1. Acilut - je osobní řízení
2. Odpuzení myšlenek člověka
3. Ne z vlastní vůle - 1
4. Pokud bude mladá dívka
5. Úmyslné hříchy se stávají zásluhami
6. Pohan, který dodržoval sobotu, musí zemřít
7. Náprava linií
8. Taková je cesta Tóry - 1
9. Ohrada moudrosti - je mlčení - 1
10. Koho Stvořitel miluje, toho On přesvědčí - 1
11. I bázeň, i strach - 1
12. Celý svět je nasycen zásluhou Haniny, Mého syna - 1
13. Hle, ruka na trůnu Nejvyššího - 1
14. Tak řekni domu Jákoba
15. Ustanovení
16. Zde jsou výpočty (ohledně) svatostánku - 1
17. Šchina
18. O oděvu duše - 1
19. Začátek - to je spojení se Stvořitelem
20. Touha přijímat - 1
21. Posvěcení měsíce
22. Nyní, Israel
23. Hleď, Já vám nabízím
24. Nejdůležitější, co nám schází
25. Pozvánka na požehnání jídla
26. Ten kdo nectí
27. Tři linie - 1
28. Země se polekala a umlkla
29. Stvořitel se dívá na jejich činy
30. Vyhýbej se zlu a dělej dobro - 1
31. Jak milují Tóru Tvou!
32. Velikost člověka je vyčíslená jeho prací
33. Co je to Amalek, že je potřeba vymazat vzpomínky na něho?
34. Taamim, Nekudot, Tagin, Otijot
35. Najít milost a pochopení
36. Slyší modlitbu
37. Ryby - jsou podstatou nepokoje
38. Požehnání Tóry
39. Kdo se zamlouvá lidem - 1
40. Dva svědci
41. Pozvednutí rukou
42. Pracujte pro Stvořitele v radosti
43. Co znamená „žena“ a "synové" v Tóře
44. Protiklad starců - tvoření, tvoření mladých - protiklad
45. Synové mudrců
46. Přítomný okamžik a okamžik budoucí
47. Nejhorší ze všech
48. Pravá, je dokonalost a pravda
49. Naše víra v knihy a v ty, kdo je napsali
50. Pocítění času člověkem
51. Sobota
52. Učinil Stvořitel tak, aby se Ho báli
53. Hlas - hlas Jákoba, a ruce - ruce Eisava
54. Vysvobození světa
55. Potěš je dokonalou stavbou - 1
56. Otázky v práci
57. Nádoba pro požehnání
58. Já a jeho popření („ani“ a „ejn“)
59. Nahněvaný - jakoby uctíval modly
60. Prosba o pomoc
61. Pravá a levá
62. Odměna a trest
63. Dnes stojíte všichni - 1
64. Podle slova Kterého existuje všechno
65. Vyhýbej se zlu a dělej dobro - 2
66. Běda vám, kdo žízníte po dni Stvořitele
67. Co je to pravda?
68. Postupnost v práci
69. Odměna v duchovní práci
70. Rozdíl mezi svatostí a Sitra Achra (nečistými silami)
71. Podstata vyhnanství
72. Skryté a odhalené v řízení Stvořitele
73. Chuti Tóry
74. Otec a matka
75. Práce velkých mudrců
76. Činy se pozvedají nahoru
77. Řekové se shromáždili na mně
78. Válka původního počátku
79. Co znamená „krásná postavou“ v duchovní práci?
80. Formy přijetí člověkem
81. Navzdory své touze žiješ
82. Kůň - pro jízdu na něm
83. Modlitba za život a obživu
84. Dotýkání se tfilin
85. Dodržování zákonů Tóry - pouze v zemi Israel
86. Úroveň hříšníka
87. Jerusalem
88. Válka s Amalekem
89. Radost a strach
90. Rozdíl mezi penězi a ctí
91. Hořkost vyhnanství
92. Touhy: rozbité a napravené
93. Král proráží barieru
94. Ženich se podobá Králi
95. Království Nebeské začíná milostí
96. Smutek předchází milosrdenství
97. Musí přijmout Tóru oběma rukama
98. Tikun Chacot (modlitba, půlnoční modlitba)
99. Dokonalost a nedostatek - 1
100. Víra i rozum
101. Víra výše rozumu
102. Dobré činy se nazývají syny
103. Zvláštnost ZON
104. Nesní se pohan učit Tóru
105. Požehnaný náš Bůh, Který nás učinil pro slávu Svojí.
106. Zničení svatosti
107. A Golan v Bašanu
108. Člověk je určující
109. Poznání z návštěvy hrobů otců
110. Cesta Tóry
111. Není nic nového pod sluncem
112. A vrátí odebrané, co odebral
113. Mudrc hledá spravedlnost
114. Tři účastníci
