 (1984)
Ohledně odevzdávání. 16 (1984)
O důležitosti přátel. 17-1 (1984)
Pravidla shromáždění společnosti. 17-2 (1984)
A bude to: Když přijdeš do země, kterou ti dá Stvořitel, tvůj Všemohoucí. 18 (1984)
Dnes všichni předstoupíte. 19 (1984)
Udělej si Rava a kup si přítele - 1. 1 (1985)
Ohledně větví a kořene. 2 (1985)
Pravda a víra. 3 (1985)
Zde je rodokmen Noema. 4 (1985)
Odejdi ze své země. 5 (1985)
A Stvořitel se mu odhalil v Alone Mamre (v dubových lesích) . 6 (1985)
Život Sáry. 7 (1985)
Udělej si Rava a kup si přítele - 2. 8 (1985)
A synové se strkali v jejím lůně. 9 (1985)
A odešel Jákob. 10 (1985)
Spor Jákoba s Lábanem. 11 (1985)
A usadil se Jákob. 12 (1985)
Pevnost, bašta mého spasení. 13 (1985)
Já jsem první a Já jsem poslední. 14 (1985)
A obrátil Chizkijáš tvář svou ke zdi. 15 (1985)
A čím více ho vyčerpávali. 16 (1985)
Poznej dnes a ulož do srdce svého. 17 (1985)
Žalobci. 18 (1985)
Pojďme k Faraonovi - 1. 19 (1985)
Kdo zatvrdil své srdce. 20 (1985)
Vždy je třeba rozlišovat Tóru a práci. 21 (1985)
Celá Tóra je jedno svaté Jméno. 22 (1985)
Na mém loži po nocích. 23 (1985)
Tři etapy v práci. 24 (1985)
Ve všem se musí rozlišit světlo a nádoba (kli). 25 (1985)
Děj mi uvidět Velikost Svojí. 26 (1985)
Článek o navrácení. 27 (1985)
Článek o zvědech. 28 (1985)
Stvořitel je blízký všem, kteří Ho volají. 29 (1985)
Tři modlitby. 30 (1985)
Člověk nepočítá sebe k hříšníkům. 31 (1985)
Ohledně odměny pro přijímající. 32 (1985)
Zločinci Israele. 33 (1985)
A modlil jsem se ke Stvořiteli. 34 (1985)
Když člověk ví, co je chvění před Stvořitelem. 35 (1985)
A byl večer, a bylo ráno. 36 (1985)
Kdo svědčí o člověku. 37 (1985)
Spravedlivý a dobře pro něj, spravedlivý a špatně pro něj. 38 (1985)
Uslyš náš hlas. 39 (1985)
A odešel Mojžíš. 1 (1986)
Slyšte nebesa. 2 (1986)
Co znamená, že za pomoci Tóry je člověku udělena spravedlnost a mír. 3 (1986)
Ohledně milosrdenství. 4 (1986)
Ohledně úcty k otci. 5 (1986)
Ve věci jistoty. 6 (1986)
Důležitost modlitby mnohých. 7 (1986)
O pomoci přicházející shora. 8 (1986)
O svíčce Chanuky. 9 (1986)
Ohledně modlitby. 10 (1986)
Pravá modlitba je založena na skutečné potřebě. 11 (1986)
V čem tkví hlavní potřebnost, za kterou je třeba se modlit. 12 (1986)
Pojďme k Faraonovi - 2. 13 (1986)
Proč je třeba nádoby od Egypťanů. 14 (1986)
Modlitba mnohých. 15 (1986)
Neboť Jákoba si vybral pro Sebe Stvořitel. 16 (1986)
Pravidla setkání. 17 (1986)
Kdo přivádí k modlitbě. 18 (1986)
O významu radosti. 19 (1986)
Pokud zhřešil a přizná vinu. 20 (1986)
O víře výše rozumu. 21 (1986)
Když žena počne. 22 (1986)
O chvění a radosti. 23 (1986)
Rozdíl mezi almužnou a darem. 24 (1986)
Míra plnění přikázání. 25 (1986)
Blízká cesta a daleká cesta. 26 (1986)
Stvořitel a Israel odešli do vyhnanství. 27 (1986)
Není společnost menší než deset. 28 (1986)
Lišma a Lo Lišma. 29 (1986)
