Cíl vytvoření skupiny - 1. 1-1 (1984)
Cíl vytvoření skupiny - 2. 1-2 (1984)
O lásce k přátelům. 2 (1984)
Láska k přátelům - 1. 3 (1984)
Nechť člověk pomůže svému bližnímu. 4 (1984)
Čo nám poskytuje pravidlo “Miluj blížneho svojho ako seba samého”?. 5 (1984)
Láska k přátelům - 2. 6 (1984)
Miluj bližního svého jako sebe samého. 7 (1984)
Jaké naplnění Tóry a přikázání očišťuje srdce. 8 (1984)
A člověk prodá střechu svého domu. 9 (1984)
Jakou úroveň musí člověk dosáhnout?. 10 (1984)
Ohledně zásluh praotců. 11 (1984)
Důležitost skupiny. 12 (1984)
Jména a názvy v duchovním (Někdy se duchovní nazývá duše). 13 (1984)
Vždy buď připraven prodat vše, co máš, aby ses oženil s dcerou žáka mudrce. 14 (1984)
Jak může sestoupit z nebes něco špatného. 15 (1984)
Ohledně odevzdávání. 16 (1984)
O důležitosti přátel. 17-1 (1984)
Pravidla shromáždění společnosti. 17-2 (1984)
A bude to: Když přijdeš do země, kterou ti dá Stvořitel, tvůj Všemohoucí. 18 (1984)
Dnes všichni předstoupíte. 19 (1984)
Udělej si Rava a kup si přítele - 1. 1 (1985)
Ohledně větví a kořene. 2 (1985)
Pravda a víra. 3 (1985)
Zde je rodokmen Noema. 4 (1985)
Odejdi ze své země. 5 (1985)
A Stvořitel se mu odhalil v Alone Mamre (v dubových lesích) . 6 (1985)
Život Sáry. 7 (1985)
Udělej si Rava a kup si přítele - 2. 8 (1985)
A synové se strkali v jejím lůně. 9 (1985)
A odešel Jákob. 10 (1985)
Spor Jákoba s Lábanem. 11 (1985)
A usadil se Jákob. 12 (1985)
Pevnost, bašta mého spasení. 13 (1985)
Já jsem první a Já jsem poslední. 14 (1985)
A obrátil Chizkijáš tvář svou ke zdi. 15 (1985)
A čím více ho vyčerpávali. 16 (1985)
Poznej dnes a ulož do srdce svého. 17 (1985)
Žalobci. 18 (1985)
Pojďme k Faraonovi - 1. 19 (1985)
Kdo zatvrdil své srdce. 20 (1985)
Vždy je třeba rozlišovat Tóru a práci. 21 (1985)
Celá Tóra je jedno svaté Jméno. 22 (1985)
Na mém loži po nocích. 23 (1985)
Tři etapy v práci. 24 (1985)
Ve všem se musí rozlišit světlo a nádoba (kli). 25 (1985)
Děj mi uvidět Velikost Svojí. 26 (1985)
Článek o navrácení. 27 (1985)
Článek o zvědech. 28 (1985)
Stvořitel je blízký všem, kteří Ho volají. 29 (1985)
Tři modlitby. 30 (1985)
Člověk nepočítá sebe k hříšníkům. 31 (1985)
Ohledně odměny pro přijímající. 32 (1985)
Zločinci Israele. 33 (1985)
A modlil jsem se ke Stvořiteli. 34 (1985)
Když člověk ví, co je chvění před Stvořitelem. 35 (1985)
A byl večer, a bylo ráno. 36 (1985)
Kdo svědčí o člověku. 37 (1985)
Spravedlivý a dobře pro něj, spravedlivý a špatně pro něj. 38 (1985)
Uslyš náš hlas. 39 (1985)
A odešel Mojžíš. 1 (1986)
Slyšte nebesa. 2 (1986)
Co znamená, že za pomoci Tóry je člověku udělena spravedlnost a mír. 3 (1986)
Ohledně milosrdenství. 4 (1986)
Ohledně úcty k otci. 5 (1986)
Ve věci jistoty. 6 (1986)
Důležitost modlitby mnohých. 7 (1986)
O pomoci přicházející shora. 8 (1986)
O svíčce Chanuky. 9 (1986)
Ohledně modlitby. 10 (1986)
Pravá modlitba je založena na skutečné potřebě. 11 (1986)
V čem tkví hlavní potřebnost, za kterou je třeba se modlit. 12 (1986)
Pojďme k Faraonovi - 2. 13 (1986)
Proč je třeba nádoby od Egypťanů. 14 (1986)
Modlitba mnohých. 15 (1986)
Neboť Jákoba si vybral pro Sebe Stvořitel. 16 (1986)
Pravidla setkání. 17 (1986)
Kdo přivádí k modlitbě. 18 (1986)
O významu radosti. 19 (1986)
Pokud zhřešil a přizná vinu. 20 (1986)
O víře výše rozumu. 21 (1986)
Když žena počne. 22 (1986)
O chvění a radosti. 23 (1986)
Rozdíl mezi almužnou a darem. 24 (1986)
Míra plnění přikázání. 25 (1986)
Blízká cesta a daleká cesta. 26 (1986)
Stvořitel a Israel odešli do vyhnanství. 27 (1986)
Není společnost menší než deset. 28 (1986)