115. Výklad: Tóra kvůli ní samé"
116. Kdo jsou zloději?
117. Světlo, vracející ke zdroji
118. Pouze neodejit
119. Pokud studuješ Tóru kvůli sobě - dospěješ ke studiu Tóry kvůli ní samé
120. Radost, která přichází z tance
121. Dvě síly v člověku
122. Být hoden života
123. Bez rukou a bez nohou
124. Sloužit člověku
125. Výklad - 1
126. Navštívení nemocných
127. Šťasten je člověk
128. Vychvalte Pána
129. Rozum a víra
130. Svědectví Stvořitele
131. Uvidíš život s ženou, kterou miluješ
132. Vyšší a nižší
133. Všechny nápravy
134. V GAR není užitečná odpověď
135. Spravedlivý získají ramenem
136. Obětování Izáka
137. Nedostatek - to je kli (nádoba)
138. Krátká cesta a dlouhá
139. Prozkoumání chodidla a obuvi
140. Rozdíl mezi závistí a očekáváním
141. Není z tohoto dobrého ducha moudrých
142. Smutek Božské Přítomnosti (Šchiny) - 1
143. Potřeba uvědomění zla
144. Zjevné a skryté
145. Touha po znalostech
146. Utrpení a radost
147. Směr práce
148. Víra se projevuje v činech
149. Táto Země - je Království Nebeské
150. Nůž pro šchitu (rituální porážky skotu)
151. O altruistické touze - 1
152. Skromný úspěch
153. Dobře pokud je Tóra spojena s Pozemskou cestou
154. Povaleči
155. Ty si nás vybral - 1
156. Požehnání měsíce
157. Co je dříve, požehnání nebo mír?
158. Tím pádem se utrpení stává odměnou
159. Je nutné a důležité se učit víře
160. Celý národ stojí před Tebou
161. Probuzení - 1
162. Láska k bližnímu
163. Barvy v práci
164. Co prosit od Stvořitele, aby Mu sloužil
165. Je třeba se vyvarovat
166. Která odpověď je užitečná?
167. Přísný k sobě, a žehná
168. Blahoslavený člověk, který věří v Pána, a Bůh důvěry
169. Nízké podle významu
170. Víra uvnitř rozumu
171. Jak překrásné jsou stany tvoje, Jákobe - 1
172. Člověk a Tóra
173. Tfilin
174. Přikázání od Stvořitele
175. Tři úrovně člověka
176. Víra je nad přírodou
177. Plody Tóry
178. Otec vytáhl matku ven ohledně syna
179. Zárodek, plod - 1
180. David by neměl žít
181. Podstata Adama - 1
182. Nevíra - je trest
183. Práce - to je základ
184. Čas navlékat tfilin
185. Škalim (zvažujeme, přemýšlíme) - 1
186. A navrátí se Israel - 1
187. Velikost Stvořitele - je smíření
188. Odhaluji mále, a skrývám dvakrát větší - 1
189. K otázce studia vědy kabaly
190. K otázce studia vědy kabaly
191. Funkce Or Chochma
192. Základy
193. Druhé zkrácení (Cimcum Bet)
194. Proč byl potrestán David?
195. Podstata spojení vlastností soudu s milosrdenstvím
196. Oddanost
197. Utrpení - 1
198. Moudrost a laskavost
199. Ústní Tóra
200. Člověk přijímá potěšení ze tří věcí
201. Pozvednutí MAN - 1
202. Hluboká pokora
203. Tóra se získává utrpeními
204. Dva druhy návratu k víře
205. Čin a záměr
206. Tři věci ve světě
207. Za vaše zločiny je vykázaná vaše matka
208. Prach
209. Ženich a nevěsta
210. Činy člověka
211. Člověk
212. Archa
213. Tma, oheň, stín
214. Okrádající otce svého a matku svou
215. Pohostinnost - 1
216. Ženy
217. Utíkal milovaný
218. Synové Israele jsou synové Králů
219. Hledej mír a následuj ho
220. Chuť malých materiálních věcí
221. Co je to život?
222. Vyjasnění v práci
223. Počátek práce
224. Základy pro víru
225. Jména existují pouze ve vztahu k nižšímu
226. Archa nese těch, kteří ji nesou
227. V malém stavu se nejdříve odhaluje odvaha
228. Mojžíš - to je víra
229. Ústa své otevírá moudrostí
230. Opravdu jsem místo Boha
231. Aza a Azael
232. Podplácení zlého počátku
233. Krmení
234. Realita a existence reality
235. Formy světla