Klipa předchází plodu. 30 (1986)
O významu krmení a porodu. 31 (1986)
Proč během modlitby je třeba narovnat nohy a zakrýt hlavu. 32 (1986)
Jaká jsou přikázání, po kterých člověk šlape svými patami. 33 (1986)
O soudcích a strážcích. 34 (1986)
Patnáctého Ava. 35 (1986)
V čem tkví příprava k Slichot. 36 (1986)
Dobrý, tvořící dobro zlým a dobrým. 1 (1987)
O důležitosti uvědomění zla. 2 (1987)
Celý Izrael má podíl na budoucím světě. 3 (1987)
Nelze poslouchat dobré od zlého člověka. 4 (1987)
V čem je důležitost práce ve vztahu k odměňování. 5 (1987)
Důležitost víry, která je vždy přítomná. 6 (1987)
Zázrak Chanuky. 7 (1987)
Rozdíl mezi pravdivou a nepravdivou milostí. 8 (1987)
Velikost člověka závisí na velikosti jeho víry v budoucnost. 9 (1987)
Jaká je závažnost pomluvy a proti komu je směřována. 10 (1987)
Purim, když je přikázáno "ad de-lo jada". 11 (1987)
Co je "polovina šekelu" v duchovní práci - 1. 12 (1987)
Proč se svátek maces nazývá "Pesach". 13 (1987)
Spojení mezi Pesachem, macesem a marorem. 14 (1987)
Dva druhy svatosti. 15 (1987)
Rozdíl mezi společnou a individuální prací (klal a prat). 16 (1987)
Podstata důležitosti zákazu učit Tóru modloslužebníky. 17 (1987)
Co je příprava pro obdržení Tóry - 1. 18 (1987)
Co je skryté a zjevné v práci Stvořitele. 19 (1987)
Co je osobní vlastnictví člověka. 20 (1987)
Co jsou špinavé ruce v duchovní práci. 21 (1987)
Jaký dar člověk prosí u Stvořitele. 22 (1987)
Mír po hádce je lepší, než když vůbec nedojde k hádce. 23 (1987)
Co je bezdůvodná nenávist v duchovní práci. 24 (1987)
Co je vážnost v duchovní práci. 25 (1987)
Co je to lehké přikázání. 26 (1987)
Co je prokletí a požehnání v duchovní práci. 27 (1987)
Co znamená "nepřidávejte a neubírejte" v duchovní práci. 28 (1987)
Co znamená "podle utrpení - je mzda". 29 (1987)
Co je "válka o moc" v duchovní práci - 1 . 30 (1987)
Co je uzavření spojení v duchovní práci. 31 (1987)
Proč se život dělí na dva druhy. 1 (1988)
Jaká musí být míra návratu. 2 (1988)
Proč se Stvořitel nazývá "Pravda". 3 (1988)
Co znamená „modlitba za pomoc a odpuštění“ v duchovní práci. 4 (1988)
Co znamená v duchovní práci: "Israel je ve vyhnanství - Šchina je spolu s nimi". 5 (1988)
V čem je rozdíl mezi polem a člověkem v poli, v duchovní práci. 6 (1988)
Proč je tak důležitý ženich, že jsou mu odpuštěny jeho hříchy. 7 (1988)
Co znamená, že modlící se musí správně vysvětlovat svá slova. 8 (1988)
Co znamená, že spravedlivý trpí z neštěstí. 9 (1988)
Co znamená čtyři druhy jdoucích do Domu Učení v duchovní práci. 10 (1988)
Jaké dva úrovně předcházejí "Lišma". 11 (1988)
Co je „Tóra a práce“ na cestě Stvořitele. 12 (1988)
Co znamená, že vůdce národa - to je i národ, v duchovní práci. 13 (1988)
Nezbytnost lásky k přátelům. 14 (1988)
Co znamená, že požehnání se nenachází na prázdném místě, v duchovní práci. 15 (1988)