Lišma a Lo Lišma. 29 (1986)
Klipa předchází plodu. 30 (1986)
O významu krmení a porodu. 31 (1986)
Proč během modlitby je třeba narovnat nohy a zakrýt hlavu. 32 (1986)
Jaká jsou přikázání, po kterých člověk šlape svými patami. 33 (1986)
O soudcích a strážcích. 34 (1986)
Patnáctého Ava. 35 (1986)
V čem tkví příprava k Slichot. 36 (1986)
Dobrý, tvořící dobro zlým a dobrým. 1 (1987)
O důležitosti uvědomění zla. 2 (1987)
Celý Izrael má podíl na budoucím světě. 3 (1987)
Nelze poslouchat dobré od zlého člověka. 4 (1987)
V čem je důležitost práce ve vztahu k odměňování. 5 (1987)
Důležitost víry, která je vždy přítomná. 6 (1987)
Zázrak Chanuky. 7 (1987)
Rozdíl mezi pravdivou a nepravdivou milostí. 8 (1987)
Velikost člověka závisí na velikosti jeho víry v budoucnost. 9 (1987)
Jaká je závažnost pomluvy a proti komu je směřována. 10 (1987)
Purim, když je přikázáno "ad de-lo jada". 11 (1987)
Co je "polovina šekelu" v duchovní práci - 1. 12 (1987)
Proč se svátek maces nazývá "Pesach". 13 (1987)
Spojení mezi Pesachem, macesem a marorem. 14 (1987)
Dva druhy svatosti. 15 (1987)
Rozdíl mezi společnou a individuální prací (klal a prat). 16 (1987)
Podstata důležitosti zákazu učit Tóru modloslužebníky. 17 (1987)
Co je příprava pro obdržení Tóry - 1. 18 (1987)
Co je skryté a zjevné v práci Stvořitele. 19 (1987)
Co je osobní vlastnictví člověka. 20 (1987)
Co jsou špinavé ruce v duchovní práci. 21 (1987)
Jaký dar člověk prosí u Stvořitele. 22 (1987)
Mír po hádce je lepší, než když vůbec nedojde k hádce. 23 (1987)
Co je bezdůvodná nenávist v duchovní práci. 24 (1987)
Co je vážnost v duchovní práci. 25 (1987)
Co je to lehké přikázání. 26 (1987)
Co je prokletí a požehnání v duchovní práci. 27 (1987)
Co znamená "nepřidávejte a neubírejte" v duchovní práci. 28 (1987)
Co znamená "podle utrpení - je mzda". 29 (1987)
Co je "válka o moc" v duchovní práci - 1 . 30 (1987)
Co je uzavření spojení v duchovní práci. 31 (1987)
Proč se život dělí na dva druhy. 1 (1988)
Jaká musí být míra návratu. 2 (1988)
Proč se Stvořitel nazývá "Pravda". 3 (1988)
Co znamená „modlitba za pomoc a odpuštění“ v duchovní práci. 4 (1988)
Co znamená v duchovní práci: "Israel je ve vyhnanství - Šchina je spolu s nimi". 5 (1988)
V čem je rozdíl mezi polem a člověkem v poli, v duchovní práci. 6 (1988)
Proč je tak důležitý ženich, že jsou mu odpuštěny jeho hříchy. 7 (1988)
Co znamená, že modlící se musí správně vysvětlovat svá slova. 8 (1988)
Co znamená, že spravedlivý trpí z neštěstí. 9 (1988)
Co znamená čtyři druhy jdoucích do Domu Učení v duchovní práci. 10 (1988)
Jaké dva úrovně předcházejí "Lišma". 11 (1988)
Co je „Tóra a práce“ na cestě Stvořitele. 12 (1988)
Co znamená, že vůdce národa - to je i národ, v duchovní práci. 13 (1988)
Nezbytnost lásky k přátelům. 14 (1988)
Co znamená, že požehnání se nenachází na prázdném místě, v duchovní práci. 15 (1988)
Na jakém základě se buduje svatost. 16 (1988)
Hlavní rozdíl mezi živočišnou duší a božskou duší. 17 (1988)
Kdy se člověk nazývá pracovníkem Stvořitele v duchovní práci. 18 (1988)
Co je stříbro a zlato, Israel a ostatní národy v duchovní práci. 19 (1988)
Co je odměna v práci na odevzdávání. 20 (1988)
Co znamená, že Tóra byla dána z tmy, v duchovní práci. 21 (1988)
Co jsou zásluhy a hříchy spravedlivého v duchovní práci. 22 (1988)
Co znamená v duchovní práci, že začínají z "lo lišma". 23 (1988)
Co znamená: "Skryté - Stvořiteli, ale odhalené - nám" v duchovní práci. 24 (1988)
Co je příprava v předvečer soboty v duchovní práci. 25 (1988)