236. Celá země je plná slávy Jeho
237. Rozum a srdce
238. Radost ženicha a nevěsty
239. Ovdovění
240. Rozdíl mezi stavy
241. Ztráta zlodějů - je jásání
242. Porovnání vlastností
243. Získat milost
244. Návrat
245. Pomoc od Stvořitele
246. Škalim (zvažujeme, přemýšlíme) - 2
247. Kdo je přísný v opačném dělení
248. Ten, kdo se veselí v sobotu
249. Zhřeším a vrátím se
250. Kdo uctívá Stvořitele
251. Minjan (deset modlících se mužů - minimální počet pro společnou modlitbu)
252. Rozbité srdce - 1
253. Neochutnávejte chléb nepřítele
254. Práce - tajemství víry
255. Řeč mrtvého
256. Světlo, vytvořené první den - 1
257. Modlářství
258. Kdo je bohatý?
259. Budování Chrámu
260. Důležitost přikázání a čin
261. Poslouchej synu můj ponaučení otce svého - 1
262. A zapomněli jsme na dobro
263. Agra de-Kala
264. Dostat přítele na stupeň výše sebe
265. Klíče od vnitřních a klíče od venkovních dveří
266. Ti, kteří se nacházejí pod vlivem vína
267. V Tóře je stvořen člověk
268. Člověk se učí jen tomu, k čemu tíhne jeho srdce
269. Nevyvineš úsilí - ztratíš
270. Kdo se zamlouvá lidem - 2
271. Každý, v kom je milost
272. Kdo spojuje jméno Nejvyššího s něčím jiným
273. Udatný hrdina
274. Právě prostřednictvím muže a ženy
275. Kéž by Mně nechali a Tóru Mojí vykonávali
276. Člověk, pokud bude na kůži jeho těla
277. Pokud jeden ze skupiny přátel zemřel
278. Světlo, vytvořené první den - 2
279. Proč je židovský národ přirovnáván k olivám?
280. Současný svět a svět budoucí - 1
281. Vyvarujte se snadných přikázání, ne méně než těžkých - 1
282. Vyvarujte se snadných přikázání, ne méně než těžkých - 2
283. Vyvarujte se snadných přikázání, ne méně než těžkých - 3
284. Mám Micvu, snadnou pro dodržování, jméno její - je suka
285. Člověk staví dům v tomto světě
286. A pravdu i mír milujte
287. Kdo odklání ucho své od poslouchání Tóry
288. Se mnou z Levanonu nevěsta
289. Stvořitel je vybíravý k spravedlivým
290. Spravedlivý bude živ ze své víry
291. Poslání člověka
292. Zastav se během sporu
293. Ten, kdo dodržuje Šabat na úrovni religie, ho poskvrňuje
294. Uděláme a uslyšíme - 1
295. Kdo světí den sedmý - 1
296. Podstata stvoření a náprava stvoření
297. Pozvedající z prachu chudého, z odpadu vyvyšující žebráka
298. Zapojení vlastnosti milosrdenství do vlastnosti soudu
299. Kdo je čistý znalostmi
300. Země, kde nebudete jíst chléb v chudobě
301. Hodně lidí, ale vyvolení - jsou jedinci
302. Protože Jákoba si vybral Hospodin
303. Potěš je dokonalou stavbou - 2
304. Úcta a láska
305. Zlo
306. Je možné srovnávat rava s Hospodinovým andělem?
307. Není stéblo dole
308. Ty jsi nás vybral - 2
309. Skromnost
310. Spravedlivý se ztratil, a není člověka, který si (to) bere k srdci
311. Strom, ze kterého jedl Adam, byla pšenice
312. Když jdeš do války - 1
313. Jak se radoval Hospodin z vás
314. Malý a velký stav
315. Tři duše
316. Podstata Adama - 2
317. Víra - 1
318. Zrak a sluch
319. Pyšný - jakoby uctíval modly
320. Studuje ten, kdo se nestydí
321. Jídlo ze zbytků
322. Volba
323. Zvláštnosti duchovních Kelim (nástrojů)
324. Čas přípravy
325. Or Chasadim, na které nebylo zkrácení
326. Práce člověka
327. Skvělá pohostinnost
328. Jejich modly - jsou stříbro a zlato, dílo rukou člověka
329. Modlitba
330. Stav pádu
331. Nádherný hlas pro libou vůně
332. Podobnost vlastnosti
333. Začínající vykonávat přikázání
334. Rozdíl mezi almužnou a darem
335. Posel společnosti (kantor)
336. Pláč o nadaném člověku
