Tóra se nazývá „ukazující“ ze slova „shodit dolů“ (Šimon 19, 13), protože v době, kdy se člověk zabývá Tórou, ve stejné míře, ve které v Tóře vynakládá úsilí, cítí oddálení.
To znamená, že mu odhalují pravdu – ukazují mu míru jeho víry, což je celý základ pravdy. A podle míry jeho víry a právě na ní je postavena celá osnova jeho života v Tóře a v Přikázáních. Vždyť tehdy se před jeho očima odkrývá, že je celá jeho osnova postavena pouze na výchově, kterou obdržel, protože dostal všechno, co je proň dostatečné pro plnění Tóry a Přikázání se vší přesností a ve všem, co je potřeba. A vše, co pochází z výchovy, se nazývá „víra uvnitř vědění“.
Je to však porozumění protikladné: vždyť rozum zavazuje člověka, aby očekával, že když v Tóře vyvíjí větší úsilí, ve stejné míře musí cítit svoje přiblížení ke Stvořiteli. Avšak jak bylo řečeno výše, Tóra mu vždy ukazuje stále větší pravdu.
Jestliže člověk hledá pravdu, Tóra ho k ní přivádí blíže a ukazuje mu míru jeho víry ve Stvořitele. A je tomu tak proto, aby člověk mohl požádat o milost a modlit se ke Stvořiteli, aby ho k Sobě skutečně přiblížil, když se stane hoden pravé víry ve Stvořitele. A pak může děkovat a opěvovat Stvořitele za to, že On ho k Sobě přiblížil.
Ale pokud člověk nevidí míru svého oddálení od Stvořitele a zdá se mu, že jde kupředu, jeho úsilí a naděje jsou nepodložené, jsou postaveny na chatrném základě a on necítí potřebu modlitby ke Stvořiteli, aby ho k Sobě přiblížil. Ukazuje se, že nemá možnost vynaložit úsilí, aby získal úplnou víru. Vždyť člověk vynakládá úsilí jen na to, co mu chybí.
Proto dokud není hoden vidět pravdu, je to naopak: čím více přidává v práci v Tóře a Přikázáních, tím více se cítí dokonalý a nevidí v sobě žádnou chybu. Z toho důvodu nemá žádný základ pro vynakládání úsilí a modlitbu ke Stvořiteli, aby se stal hoden úplné pravé víry. Vždyť nápravu potřebuje jenom ten, kdo v sobě cítí špatnost a vady. Ale pokud se správně zabývá Tórou a Přikázáními, pak mu Tóra odhaluje pravdu, protože Tóra má zázračnou vlastnost (Sgula) ukazovat pravý stav člověka a velikost jeho víry. (O tom je řečeno: „Když zjistí, že zhřešil…“)
A když se člověk zabývá prací v Tóře, Tóra mu ukazuje jeho skutečný stav – to znamená jeho oddálení od duchovního – a on vidí, že je tak nízké stvoření, že není horšího na celé zemi. Pak k němu přichází nečistá síla s jinou stížností a přesvědčuje ho, že ve skutečnosti je jeho tělo (touha) odporné a že na světě není nikdo nižší než on, aby člověka přivedla k depresi a zklamání.
A to všechno proto, že se nečistá síla bojí, aby si nevzal k srdci stav, který viděl, a nezatoužil ho napravit. Proto nečistá síla (egoistická síla člověka) souhlasí s tím, když člověk říká, že je nicotný a má hrozné vlastnosti, a dává mu na srozuměnou, že v případě, že by se narodil s lepšími předpoklady a většími schopnostmi, jistě by v sobě dokázal porazit hříšníka, napravit ho a tímto způsobem splynout se Stvořitelem.
Na tyto důvody nečisté síly musí člověk namítnout, že přesně o tom je také řečeno v Talmudu v Masechet Ta’anit (s. 20), kde se hovoří, jak se rabi El’azar, syn rabiho Šimona Bara Jochaje, vracel z oploceného domu svého Rava.1
Jel, sedě na oslu.2 Jel podél řeky.3 Nacházel se ve velké radosti. Jeho mínění o sobě bylo hrubé, protože se hodně učil Tóru. Potkal velmi škaredého člověka.4 Člověk mu řekl: „Pokoj s tebou, rabi.“ Rabi El’azar mu neodpověděl na pozdrav a řekl: „Jak hrozný je ten člověk ve své ošklivosti! Opravdu jsou všichni ve vašem městě tak škaredí jako ty?“ Člověk mu odpověděl: „Nevím. Ale obrať se na mého Stvořitele, který mne stvořil. Řekni mu, jak hrozné Kli (nádobu) On stvořil.“ Rabi El’azar spatřil, že zhřešil a slezl z osla…
A z řečeného pochop, že v důsledku toho, že se tolik učil Tóru, stal se hoden spatřit pravdu: jaká je ve skutečnosti opravdová vzdálenost mezi ním a Stvořitelem – míra jeho blízkosti k Němu a oddálení. Proto je řečeno, že jeho mínění o sobě bylo hrubé. Vždyť spatřil veškerou svou pýchu a veškerý svůj egoismus. A proto se stal hoden spatřit pravdu: že je nejhorší člověk na světě ve své egoistické ošklivosti. Jak toho dosáhl? Tím, že se hodně učil Tóru!
Avšak jak může splynout se Stvořitelem, když je tak hrozný (egoistický), tudíž naprosto protikladný ke Stvořiteli? A tak se zeptal, jsou-li všichni takoví jako on? Nebo jenom on jediný je takový šereda, absolutní egoista?
Odpovědí bylo: „Nevím.“ To znamená, že nevědí, protože to necítí. A proč to necítí? Protože nevidí pravdu. Vždyť se dostatečně neučili Tóru, aby jim odkryla pravdu.
I odpověděl mu Eliáš: „Obrať se na mého Stvořitele, který mne stvořil.“ Poněvadž člověk viděl, že není v jeho silách se pozvednout ze svého stavu, odhalil se mu prorok Eliáš a řekl: „Obrať se na mého Stvořitele, který mne stvořil.“ Vždyť pokud v tobě Stvořitel stvořil všechen tento hrozný egoismus, On přesně ví, jak s těmito Kelim dosáhnout dokonalého cíle. Proto buď bez starostí, jdi kupředu a uspěješ!
„Dům“ – Kli, Rav, רב – ze slova „velký“; to znamená, že dosáhl velkého duchovního stavu.↩
Osel, Chamor, חמור, ze slova materiál, Chomer, חמר; „Jet, sedě na oslu“ – označuje dosažení nápravy veškerého svého egoistického materiálu – jeho ovládání se záměrem pro Stvořitele.↩
Řeka – tok Světla moudrosti. Břeh, Sefat, שפת, ze slova „okraj, hranice“, Safa, שפה. To znamená, že rabi El’azar dosáhl limitu moudrosti.↩
To znamená, že viděl své pravé vlastnosti.↩