Na jakém základě se buduje svatost. 16 (1988)
Hlavní rozdíl mezi živočišnou duší a božskou duší. 17 (1988)
Kdy se člověk nazývá pracovníkem Stvořitele v duchovní práci. 18 (1988)
Co je stříbro a zlato, Israel a ostatní národy v duchovní práci. 19 (1988)
Co je odměna v práci na odevzdávání. 20 (1988)
Co znamená, že Tóra byla dána z tmy, v duchovní práci. 21 (1988)
Co jsou zásluhy a hříchy spravedlivého v duchovní práci. 22 (1988)
Co znamená v duchovní práci, že začínají z "lo lišma". 23 (1988)
Co znamená: "Skryté - Stvořiteli, ale odhalené - nám" v duchovní práci. 24 (1988)
Co je příprava v předvečer soboty v duchovní práci. 25 (1988)
Jaký je rozdíl mezi zákonem a spravedlností v duchovní práci. 26 (1988)
Co znamená, že Stvořitel nesnáší domýšlivce, v duchovní práci. 27 (1988)
Co znamená skryté a zjevné řízení Stvořitele. 28 (1988)
Jaký je rozdíl mezi pracovníkem Stvořitele a tím, kdo pro Něho nepracuje . 29 (1988)
Co požadovat od shromáždění přátel. 30 (1988)
Jaká činnost člověka v duchovní práci se vztahuje ke Stvořiteli. 31 (1988)
Co jsou dvě činnosti během pádu. 32 (1988)
V čem je rozdíl mezi společným a osobním v duchovní práci. 33 (1988)
Co je den a noc v duchovní práci. 34 (1988)
Co je pomoc v duchovní práci, kterou musí člověk prosit u Stvořitele. 35 (1988)
Jaká je míra návratu. 1 (1989)
Co je velký nebo malý hřích v duchovní práci. 2 (1989)
Jak se liší brány slz od všech ostatních bran. 3 (1989)
Co je "potopa" v duchovní práci. 4 (1989)
Co znamená, že stvoření světa bylo ve formě almužny. 5 (1989)
Co je "výše rozumu" v duchovní práci. 6 (1989)
Co znamená v duchovní práci „Ten, Kdo nepracoval v předvečer soboty, co bude jíst v sobotu?“. 7 (1989)
Co znamená "Pokud narůstá dobro, pak i zlo narůstá" v duchovní práci. 8 (1989)
Co znamená v duchovní práci, že utrpení které přišlo k hříšníkům, začíná u spravedlivých. 9 (1989)
Co znamená v duchovní práci, že žebřík stojí nakloněný. 10 (1989)
Jaké síly je potřeba v práci. 11 (1989)
Co je "hostina ženicha". 12 (1989)
Co je "chléb nepřejícího" v duchovní práci. 13 (1989)
Co znamenají slova "A ulož do srdce svého". 14 (1989)
Co znamená, že spravedliví jsou vidět díky hříšníkům, v duchovní práci. 15 (1989)
Co znamená zákaz požehnat nad prázdným stolem v duchovní práci?. 16 (1989)
Proč je zakázáno popřát příteli mír dříve, než požehná Stvořitel. 17 (1989)
Co znamená, že požehnání nepřebývá nad tím, co je spočítáno v duchovní práci. 18 (1989)
Co znamená v duchovní práci, že se sobota nazývá "Ša-bat". 19 (1989)
Co znamená, že zlý počátek se pozvedá a odvádí na stranu, v duchovní práci. 20 (1989)
Co znamená v duchovní práci: "Opilý se nemodlí". 21 (1989)
Co znamená, že právě v předvečer svátku Pesach jsou položeny čtyři otázky. 22 (1989)
Co znamená v duchovní práci "Pokud nespolknul maror, nesplnil závazek". 23 (1989)