337. Šťasten je člověk
338. Léčení dříve než rána
339. Ať poroste země
340. Na počátku stvoření
341. A uviděl Hospodin
342. Noe byl mužem spravedlivým
343. Strom gofer
344. Lech Lecha (Odejdi ze své země)
345. S kým jsou lidé spokojení, s tím je i Bůh spokojen
346. Rozum a srdce
347. Procházeli jste kolem svého otroka
348. V čase, kdy Hospodin miluje člověka
349. Strom poznání dobra a zla
350. A zjevil se mu Hospodin v Alon Mamre
351. Jak je možné se přiblížit k Němu?
352. Do té doby, než uzavřel spojení (s Všemohoucím) - 1
353. A pozvedl se Abrahám
354. A odevzdal Abrahám vše, co má
355. Ten, kdo nemá syny
356. Stvořený (syn) odměna pro otce
357. Abrahám porodil Izáka
358. A bylo Izákovi čtyřicet let
359. A zasel Izák do země této
360. Ani ruce, ani nohy své jsem neodhalil na místě učení
361. Poklad Jeho vytoužený
362. A uviděl Jákob, co je na prodej
363. Čtyři andělé
364. Ten, kdo je silnější - zvítězí - 1
365. A přistoupil k němu Jehuda - 1
366. Přísný k sobě a usnadňující k ostatním
367. Benjaminovi dal tři sta stříbrných
368. A tak Hospodin stojí nad ním
369. Radost v čase učení Tóry
370. Pozemská cesta předchází Tóře
371. Žebřík je postavený na zem
372. A bylo to v takový (zvláštní) den
373. A uviděl, že ho nezdolává
374. A dotknul sel, jeho kyčelního kloubu
375. A pospal Jákob
376. A vylekal se Jákob velmi
377. Lepší mládenec chudý
378. A usadil se Jákob v zemi, kterou osídlil jeho otec
379. Zázrak a volba
380. Kdo světí sedmý den - 2
381. Neboť slyší Hospodin chudé
382. A to bylo, když propustil faraon národ
383. A zastavili se na úpatí hory
384. O tom, kdo dodržuje šabat
385. A pozvedl vás na křídlech orlích
386. Tento den je stvořený Hospodinem
387. Soudce počestný a nečestný
388. A to je právní řád
389. A nechť Mi vezmou (společně) oběť - 1
390. Podrobit si (zlý počátek) a obrátit (nenávist na lásku)
391. Stvořitel nezkoušel Joba
392. Neboť ruka (pozvednuta k přísaze) před oltářem Hospodinovým - 2
393. Odpouští hřích
394. Když budeš sčítat podle hlav
395. Úroveň neživé hmoty a rostlinná úroveň
396. Hleďte, Hospodin vyvolal jméno Becalela
397. Doneste (Vezměte od Vás) oběť Hospodinu
398. Tady jsou výpočty (vztahující se) k svatyni - 2
399. Svatyně svědectví
400. Polovina šekelu - 1
401. Slyš, Jisra´el!
402. Když žena počne - 1
403. To bude učení o malomocném
404. Slovo, řečené moudře
405. Když se narodí tele, jehně nebo kůzle
406. Šest dní se musí vykonávat práce
407. Když koupíš otroka-Hebrejce
408. Určete počet celého společenství synů Israele
409. Podstata utrpení - 2
410. Láska k sobě a láska Stvořitele
411. Ten, kdo je silnější - zvítězí - 2
412. Obětovat se v nazaretství Hospodinu
413. Rozdíl mezi knihami tradičního judaismu a knihami Ba´al Šem Tova
414. A chátra, která je mezi nimi, začala vykazovat rozmary
415. Když rozsvěcuješ lampy - 1
416. A tady je složení svítilny - 1
417. A učinil tak Áron
418. Překrásná je chudoba Israele
419. Zvědové
420. Rozešli se
421. Podstata jevů „zvědů“
422. Z dálky (dávno) ses mi zjevil Pane
423. Tři linie - 2
424. Neshody mezi Korachem a Mojžíšem
425. A přijal (na sebe) Korach
426. Modlitba spravedlivého syna spravedlivého a spravedlivého syna hříšníka
427. Tady je zákon Učení - 1
428. Tady je zákon Učení - 2
429. Všechno - je pouze kvůli odevzdávání
430. Vyšší duše
431. Od boty k patě
432. Vytvoření telete
433. Ale Hospodin, tvůj Bůh, neměl v úmyslu poslouchat
434. Jak dobré jsou tvé stany, Jákobe - 2