Jaký je rozdíl mezi zákonem a spravedlností v duchovní práci. 26 (1988)
Co znamená, že Stvořitel nesnáší domýšlivce, v duchovní práci. 27 (1988)
Co znamená skryté a zjevné řízení Stvořitele. 28 (1988)
Jaký je rozdíl mezi pracovníkem Stvořitele a tím, kdo pro Něho nepracuje . 29 (1988)
Co požadovat od shromáždění přátel. 30 (1988)
Jaká činnost člověka v duchovní práci se vztahuje ke Stvořiteli. 31 (1988)
Co jsou dvě činnosti během pádu. 32 (1988)
V čem je rozdíl mezi společným a osobním v duchovní práci. 33 (1988)
Co je den a noc v duchovní práci. 34 (1988)
Co je pomoc v duchovní práci, kterou musí člověk prosit u Stvořitele. 35 (1988)
Jaká je míra návratu. 1 (1989)
Co je velký nebo malý hřích v duchovní práci. 2 (1989)
Jak se liší brány slz od všech ostatních bran. 3 (1989)
Co je "potopa" v duchovní práci. 4 (1989)
Co znamená, že stvoření světa bylo ve formě almužny. 5 (1989)
Co je "výše rozumu" v duchovní práci. 6 (1989)
Co znamená v duchovní práci „Ten, Kdo nepracoval v předvečer soboty, co bude jíst v sobotu?“. 7 (1989)
Co znamená "Pokud narůstá dobro, pak i zlo narůstá" v duchovní práci. 8 (1989)
Co znamená v duchovní práci, že utrpení které přišlo k hříšníkům, začíná u spravedlivých. 9 (1989)
Co znamená v duchovní práci, že žebřík stojí nakloněný. 10 (1989)
Jaké síly je potřeba v práci. 11 (1989)
Co je "hostina ženicha". 12 (1989)
Co je "chléb nepřejícího" v duchovní práci. 13 (1989)
Co znamenají slova "A ulož do srdce svého". 14 (1989)
Co znamená, že spravedliví jsou vidět díky hříšníkům, v duchovní práci. 15 (1989)
Co znamená zákaz požehnat nad prázdným stolem v duchovní práci?. 16 (1989)
Proč je zakázáno popřát příteli mír dříve, než požehná Stvořitel. 17 (1989)
Co znamená, že požehnání nepřebývá nad tím, co je spočítáno v duchovní práci. 18 (1989)
Co znamená v duchovní práci, že se sobota nazývá "Ša-bat". 19 (1989)
Co znamená, že zlý počátek se pozvedá a odvádí na stranu, v duchovní práci. 20 (1989)
Co znamená v duchovní práci: "Opilý se nemodlí". 21 (1989)
Co znamená, že právě v předvečer svátku Pesach jsou položeny čtyři otázky. 22 (1989)
Co znamená v duchovní práci "Pokud nespolknul maror, nesplnil závazek". 23 (1989)
Co znamená: "Nechť požehnání obyčejného koena nebude povrchním ve tvých očích" v duchovní práci. 24 (1989)
Co znamená v duchovní práci: „Člověk, který má vadu, se nepřiblíží“. 25 (1989)
Co znamená "toho, kdo znesvěcuje sebe, znesvěcují shora" v duchovní práci. 26 (1989)
Co je utrpení v duchovní práci. 27 (1989)
Kdo potřebuje znalost, že člověk obstál v zkoušce. 28 (1989)
Co je příprava pro obdržení Tóry - 2. 29 (1989)
Co je zapálení svítidla v duchovní práci. 30 (1989)
Co znamená, že není možné učit Tóru modloslužebníky, v duchovní práci. 31 (1989)
Co znamená, že olej se nazývá dobrými činy, v duchovní práci. 32 (1989)
Co je vlastnost zvědů v duchovní práci. 33 (1989)
Co je mír v duchovní práci. 34 (1989)
Co je "ten, kdo nemá syny" v duchovní práci. 35 (1989)
Co znamená "Neboť v tom je vaše moudrost a rozum v očích národů" v duchovní práci. 36 (1989)
Co znamená „cesta je na začátku trnitá, ale na konci přímá" v duchovní práci. 37 (1989)
Co jsou „soudci a stráže“ v duchovní práci. 38 (1989)
Co znamená "Tóra mluví pouze o zlom počátku" v duchovní práci. 39 (1989)
Co znamená "Každý den oni musí být ve Tvých očích novými" v duchovní práci. 40 (1989)
Rozvrh dne. 41 (1989)
Co znamená: „Abychom byli hlavou, ale ne ocasem“ v duchovní práci. 1 (1990)
Co je "selhání" v duchovní práci. 2 (1990)
Co znamená, že svět je stvořen pro Tóru . 3 (1990)