Co znamená: "Nechť požehnání obyčejného koena nebude povrchním ve tvých očích" v duchovní práci. 24 (1989)
Co znamená v duchovní práci: „Člověk, který má vadu, se nepřiblíží“. 25 (1989)
Co znamená "toho, kdo znesvěcuje sebe, znesvěcují shora" v duchovní práci. 26 (1989)
Co je utrpení v duchovní práci. 27 (1989)
Kdo potřebuje znalost, že člověk obstál v zkoušce. 28 (1989)
Co je příprava pro obdržení Tóry - 2. 29 (1989)
Co je zapálení svítidla v duchovní práci. 30 (1989)
Co znamená, že není možné učit Tóru modloslužebníky, v duchovní práci. 31 (1989)
Co znamená, že olej se nazývá dobrými činy, v duchovní práci. 32 (1989)
Co je vlastnost zvědů v duchovní práci. 33 (1989)
Co je mír v duchovní práci. 34 (1989)
Co je "ten, kdo nemá syny" v duchovní práci. 35 (1989)
Co znamená "Neboť v tom je vaše moudrost a rozum v očích národů" v duchovní práci. 36 (1989)
Co znamená „cesta je na začátku trnitá, ale na konci přímá" v duchovní práci. 37 (1989)
Co jsou „soudci a stráže“ v duchovní práci. 38 (1989)
Co znamená "Tóra mluví pouze o zlom počátku" v duchovní práci. 39 (1989)
Co znamená "Každý den oni musí být ve Tvých očích novými" v duchovní práci. 40 (1989)
Rozvrh dne. 41 (1989)
Co znamená: „Abychom byli hlavou, ale ne ocasem“ v duchovní práci. 1 (1990)
Co je "selhání" v duchovní práci. 2 (1990)
Co znamená, že svět je stvořen pro Tóru . 3 (1990)
Co znamená, že nejdůležitější díla spravedlivých - jsou dobré skutky, v duchovní práci.. 4 (1990)
Co znamená, že Země nepřinesla ovoce, dokud nebyl stvořen člověk, v duchovní práci. 5 (1990)
Kdy má člověk používat hrdost v duchovní práci. 6 (1990)
Kdy je čas modlitby a kdy je čas poděkování v duchovní práci. 7 (1990)
Co znamená, že se Esav nazývá člověkem pole, v duchovní práci. 8 (1990)
Co znamená, že žebřík stojí na zemi a jeho vrchol dosahuje nebesa. 9 (1990)
Co znamená v duchovní práci, že, jak řekli naši mudrci, král David neměl život. 10 (1990)
Co znamená v duchovní práci, že svítidlo Chanuky se umísťuje nalevo od vchodu. 11 (1990)
Co znamená, že se Tóra nazývá střední linií, v duchovní práci - 1. 12 (1990)
Co znamená, že díky jednotě Stvořitele a Jeho Šchiny budou vykoupeny všechny hříchy, v duchovní práci. 13 (1990)
Co je „Pravá milost“ v duchovní práci. 14 (1990)
Co znamená, že dokud nepadnul egyptský vládce, neexistovala odpověď na jejich sténání, v duchovní práci. 15 (1990)
Co znamená „kvůli netrpělivosti a těžké práci“ v duchovní práci. 16 (1990)
Jakou pomoc obdrží ten, kdo se přichází očistit. 17 (1990)
Co znamená, že sobotní řeč by neměla být jako všední řeč, v duchovní práci.. 18 (1990)
Co znamená, že se Tóra nazývá střední linií, v duchovní práci - 2. 19 (1990)
Co je "polovina šekelu" v duchovní práci - 2. 20 (1990)
Co znamená: „Jak Já nezištně, tak i vy nezištně" v duchovní práci. 21 (1990)