435. Když Balak obdržel radu
436. Tři modlitby - 1
437. Velekněžství
438. Zachraň Ty, Bůh můj, otroka Svého
439. Proč byl Pinchas hoden Velekněžství?
440. A uviděl Pinchas
441. Vykonej odplatu za syny Israele
442. A vaše malé děti, o kterých jste mluvili
443. V úsilích je záznam
444. Tma předchází světlu
445. Není clona v Keter
446. Tajemství země
447. Mír se Stvořitelem
448. Pocit dokonalosti
449. Ohlašujeme o kapce
450. Síly způsobující vývoj srdce a mozku
451. Je čistý očima
452. Když tančím naproti tobě
453. A otevřely se oči u obou
454. Modlit se za svého přítele
455. Za to, že budete poslouchat - 1
456. Malé talenty
457. Rada Pána zůstane navěky
458. A bude: za to, že budete poslouchat - 2
459. Za smíření, strach před Pánem
460. Dodrží svůj slib
461. Re (Zři) - jednotné číslo
462. Požehnáno to Místo (Požehnán Stvořitel)
463. Zbohatli, přestoupili a zapálili svíčku
464. Když se vydáš do války - 2
465. Společná práce a individuální práce
466. Územní válka a válka jako přikázání
467. A uvidí všechny národy světa
468. Tento den Hospodin, Bůh tvůj, ti přikazuje
469. Každý den bude ve vašich očích jako nový
470. A bude, když přijdeš - 1
471. Vy všichni dnes stojíte - 2
472. Skryté - Pánu, Bohu našemu
473. Zlomyslnost se obrátí pro něho v zásluhy
474. A uslyšel kenaánské, Král Arada
475. Poslouchejte, nebesa
476. Bohatý ne více, a chudý ne méně
477. Co se nachází v domě tvém?
478. V čem tkvi hřích Koracha?
479. Nesuď nespravedlivě
480. Místo, které si Pán vybere
481. Celý svět je nasycen zásluhou Haniny, Mého syna - 2
482. Taková je cesta Tóry - 2
483. Ohrada moudrosti - je mlčení - 2
484. Koho si Stvořitel zamiluje, toho přesvědčí - 2
485. A strach před vámi i chvění před vámi - 2
486. Skryté - Stvořiteli
487. Přání přijímat - 2
488. Oděvy duše - 2
489. Ne podle své vůle - 2
490. Ozdoby nevěsty
491. Pozvednutí MAN - 2
492. Odměna za vyplnění přikázání
493. Syn spravedlivého a syn hříšníka
494. Ne strach, ale stav dokonalosti
495. Pozvednul se Stvořitel
496. Cesta pravdy
497. Požehnaný jsi Ty
498. A stane se: pokud budete poslušnými
499. Já - to je Malchut
500. Když rozsvěcuješ svítilny - 2
501. Míra pravdy - 1
502. Když člověk vyhraje - Stvořitel se raduje
503. Partnerství
504. Tajemství Pána - pro ty, kdo se Ho bojí
505. Pravá milost
506. Vysvobodil nás z rukou pastýřů
507. Co je to radost
508. Vzestup Malchut do Biny
509. Odhalení lásky ke Stvořiteli
510. Skrytí a odhalení
511. Střední linie
512. Vzdorující světu
513. Ten, kdo sbírá stromy
514. Pohostinnost - 2
515. Okolní světlo
516. Bota
517. Zákon Učení (Tóry)
518. Ten, kdo jde za nečistotou
519. Zkrácení
520. Vylívají se vody z věder jeho
521. Znalosti řídí člověka
522. Pravé se nazývá dokonalost
523. Co znamená - porodit syna a dceru v práci?
524. Co znamená - nepovedlo se polknout hořkost?
525. Tři linie - 3
526. Celým tvým srdcem
527. Bůh Israele
528. Modlitba
529. A Já ti dám Svoje požehnání
530. Pohyb vyvolaný hanbou
531. Princip nápravy
532. Princip volby
533. Stvořitel přibližuje člověka
534. Ženich
535. Číše požehnání
536. Odděl desátek
537. Tento měsíc je pro vás
538. Zde Já mu dám Svou smlouvu míru
539. Otázky k "A navrátí se Israel"
540. Strava
541. Ledaže je Hospodin nakloněný cestám člověka
542. A navrátí se Israel - 2
543. Řekni synům Israele
544. (Podobný) divokému oslu se rodí člověk
545. Úsilí a dosažení
546. Vše On učinil překrásné v pravý čas
547. Kvality opatrnosti
548. Čin a slyšení (vnímání)