Co znamená, že nejdůležitější díla spravedlivých - jsou dobré skutky, v duchovní práci.. 4 (1990)
Co znamená, že Země nepřinesla ovoce, dokud nebyl stvořen člověk, v duchovní práci. 5 (1990)
Kdy má člověk používat hrdost v duchovní práci. 6 (1990)
Kdy je čas modlitby a kdy je čas poděkování v duchovní práci. 7 (1990)
Co znamená, že se Esav nazývá člověkem pole, v duchovní práci. 8 (1990)
Co znamená, že žebřík stojí na zemi a jeho vrchol dosahuje nebesa. 9 (1990)
Co znamená v duchovní práci, že, jak řekli naši mudrci, král David neměl život. 10 (1990)
Co znamená v duchovní práci, že svítidlo Chanuky se umísťuje nalevo od vchodu. 11 (1990)
Co znamená, že se Tóra nazývá střední linií, v duchovní práci - 1. 12 (1990)
Co znamená, že díky jednotě Stvořitele a Jeho Šchiny budou vykoupeny všechny hříchy, v duchovní práci. 13 (1990)
Co je „Pravá milost“ v duchovní práci. 14 (1990)
Co znamená, že dokud nepadnul egyptský vládce, neexistovala odpověď na jejich sténání, v duchovní práci. 15 (1990)
Co znamená „kvůli netrpělivosti a těžké práci“ v duchovní práci. 16 (1990)
Jakou pomoc obdrží ten, kdo se přichází očistit. 17 (1990)
Co znamená, že sobotní řeč by neměla být jako všední řeč, v duchovní práci.. 18 (1990)
Co znamená, že se Tóra nazývá střední linií, v duchovní práci - 2. 19 (1990)
Co je "polovina šekelu" v duchovní práci - 2. 20 (1990)
Co znamená: „Jak Já nezištně, tak i vy nezištně" v duchovní práci. 21 (1990)
Jaký je postup pro vymazání Amaleka. 22 (1990)
Co znamená, že Mojžíš měl problémy při určování novoluní, v duchovní práci. 23 (1990)
Co znamená, že každý, kdo přináší sebe k zápalné oběti, je mužem, v duchovní práci. 24 (1990)
Co znamená: "Všechny národy, chvalte Stvořitele" v duchovní práci. 25 (1990)
Co znamená: "Neexistuje svatý jako Stvořitel, neboť není nikdo jiný, kromě Tebe" v duchovní práci. 26 (1990)
Co znamená, že každé stéblo trávy má sílu, která ho řídí, bije a říká „musíš růst“, v duchovní práci. 27 (1990)
Co znamená "Varovat velkých před malými" v duchovní práci. 28 (1990)
Co znamená „Tóra vyčerpává síly člověka“ v duchovní práci. 29 (1990)
Co znamená, že zákon a spravedlnost jsou jménem Stvořitele, v duchovní práci. 30 (1990)
Co znamená, že vyšší požehnání nespočívá na tom, co je spočítáno, v duchovní práci.. 31 (1990)
Co znamená, že Israel naplňuje touhu Stvořitele, v duchovní práci. 32 (1990)
Co znamená "země se polekala a umlkla" v duchovní práci. 33 (1990)
Co jsou „jednoduché nádoby“ v duchovní práci. 34 (1990)
Co znamená „ten, kdo vychutnává hostinu ženicha“ v duchovní práci. 35 (1990)
Co znamená, že synové Esava a Ismaele nechtěli přijmout Tóru, v duchovní práci. 36 (1990)
Co znamená "Šchina svědčí o Israeli" v duchovní práci. 37 (1990)
Co znamená: „Číše požehnání musí být plná“ v duchovní práci. 38 (1990)
Co znamená: "Každý kdo truchlí pro Jeruzalém, bude poctěn uvidět ho v radosti" v duchovní práci. 39 (1990)
Co znamená "Neboť vy jste nejmenší ze všech národů" v duchovní práci. 40 (1990)
Co znamená "lehká přikázání, po kterých člověk šlape svými nohami," v duchovní práci. 41 (1990)
Co znamená požehnání a prokletí v duchovní práci. 42 (1990)
Co znamená "Nesázej pro sebe Ašeru vedle oltáře" v duchovní práci. 43 (1990)
Co je „válka o moc“ v duchovní práci - 2. 44 (1990)
Co znamená: "Skryté - Stvořiteli našemu Všemohoucímu" v duchovní práci. 45 (1990)
Pracovní řád, ustanovený Ba´al HaSulamen. 46 (1990)
Co znamená: „Nemáme jiného Krále, kromě Tebe,“ v duchovní práci. 1 (1991)
Co znamená: „Vrať se, Israeli, ke Stvořiteli svému Všemohoucímu“ v duchovní práci. 2 (1991)