Jaký je postup pro vymazání Amaleka. 22 (1990)
Co znamená, že Mojžíš měl problémy při určování novoluní, v duchovní práci. 23 (1990)
Co znamená, že každý, kdo přináší sebe k zápalné oběti, je mužem, v duchovní práci. 24 (1990)
Co znamená: "Všechny národy, chvalte Stvořitele" v duchovní práci. 25 (1990)
Co znamená: "Neexistuje svatý jako Stvořitel, neboť není nikdo jiný, kromě Tebe" v duchovní práci. 26 (1990)
Co znamená, že každé stéblo trávy má sílu, která ho řídí, bije a říká „musíš růst“, v duchovní práci. 27 (1990)
Co znamená "Varovat velkých před malými" v duchovní práci. 28 (1990)
Co znamená „Tóra vyčerpává síly člověka“ v duchovní práci. 29 (1990)
Co znamená, že zákon a spravedlnost jsou jménem Stvořitele, v duchovní práci. 30 (1990)
Co znamená, že vyšší požehnání nespočívá na tom, co je spočítáno, v duchovní práci.. 31 (1990)
Co znamená, že Israel naplňuje touhu Stvořitele, v duchovní práci. 32 (1990)
Co znamená "země se polekala a umlkla" v duchovní práci. 33 (1990)
Co jsou „jednoduché nádoby“ v duchovní práci. 34 (1990)
Co znamená „ten, kdo vychutnává hostinu ženicha“ v duchovní práci. 35 (1990)
Co znamená, že synové Esava a Ismaele nechtěli přijmout Tóru, v duchovní práci. 36 (1990)
Co znamená "Šchina svědčí o Israeli" v duchovní práci. 37 (1990)
Co znamená: „Číše požehnání musí být plná“ v duchovní práci. 38 (1990)
Co znamená: "Každý kdo truchlí pro Jeruzalém, bude poctěn uvidět ho v radosti" v duchovní práci. 39 (1990)
Co znamená "Neboť vy jste nejmenší ze všech národů" v duchovní práci. 40 (1990)
Co znamená "lehká přikázání, po kterých člověk šlape svými nohami," v duchovní práci. 41 (1990)
Co znamená požehnání a prokletí v duchovní práci. 42 (1990)
Co znamená "Nesázej pro sebe Ašeru vedle oltáře" v duchovní práci. 43 (1990)
Co je „válka o moc“ v duchovní práci - 2. 44 (1990)
Co znamená: "Skryté - Stvořiteli našemu Všemohoucímu" v duchovní práci. 45 (1990)
Pracovní řád, ustanovený Ba´al HaSulamen. 46 (1990)
Co znamená: „Nemáme jiného Krále, kromě Tebe,“ v duchovní práci. 1 (1991)
Co znamená: „Vrať se, Israeli, ke Stvořiteli svému Všemohoucímu“ v duchovní práci. 2 (1991)
Co znamená „hříšník připraví, ale spravedlivý oblékne“ v duchovní práci. 3 (1991)
Co znamená, že ničitel byl uvnitř potopy a zabíjel, v duchovní práci. 4 (1991)
Co znamená, že dobré skutky spravedlivých jsou jejich zrozením, v duchovní práci.. 5 (1991)
Co jsou "pastýři stáda Abraháma a pastýři stáda Lota" v duchovní práci. 6 (1991)
Co je člověk a co je živočich v duchovní práci. 7 (1991)
Co znamená „A Abrahám zestárnul, na sklonku dní“ v duchovní práci. 8 (1991)
Co je "vůně jeho oděvů" v duchovní práci. 9 (1991)
Co znamená, že Král stojí na svém poli, když zrno leží v kupách, v duchovní práci. 10 (1991)
Co znamená, že zlý počátek a dobrý počátek ochraňuji člověka, v duchovní práci. 11 (1991)