549. Pocit nedostatku
550. Pokud budeš hledat Jeho jako stříbro
551. Tóra jako koření (příprava)
552. Usilující o čistotu obdrží Jeho pomoc - 1
553. Rozdíl mezi skrytím a odhalením
554. Síla mysli
555. Vyhnanství Boží přítomnosti
556. Tóra od slova "výstřel"
557. Odražené světlo
558. Touha po Duchovním
559. Sto požehnání
560. Zrozené (rodokmen)
561. Duše Israele
562. Moudrost i modlitba
563. Výklad - 2
564. Oheň, vzduch, voda, země
565. Dnes je vykonávat
566. A potomstvo jich svrhne mezi národy
567. Míra pravdy - 2
568. Pravé a levé
569. Tomu, kdo se přichází napravit
570. Dosažení celkové i částečné
571. On a Jeho Jméno je jedno
572. Dvě úsilí
573. A polekají se tě
574. Když přijdeš - 2
575. Čistota práce
576. Sobotní vařené jídlo
577. O cíli
578. Polovina šekelu - 2
579. A odstraním (z vašeho těla) kamenné srdce
580. Soused je dobrý a soused je zlý
581. Rozhoduje čin
582. Kdo má manželku ze svého výdělku
583. Spravedlivý a hříšník
584. Tvář Pána - je (proti) těm, kteří působí zlo
585. Království a nejvyšší vláda - navěky věčné
586. A jaká je cesta přímá?
587. Vyšší vyjasňuje podle potřeb nižšího
588. Malchut Vyššího se stává Keter nižšího
589. To nevedl je Bůh
590. Ti, kteří jdou do země Israel
591. Obnovená práce
592. Jména Malchut
593. Nepřesvědčuj svého přítele, když se zlobí
594. Přikázání o návratu (pokání)
595. Úroveň Velikosti Stvořitele
596. Není nic nového pod sluncem
597. Generace odchází, a generace přichází, a Země zůstává navěky
598. Proč je v naší práci sobota nazývána "hostem"?
599. Povstaň, Bože
600. Z hlubiny jsem k Tobě volal, Pane - 1
601. Modlitba a prosba
602. Nestyď se posměšků
603. Před zdí velmož Šchiny
604. Proč čekal do války s Amalekem
605. A uslyšel Itro
606. Malá víra
607. A pamatuj, že jsi byl otrokem
608. Ne proto, že jste početnější (ze všech národů)
609. Strašný je Bůh ve Své svatosti
610. Koupě ženy
611. Bohatství a jeho plody
612. Svět současný a svět budoucí - 2
613. Když (žena) počne
614. Hořké byliny
615. Odměna za práci
616. Vláda Malchut
617. Požehnání domu
618. Probuzení - 2
619. Král národa
620. Požehnání
621. Lehká přikázání
622. Překonání
623. Očisti naše srdce
624. Návštěvníci
625. Přikázání Suky
626. Všechno, co Stvořitel dělá, On dělá pro dobro
627. Zákon a spravedlnost - 1
628. Modloslužebník a Israel
629. Ponížení mudrce
630. A byl večer a bylo ráno
631. Svátost a čistota
632. A vždy (na Tebe) spoléhat budu
633. Odhalují male, a ukrývám dvakrát více - 2
634. Uctívání
635. Tento svět a svět budoucí - 1
636. Chutě Tóry, a jejich nezbytnost
637. Čtyři stavy v práci
638. Utváření člověka
639. A tady je složení svítidla - 2
640. Požehnání a prokletí
641. Dědění země
642. O pravdu, o pravdu usiluj
643. Přívrženci Tóry
644. Pronést mrtvého dřív (než projde) nevěsta
645. Podle Tvých činů Tě poznám
646. Zrozený Jakobem - Josef
647. Modlitba vyžaduje nedostatek
648. Radost odevzdávajícího
649. Příprava na Vyšší světlo
650. Kontrola nad vlastnosti odevzdávání
651. Den a noc
652. Když člověk (kterýkoli) z vás bude si přát přinést - 1
653. Mlácení
654. Ti, kdo pohrdají stavem Katnut (malý stav)
655. Vystřeluje jako šíp
656. Neboť není plná vína Emori
657. Co je realita a co je fantazie
658. Tento svět a svět budoucí - 2
659. Co je Tóra a práce?
660. Jakým způsobem zhřešili?
661. Větev a kořen
662. Čtyři úrovně touhy
663. Kdo bude hoden odměny - jeho práci vykonají jiní
664. Pocit hříchu násobí světlo
665. Rady proti prvorozenému počátku
666. Usilující o čistotu obdrží Jeho pomoc - 2
667. Pád a vzestup v práci
668. Místo, kde stojí kající se hříšníci
669. Dobrý a zlý počátek
670. Ten samý den vrať mu mzdu jeho
671. Třídění jídla a odpadu
672. Stvořitel očekává modlitbu spravedlivých