Co znamená „hříšník připraví, ale spravedlivý oblékne“ v duchovní práci. 3 (1991)
Co znamená, že ničitel byl uvnitř potopy a zabíjel, v duchovní práci. 4 (1991)
Co znamená, že dobré skutky spravedlivých jsou jejich zrozením, v duchovní práci.. 5 (1991)
Co jsou "pastýři stáda Abraháma a pastýři stáda Lota" v duchovní práci. 6 (1991)
Co je člověk a co je živočich v duchovní práci. 7 (1991)
Co znamená „A Abrahám zestárnul, na sklonku dní“ v duchovní práci. 8 (1991)
Co je "vůně jeho oděvů" v duchovní práci. 9 (1991)
Co znamená, že Král stojí na svém poli, když zrno leží v kupách, v duchovní práci. 10 (1991)
Co znamená, že zlý počátek a dobrý počátek ochraňuji člověka, v duchovní práci. 11 (1991)
Svíce tyto jsou svaté. 12 (1991)
Co to znamená: „Ty jsi předal silné do rukou slabých“ v duchovní práci. 13 (1991)
Co znamená, že požehnání člověka, je požehnání synů, v duchovní práci. 14 (1991)
Co znamená požehnání: „ten, kdo kvůli mně vykonal zázrak na tomto místě“ v duchovní práci. 15 (1991)
Co znamená: proto, abyste věděli, že Stvořitel je Všemohoucí, je třeba „A polož to na srdce své“ v duchovní práci. 16 (1991)
Co znamená: Neboť zatvrdil jsem Já srdce jeho“ v duchovní práci. 17 (1991)
Co znamená, že je třeba pozvedat pravou ruku nad levou, v duchovní práci. 18 (1991)
Co znamená: "Povstaň, Stvořiteli, a rozprchnou se nepřátele Tvoji" v duchovní práci. 19 (1991)
Co znamená: „Není nic, co by nemělo místo“ v duchovní práci. 20 (1991)
Co to znamená v duchovní práci, že před Purimem čtou sobotní kapitolu „Zachor“ (Pamatuj). 21 (1991)
Co znamená „růže mezi trny“ v duchovní práci. 22 (1991)
Co je „čistota popela krávy“ v duchovní práci. 23 (1991)
Co znamená, že člověk musí porodit syna a dceru, v duchovní práci. 24 (1991)
Co znamená, že člověk, který uskutečnil návrat, se musí nacházet v radosti. 25 (1991)
Co znamená odhalení míry a skrytí dvou v duchovní práci?. 26 (1991)
Co znamená: „Žena, která vydává semeno první, porodí syna“ v duchovní práci. 27 (1991)
Co je svatost a čistota v duchovní práci. 28 (1991)
Co znamená, že se velekněz musí oženit s pannou, v duchovní práci. 29 (1991)
Co znamená, že pro toho, kdo byl na daleké cestě, se Pesach odkládá na druhý Pesach, v duchovní práci. 30 (1991)
Co znamená, že almužny pro chudé dělají Svaté Jméno, v duchovní práci. 31 (1991)
Co jsou prapory v duchovní práci. 32 (1991)
Co znamená, že Stvořitel obrací tvář, v duchovní práci. 33 (1991)
Co znamená "Ochutnává plody jejich v tomto světě, a zásoby se hromadí ve světě budoucím" v duchovní práci. 34 (1991)
Co jsou "zvědové" v duchovní práci. 35 (1991)
Co znamená "mír, mír vzdálenému i blízkému" v duchovní práci. 36 (1991)
Co je "Tóra" a co je "zákon Tóry" v duchovní práci. 37 (1991)
Co je pravá linie v duchovní práci. 38 (1991)
Co znamená, že pravá musí být větší než levá, v duchovní práci. 39 (1991)
Co je pravda a lež v duchovní práci. 40 (1991)
Co musí udělat člověk, pokud se narodil se špatnými vlastnostmi . 41 (1991)
Co znamená: "Zná vůl Pána svého Israel nezná" v duchovní práci. 42 (1991)
Co znamená "A uvidíš Mne zezadu, ale tvář Mojí nebude vidět" v duchovní práci. 43 (1991)
Jaký je důvod, podle kterého byl Israel hoden zdědit Zemi, v duchovní práci. 44 (1991)
Co znamená, že soudce musí soudit úplně spravedlivým soudem, v duchovní práci. 45 (1991)
Co je "syn milované a syn nenáviděné" v duchovní práci. 46 (1991)
Co znamená, že pravá a levá si vzájemně odporují v duchovní práci. 47 (1991)
Knihovnachevron_right
Rabaš/Články
chevron_right
Co je velký nebo malý hřích v duchovní práci
 