Svíce tyto jsou svaté. 12 (1991)
Co to znamená: „Ty jsi předal silné do rukou slabých“ v duchovní práci. 13 (1991)
Co znamená, že požehnání člověka, je požehnání synů, v duchovní práci. 14 (1991)
Co znamená požehnání: „ten, kdo kvůli mně vykonal zázrak na tomto místě“ v duchovní práci. 15 (1991)
Co znamená: proto, abyste věděli, že Stvořitel je Všemohoucí, je třeba „A polož to na srdce své“ v duchovní práci. 16 (1991)
Co znamená: Neboť zatvrdil jsem Já srdce jeho“ v duchovní práci. 17 (1991)
Co znamená, že je třeba pozvedat pravou ruku nad levou, v duchovní práci. 18 (1991)
Co znamená: "Povstaň, Stvořiteli, a rozprchnou se nepřátele Tvoji" v duchovní práci. 19 (1991)
Co znamená: „Není nic, co by nemělo místo“ v duchovní práci. 20 (1991)
Co to znamená v duchovní práci, že před Purimem čtou sobotní kapitolu „Zachor“ (Pamatuj). 21 (1991)
Co znamená „růže mezi trny“ v duchovní práci. 22 (1991)
Co je „čistota popela krávy“ v duchovní práci. 23 (1991)
Co znamená, že člověk musí porodit syna a dceru, v duchovní práci. 24 (1991)
Co znamená, že člověk, který uskutečnil návrat, se musí nacházet v radosti. 25 (1991)
Co znamená odhalení míry a skrytí dvou v duchovní práci?. 26 (1991)
Co znamená: „Žena, která vydává semeno první, porodí syna“ v duchovní práci. 27 (1991)
Co je svatost a čistota v duchovní práci. 28 (1991)
Co znamená, že se velekněz musí oženit s pannou, v duchovní práci. 29 (1991)
Co znamená, že pro toho, kdo byl na daleké cestě, se Pesach odkládá na druhý Pesach, v duchovní práci. 30 (1991)
Co znamená, že almužny pro chudé dělají Svaté Jméno, v duchovní práci. 31 (1991)
Co jsou prapory v duchovní práci. 32 (1991)
Co znamená, že Stvořitel obrací tvář, v duchovní práci. 33 (1991)
Co znamená "Ochutnává plody jejich v tomto světě, a zásoby se hromadí ve světě budoucím" v duchovní práci. 34 (1991)
Co jsou "zvědové" v duchovní práci. 35 (1991)
Co znamená "mír, mír vzdálenému i blízkému" v duchovní práci. 36 (1991)
Co je "Tóra" a co je "zákon Tóry" v duchovní práci. 37 (1991)
Co je pravá linie v duchovní práci. 38 (1991)
Co znamená, že pravá musí být větší než levá, v duchovní práci. 39 (1991)
Co je pravda a lež v duchovní práci. 40 (1991)
Co musí udělat člověk, pokud se narodil se špatnými vlastnostmi . 41 (1991)
Co znamená: "Zná vůl Pána svého Israel nezná" v duchovní práci. 42 (1991)
Co znamená "A uvidíš Mne zezadu, ale tvář Mojí nebude vidět" v duchovní práci. 43 (1991)
Jaký je důvod, podle kterého byl Israel hoden zdědit Zemi, v duchovní práci. 44 (1991)
Co znamená, že soudce musí soudit úplně spravedlivým soudem, v duchovní práci. 45 (1991)
Co je "syn milované a syn nenáviděné" v duchovní práci. 46 (1991)
Co znamená, že pravá a levá si vzájemně odporují v duchovní práci. 47 (1991)
Knihovnachevron_right
Rabaš/Články
chevron_right
Co je "chléb nepřejícího" v duchovní práci
 