673. Smrt spravedlivého
674. Říct ostatním o morálce
675. Pokušení Josefa
676. Obdržení práva
677. Proč se Maces nazývá "chudý chléb"
678. Muž a žena
679. Znaky Mesiáše ben Davida
680. Sebe anulování podle metody Ba´al Šem Tova
681. Když žena počne - 2
682. Odchod a příchod v práci
683. Mudrc "vidí novorozeného"
684. Mojžíš
685. Stvořitel ukončuje touhu
686. Základní - je to pravé
687. A udělej si archu dřevěnou
688. Ať Mi přinesou (společně) oběť - 2
689. Otec a syn
690. Tento svět a budoucí svět
691. Tóra byla darována v tajnosti
692. Tóra se nazývá "rozum" - 1
693. Tóra se nazývá "rozum" - 2
694. Velký zločin Lišma
695. Aby ti nabrali čistého oleje
696. Tvou sílu - Tóře
697. A vzdáš ji úctu, nebudeš vykonávat svojí práci
698. Dvě kategorie vnitřní (části)
699. Konec nápravy
700. Skrytí a odhalení
701. Jistota
702. Z hlubiny jsem k Tobě volal, Pane - 2
703. Po uplynutí
704. Proč je Tóra dána Israeli
705. Drzost
706. V potu tváře tvé
707. Vzácnost chvění před Stvořitelem
708. Modlitba spravedlivých
709. Výchova
710. Tři generace, tři linie
711. Nepovstal prorok jako Mojžíš
712. Touha a rozum
713. Ten, kdo kráčí po cestě
714. Tóra milosrdenství
715. Příprava k půstu
716. Hrdost
717. Hlas a řeč
718. Ten, kdo truchlí po Jeruzalému
719. A přistoupil k němu Jehuda - 2
720. Přidáním znalosti zvětšuješ smutek
721. Zázračná vlastnost Tóry a přikázání
722. Čin a myšlenka
723. Podstata zkrácení
724. I uviděl Balak
725. Duše člověka učí
726. Vydávající se na cestu
727. Nejdůležitější - je prostředí
728. Víra - 2
729. Tento svět je posvěcen člověkem
730. Vytouženější než zlato
731. Almužna pro chudého
732. K tváři svítidla
733. Cesta utrpení a cesta Tóry
734. Západní svíce
735. V den výstavby svatostánku
736. Ubývání Měsíce
737. Oplakávání
738. Přikázání soli
739. Dva druhy oděvů
740. Tři dary
741. Pro očištění stvoření
742. Hospodinův trest nad Midianem
743. Cesty synů Israele
744. Perly Abraháma
745. Když se zjeví Stvořitel
746. Zrozený
747. V horké (období) dne
748. Oživit osnovu
749. Článek 749
750. Jak hrozné místo to je
751. Kdo se chvěje před Stvořitelem - 2
752. Do té doby, než uzavřel spojení (s Všemohoucím) - 2
753. Zlý počátek
754. Prohlášení andělů
755. Těšit se kvůli odevzdávání
756. Nedostatek světla
757. Tíha
758. Míra překonání
759. Člověk jako celek
760. Materiál Duše
761. Dva druhy Kelim
762. Stupně Ovijut
763. Protikladný vztah mezi světly a nádobami
764. Svaté poznání
765. Kdo žije v souladu se zákony Tóry v chudobě
766. Schopnost přijímat
767. A udělej posvátná roucha
768. Krmení nečistých sil (Jenika ha Klipot)
769. Sjednocení části těla
770. Rozdíl mezi duší a tělem
771. Kroky
772. Napsání Tóry
773. Rozdíl mezi Tórou a etikou
774. Je dobře chválit Hospodina (Stvořitele)
775. Uvědomění "národy světa" a "Israel"
776. Neživé v duchovním
777. Modlitba o vyhnanství Šchiny
778. Potěšení obrací rozum v nic
779. A požehná plod lůna tvého
780. A napíšete
781. Cesta Ba´al Šem Tova
782. Jak Vznešené (Veliké) je Jméno Tvé
783. Výkupné za duši jeho
784. Šabat
785. Právo a spravedlnost - 2
786. Hospodin ze Sinaje vyšel
787. ABJA v průběhu práce
788. Pozvedající z prachu chudého -1
789. Z tohoto místa a výše Kli nepodléhá studiu
790. Vyřčeno tvými ústy, dodržuj
791. Uč se a obdržíš odměnu
792. Neposlušný syn
793. Napiš je na kamenné desky Srdce tvého
794. Místo dosažení
795. Poslouchej synu můj ponaučení otce tvého - 2
796. Pravdivý stav
797. Dar
798. Hodnota malého
799. Novoluní
800. Rozbité srdce - 2
801. Jišmael (Ismael) - egoistický počátek (klipa)
802. Když bude chtít člověk (kterýkoli) z vás přinést - 2
803. Metodika předávání (znalostí) moudrosti
804. Pozvedající z prachu chudého - 2
805. Radost