Listen to this articlevolume_up

What Is a Great or a Small Sin in the Work?

Article No. 2, 1989

First, we need to know what is regarded as “work.” That is, what is the meaning of the word “work” that we use? We should know that we were given the 613 Mitzvot [commandments/good deeds] of the Torah to observe, and the seven Mitzvot of our great sages [De Rabanan]. We should also observe the customs of Israel that the sages of Israel established, each place according to its custom. They determined for us what is a great Mitzva [singular of Mitzvot] and what is a great transgression.

For example, our sages said, “Great is respect of the father and mother, for the Creator was more strict about it than about His own glory” (Jerusalem Talmud, Chapter 1, 5:1). Or, “Almsgiving is greater than charity” (Sukkah 49), and many others like it by our sages. The same applies to transgressions. Our sages said, “The punishment for slander is worse than the punishment for idolatry” (Midrash Gadol and Gedolah, Chapter 18).

It follows that they determined what is a great Mitzva and what is a small Mitzva by comparing one to the other. Also, concerning transgressions, they determined which is a grave transgression, and opposite it, which is a small transgression. We must believe that what they determined is really so. This is the meaning of “faith in the sages,” that we must believe what they said and we must not doubt them. All this is called “Torah,” meaning that man’s hand has no connection to it.

“Work” is named after man, after what he does, since a person who works makes the measures, how to keep them. That is, the intention over the act is not in one’s hand to change in any way. Rather, this pertains to the reason, meaning that the worker has measures of the reason for which he observes Torah and Mitzvot.

This is as Maimonides said (Hilchot Teshuva, Chapter 11), “Therefore, when teaching little ones, women, and uneducated people, they are taught to work only out of fear and in order to receive reward. Until they gain much knowledge and acquire much wisdom, they are taught that secret little-by-little.”

We see that Maimonides says that there are measures in the reason, meaning that “women,” “little ones,” and “uneducated people” have the reason of Lo Lishma [not for Her sake]. But those who have already gained much knowledge and acquired much wisdom are given a different reason, which is the Lishma [for Her sake], which is that they must work in order to bestow contentment upon their Maker, and not for their own sake.

It follows that in terms of the act, there is no difference between small and great. But in the intention, meaning in the reason for observing Torah and Mitzvot, there are differences between types of people. Some people belong to the general public, or as Maimonides says, “uneducated people.” There is a difference between the general public and the individual. That is, some individuals do not want to walk in the path of the general public and work for their own sake, but a passion has awakened in their heart to work in order to bestow.