Baruj Shalom HaLevi Ashlag (Rabash)

¿Qué es el «Pan de aquel con mal de ojo», en el trabajo?

Artículo N° 13, 1989

Está escrito en El Zóhar (Shemot Artículo 21): «Rabí Jiya abrió: “No coman el pan de aquel con mal de ojo, ya que no es bueno comer y disfrutar del pan o del placer de aquel con mal de ojo. Si Israel no hubieran probado el pan de los egipcios cuando descendieron a Egipto, no habrían sido abandonados en el exilio de Egipto y no podrían haberlos perjudicado”». En el Punto 23 dice: «No hay pan malo en el mundo salvo el pan de aquel con mal de ojo». ¿Qué nos dice esto? «Debido a que los egipcios no podían comer pan con los hebreos, ya que es una abominación para los egipcios», esto significa que no podían mirar a los hebreos comer, por lo tanto, «este es un pan de aquel con mal de ojo». Hasta aquí sus palabras.

Debemos entender la prohibición del «Pan de aquel con mal de ojo», hasta el punto que si Israel no hubiera probado el pan de los egipcios, ellos no habrían permanecido en el exilio. Esto es muy desconcertante, ¿cuál es la relación entre el pan de aquel con mal de ojo y el exilio? ¿Por qué esto les causa que estén en el exilio, es decir que esta es una grave prohibición? ¿Está incluida en las Mitzvot de «no harás» (prohibiciones de ciertas acciones) de la Torá o de nuestros grandes sabios, que esto provoca el exilio?.

Para entender esto en el trabajo, debemos recordar siempre estas dos cosas ante nosotros:

1) El propósito de la creación es hacer el bien a Sus creaciones. Esto nos recuerda, que debemos alcanzar la plenitud y ser merecedores de recibir el deleite y el placer que se encuentran en el propósito de la creación. Antes de esto, la persona es considerada como carente porque no ha logrado el propósito de la creación, y todavía está a mitad del trabajo. En la Cabalá, esto se considera que uno debe ser recompensado con alcanzar NaRaNJaY de la raíz de su alma.

2) La corrección de la creación. Puesto que, la disparidad de forma crea separación, dado que el hombre fue creado con el fin de ser capaz de recibir el deleite y el placer, él debe tener el deseo y las ganas de recibir placer; y el deseo de recibir lo separa de la raíz. Ya que el Creador quiere otorgar, y los seres creados tienen deseo de recibir; esto causa separación, aleja a las criaturas del Creador. Por lo tanto, se hizo una corrección llamada Tzimtzum (restricción) y ocultación; por esto las criaturas no pueden sentir su raíz, es decir, quién los creó, antes de que ellos corrijan la separación.

Está escrito en la «Introducción a la Sabiduría de la Cabalá», Ítem 10: «De este modo encuentras que esta Néfesh, que es la Luz de vida que está revestida en el cuerpo, se extiende de Su misma Esencia a modo de existencia a partir de la existencia. A medida que atraviesa los cuatro mundos ABYA, se va distanciando cada vez más de la Luz de Su Rostro, hasta que llega al Kli especial de ella, llamado Guf (cuerpo). Aquí se considera que la vasija ha completado su forma deseada. Y aunque la Luz en ella ha disminuido tanto que su origen se vuelve indetectable, a pesar de todo, al dedicarse a la Torá y las Mitzvot con el fin de dar contento a su Hacedor, va refinando su Kli, llamado Guf, hasta que se vuelve apto para recibir la gran abundancia en la completa medida que había sido incluida en el Pensamiento de la Creación, cuando Él la creó».

En consecuencia, podemos entender que nuestro trabajo es salir de la recepción para uno mismo, esto significa que nuestro sustento que sostiene el cuerpo para que tenga vida y pueda disfrutar, no debe ser para que el deseo de recibir para sí mismo disfrute, ya que esto se denomina «Aquel con mal de ojo», es decir, que no quiere ser otorgante; sino que solo desea recibir para sí mismo. Esto se conoce como «Aquel con mal de ojo», que no quiere dar nada a los demás, sino que está inmerso en el amor propio.

Esto se llama «Pan de aquel con mal de ojo». Por lo tanto, los alimentos que la persona come, las cuales son el «Pan», está prohibido que la persona lo disfrute, ya que es el «Pan de aquel con mal de ojo». Es decir, la persona está disfrutando al saciarse a sí misma con en el pan de aquel con mal de ojo, y aquello que el hombre con mal de ojo disfruta da placer a la persona. En otras palabras, el deseo de recibir que se llama «Aquel con mal de ojo», disfruta, y a partir de esto viene toda la alegría y el buen estado de ánimo que la persona recibe, y no está de acuerdo recibirlo porque este placer hace que hombre se separe de la Kedushá (santidad) debido a la disparidad de forma.