We should know that the work of bestowal means that the person is the giver, while in the work in order to receive reward, the Creator is the giver. There is a big difference between them because the reason for the work is what one receives for it. Thus, a person evaluates the Mitzvot according to the reward. If there is a great and important reward for the work, a person regards it as a great Mitzva, since he is examining the reward.

Conversely, in the work of bestowal, where man is the giver, the consideration is the greatness of the receiver, meaning to whom a person gives. The greater the receiver, the greater and more important is the giving. It is as our sages said, “With an important person, if she gives and he says, ‘You are hereby dedicated [wedded],’ it is as though he has given, since she enjoyed his receiving from her.”

Thus, we see that the greatness of the giving depends on whom we give. By this we measure the greatness of the act. That is, if we give to a great person, it is considered “great giving.” If we give to a small person, it is “small giving.”

From this we can gauge the measure of the work of bestowal. If a person bestows upon a small king, it is small work, since the giver is not so impressed while giving to a small king. But if the person bestows upon a great king, the act of giving is great because “she enjoyed his receiving from her.” It is a great pleasure because he is bestowing upon a great king.

Thus, we see that the greatness or smallness of the giving depends on the worker himself. One who works in Torah and Mitzvot determines to which type he belongs. If he is still in the education called “commandments taught by people,” it means he is still working in Torah and Mitzvot for his own sake, as mentioned in the words of Maimonides, who says, “When teaching little ones, women, and uneducated people, they are taught to work in order to receive reward,” called Lo Lishma.

“Taught” means that as he has been used to working thus far, which was the time of Lo Lishma, that person measures smallness and greatness according to the measure of the reward. But those who work in order to bestow, measure according to the greatness of the receiver of the work.

Accordingly, we can understand that there might be two people performing the same Mitzva. To one, it will be considered a great Mitzva, since he gives his work to a great king. Thus, he feels that he is serving a great king, which makes him delighted and elated that he has been given the great privilege of entering and serving a great king, and there is no end to his joy.

Conversely, the other one does not think that in everything he does, he is serving a great king, but rather a small king. That is, he sees that no one appreciates observing his commandments. But since he feels sorry for this king, he observes his commandments. In that state, a person understands that the king should be considerate of him because he feels sorry for the king when no else wants to look at the king. In that state, a person measures what the king pays him for his work.

If the reward that the king gives him does not shine for him, although he does everything that the king commanded him, then he does it lazily, without vitality, since the reward that the king will give him for his work does not shine for him.

It follows that those two people, who are doing the same, to one it is regarded as performing a great commandment because he receives much vitality and elation in serving a great king, while the other has no elation and he does it by force, since the reward he will receive later does not shine for him as important.

Hence, there is a great difference between them: One thinks that the Mitzva he is observing is a small Mitzva, meaning of little importance, and the other considers it a great Mitzva, meaning he says that he cannot grasp the importance and greatness of the Mitzva, and feels that he does not need to be given any reward for it later.

Rather, he feels right now the reward in that he derives great pleasure in the privilege of serving a great king. It follows that he is delighted because he has already received the reward. He does not have to believe he will receive reward, and he has no doubts about the reward, that we can say that he is unhappy since he doubts the matter of reward and punishment because he has received the reward right on the spot, and he does not expect any other reward.

Rather, he believes that in serving a great king, this gives him pleasure, and for this, it is worthwhile to be born, to have the privilege of serving a great king. It follows that the person himself determines what is regarded as a great Mitzva or a small Mitzva.

However, sometimes it might be to the contrary, meaning that he is walking on one line, where all his actions are only to aim that the act will be in order in its every detail and subtlety. He engages in Torah and Mitzvot in order to later receive reward in this world or in the next world, and he believes in reward and punishment when he performs the Mitzva, and is meticulous in doing the most important Mitzvot that our sages determined which is a great Mitzva and which is a less important one.

When he performs the Mitzva that he has chosen as a great Mitzva, he is happy and feels that he is the most important person, since he has a greater reward than the rest of the people. Naturally, he performs the Mitzva with great enthusiasm.

But his friend, who is doing the same great Mitzva as he, does not want to work in order to receive reward. Rather, he wants to work in order to bestow. And in order to work in order to bestow he must believe that he is serving a great and important king, worth serving without anything in return. If the faith he has in the Creator cannot make him feel that he is serving a great King then he has no power to work joyfully.

Instead, at that time he works compulsively, overcoming resistance, since the body makes him see that it is not worthwhile to work in order to bestow upon a small king. It tells him, “I can understand your friend, who is working in order to receive reward, so it does not matter if he is serving a great king or a small one, since he looks mainly at the reward.”

Thus, it makes no difference whether he is a great or a small king, since what makes him a great king is mainly the reward. If he gives a small reward, he is a small king. It follows that here there is a different order than in bestowing contentment upon his Maker, which is the only reason obligating him to engage in Torah and Mitzvot, compared to the reason obliging him to engage in Torah and Mitzvot being to receive reward.

We see that it is impossible to determine the truth according to man’s feelings. When a person sees that he is working gladly and enthusiastically, it still does not mean that he is on the right path. This is why our sages said, “Make for yourself a rav [great one/teacher],” for only the rav can guide him and determine which way he is going.

But a working person, although he feels which is good and which is bad, he still cannot know the truth because he still can understand only one scrutiny—the scrutiny of “bitter and sweet.” This is so because when he is happy and works with enthusiasm, he feels a sweet taste. Therefore, he says that he is on the right path. But when a person has to work coercively, he tastes a bitter flavor. Then, a person understands that he is in a state of descent, and a person takes this discernment to know that this is a true scrutiny.

However, the scrutiny of “bitter and sweet” was before the sin of the tree of knowledge. After the sin of the tree of knowledge we were given a different scrutiny called “true and false.” That is, a person might taste sweetness in a state but it is a lie, and he might taste bitterness but it is true.

This is similar to what is written in the “Introduction to Panim Masbirot” (Item 16): We should thoroughly know the two types of scrutiny applied in us: The first scrutiny is called “scrutinies of good and bad,” and the second scrutiny is called “scrutinies of true and false.”

The first scrutiny is a physical active force, which works through the sensation of bitter and sweet. It loathes and rejects the form of bitterness because it feels bad, and loves and attracts the form of sweetness because it feels good.

In addition to them there is the human species, in whom the Creator has imprinted an intellectual active power, which works in the second scrutiny: rejecting falsehood and vanity by loathing to the point of nausea, and attracts true matters and any benefit with great love. This scrutiny is called “the scrutiny of true and false.” This applies only to the human species, each according to his own extent.

Know that this second active force was created and came to man because of the serpent. By creation, he had only the first active force from the scrutinies of good and bad, which was enough to serve him at that time.

Accordingly, we see that when a person wants to go by “bitter and sweet,” that scrutiny is no longer true after the sin of the tree of knowledge. Instead, it might be that a person feels sweetness in the work, while he is immersed in falsehood, or the other way around. For this reason, they said, “Make for yourself a rav and depart from doubt” (Avot, Chapter 1:16).

Although the person himself determines how he feels, he might still feel sweetness though it is not on the path of truth that enables us to achieve Dvekut [adhesion] with the Creator, since he might be walking in the opposite direction than the track that leads to Dvekut with the Creator, where all his labor is in order to achieve equivalence of form, which applies to all the degrees, as this is the meaning of the Masach [screen] that is on the Aviut [thickness], where specifically by placing the Masach, the delight and pleasure are revealed.

By this we should interpret what our sages said (Avot, Chapter 2:1), “Be careful with a light Mitzva as with a grave one, for you do not know the reward for the Mitzvot.” There is seemingly a contradiction in the words of our sages, who said, “Great is respect of the father and mother, for the Creator was more strict about it than about His own glory,” or “Almsgiving is greater than charity,” and many others like them. If they said, “Be careful with a light Mitzva as with a grave one,” what does it mean that it is great, how is it expressed that one Mitzva is greater than another?

While performing the Mitzvot, it is impossible to know whose Mitzvot he is observing. Certainly, one who observes the Mitzvot of a great king, who commanded us to observe, is certainly more important than one who observes the Torah and Mitzvot of a small king. It follows that a light Mitzva, but one that a great king commanded to do, is certainly more important than one who observes a grave Mitzva of a small king.

Man is always in ascents and descents, meaning that sometimes he believes that he is serving a great king, and sometimes to the contrary. Therefore, our sages instructed us that we should know that greatness or smallness do not depend on the commandment, but on the greatness of the one who gives the commandments. This is what a person should mind, that he believes each time that there is a great king. In other words, a person should try to obtain the greatness of the Creator. This is the most important thing, and not other things.