Ahora podemos entender lo que preguntamos, ¿por qué es tan grave la prohibición de «No comer el pan de aquel con mal de ojo», por el cual Israel permaneció en el exilio? Es como se dice: «Si Israel no hubiesen probado el pan de los egipcios cuando descendieron a Egipto, no habrían sido abandonados en el exilio de Egipto». «Exilio» significa que el pueblo de Israel no podían trabajar con el fin de otorgar al Creador; sino únicamente recibir para uno mismo. Esto se llama «Exilio de Egipto», cuando no pueden salir de su control y el deseo de recibir para sí mismo dominaba. Es por esto que El Zóhar dice, que cuando descendieron al exilio en Egipto ellos hubieran sido cautelosos en no comer, es decir, en no disfrutar de lo que disfrutan los egipcios, esto es, el mal de ojo que es el deseo de recibir para uno mismo, no hubieran caído bajo su control en el exilio.

De esto resulta que la severidad de la prohibición de aquel con mal de ojo, es porque su pan es enteramente con el fin de recibir, y esto causa toda la separación de la Kedushá. Esta es la prohibición de «no comer el pan de aquel mal de ojo», ya que todo nuestro trabajo en la Torá y las Mitzvot es para salir del exilio del deseo de recibir para uno mismo. En otras palabras, debemos dirigir mientras nos dedicamos a la Torá y las Mitzvot, que nuestra recompensa sea que por medio de esto seremos recompensados con salir del exilio y de la esclavitud del deseo de recibir para uno mismo, y seamos capaces de trabajar sólo con el fin de que surja de esto contento al Creador, y no exigimos otra recompensa por nuestro trabajo en la Torá y las Mitzvot.

En otras palabras, nosotros queremos ser recompensados con sentir mientras nos dedicamos a la Torá y las Mitzvot que estamos sirviendo a un Rey grande e importante, y que con esto tendremos amor por el Creador, de sentir Su excelsitud. Sin embargo, todo nuestro placer vendrá de servir al Creador, esta será nuestra recompensa, y no que de alguna manera nos dará una retribución a cambio del trabajo. Por el contrario, sentiremos que el trabajo en sí mismo es la recompensa, y no hay mayor recompensa en el mundo que el privilegio de servir al Creador.

Por el contrario, el pan de los egipcios en el trabajo es realmente lo opuesto, como está escrito: «Porque los egipcios no pudieron comer el pan de los hebreos, porque esto era una abominación para Egipto». «Abominación» viene del verso: «Cada pastor es una abominación para los egipcios», lo que significa que ellos despreciaron a los pastores. Por esta razón, el significado es que los egipcios despreciaron los alimentos de los hebreos, ya que todo el pan de los hebreos, es decir, sus alimentos, eran con el fin de otorgar; y para los egipcios todo el pan es de aquel con mal de ojo, es decir, recibir. Cuando escucharon que el pan de los hebreos es de otorgar; el otorgamiento es repugnante y despreciable, ya que cuando tienen que hacer con el fin de otorgar y no recibir para su propio beneficio, este trabajo es despreciable para ellos y no sienten ningún sabor en ello.

Por lo tanto, tan pronto como oyeron los egipcios que hay que trabajar con el fin de otorgar, llegaron a sentir que debían rebajarse, esto significa, que toda su razón requiere que la persona debe preocuparse por su propio beneficio y no pueden hacer nada que no genere beneficio propio. Por lo tanto, cuando el cuerpo está bajo el gobierno de los egipcios, cuando oye el más mínimo indicio de que hay que hacer para otorgar; inmediatamente desprecia este trabajo y afirma que todavía está con todo su intelecto y no se rendirá a comer el pan de los hebreos; porque para él este pan es abominación, pues este pan va en contra de la razón.