806. Hlava Eisava je posvátná
807. Oheň se nazývá spravedlnost
808. Dokonalost a nedostatek - 2
809. Dokonalost v životě
810. Ten, kdo se Mně bojí
811. Navracející se ke zdroji
812. Vyhýbej se zlu a konej dobro - 3
813. O altruistickém přání - 2
814. Dva stavy času v práci
815. Vejdi
816. Vykonejte a obdržíte
817. Chudoba
818. Šťastní jsou ti, kteří chrání spravedlnost
819. Převzetí nádob (půjčování)
820. Ve "všem" (dokonalost)
821. Uděláme a uslyšíme - 2
822. Otrokyně, která je oddána své paní
823. Jméno Stvořitele
824. Vnitřní a vnější
825. Volba
826. Ten, kdo plní přikázání obřízky
827. Stvořitel stvořil skrytí
828. Obdržení
829. Základ studia odhalené části Tóry
830. Nezbytnost v národech
831. Nezbytnost Tóry
832. Mrtvé ryby
833. Vyhýbej se zlu a konej dobro - 4
834. Růst
835. Opásej se mečem svým
836. Otrok a syn
837. Splynout s Jeho vlastnostmi
838. Pravost (dokonalost) řízení
839. Košerní žena
840. Rychlé přiblížení
841. Přinutit Ho
842. Pravidla práce
843. Práce - to je odměna
844. Úsilí - to je odměna
845. Není nikdo podobný Stvořiteli
846. Víra - to je míra Malchut
847. Potoční vrby
848. Dny Mesiáše
849. Podmínka pro svatbu
850. Ger - ten, kdo přijímá na sebe břímě Tóry
851. Leviratní sňatek
852. Dva způsoby výkladu
853. Potřeba uznat Velikost Stvořitele
854. Ten, kdo přijal část svojí i část svého přítele
855. Strom a kámen
856. Podstata člověka
857. Potřeba nádoby bez světla
858. A shromáždil Mojžíš
859. Dej větší úděl
860. V čem je pomoc?
861. Práce v liniích
862. Moudrost je dána mudrcům
863. Korachovo prohlášení
864. Poznat život
865. Dokonalost - je sto
866. Mír vzdálenému i bližnímu
867. Mír na celém světě
868. Důvod zavazuje
869. Zasnoubení
870. Adam byl nevěřící
871. Štír a had
872. Ten, kdo dal do moře (cestu)
873. Zárodek, plod - 2
874. Odpočinek a radost - je světlo pro židy
875. Tři linie - 4
876. Stvořitel vytvořil zlo a Tóru pro jeho nápravu
877. Tři modlitby - 2
878. A nohy jejich - nohy rovné
879. Dopis a správný podpis
880. Podstata zákonů
881. Roš ha Šana a Jom Kipur
882. Roš ha Šana
883. Copak polní strom je člověk - 1
884. Modlitba na Roš ha Šana
885. Šofar tě obnoví zdokonalí
886. Malkijot, Zichronot i Šofarot
887. Já přísahám
888. Dobré dny
889. Míra milosrdenství
890. Zármutek Božské přítomnosti (Šchiny) - 2
891. Jom Kipur
892. Článek k svátku Sukot
893. Ovoce velkolepého stromu
894. Simchat Tóta
895. Chanuka
896. Zahoď Admona (Eisava) do zapomenutí
897. Co je Chanuka?
898. Co je Zázrak Chanuky?
899. Chanu (zastavte) - Ka (Malchut)
900. Dva stupně
901. Nový rok stromů
902. Israel se stává podobný olivovníku
903. Tu bi-švat
904. Člověk - je strom plodící - 2
905. Smutný nebo „velkolepý“
906. Amalek
907. A když skláněl ruku, vítězil Amalek
908. Setřít Amaleka
909. Odhalení ukrytého
910. Do bezvědomí
911. Hostina darebáka (zloděje)
912. Co je Purim?
913. I Tóru Jeho On učí
914. Dva protiklady
915. Já, a ne vyslanec (posel)
916. Zítra je Šabat
917. Chráněný Maces
918. Pesach
919. Okolní prostředí
920. O čtyřech synech hovoří Tóra
921. Potřeba "maase-de-lemata"
922. Rozmnožit hovořením o Odchodu z Egypta
923. A řekl: Přijímám od žen ivrim (pomoc při porodu)
924. A Bůh říkal Mojžíšovi
925. A vezmu Vás jako Svůj národ
926. Pojďme k Faraonovi
927. Kynuté a nekvašené
928. Hle Národ vyšel z Egypta
929. Velikonoční (paschální), (děkovná) oběť
930. Nový měsíc
931. Pe-sach "povídající ústa"
932. První oživení
933. Odchod z Egypta
934. Povinnost povědět o odchodu z Egypta
935. Maces
936. Doba osvobození
937. Otázky k Odchodu z Egypta
938. Omer
939. Odchod z Egypta a Darování Tóry
940. Bod v srdci
941. Hora Sinaj
942. Rozum vládne srdci
943. Tři aspekty Tóry
944. Darování Tóry do obou očí
945. Tiša Be-Av
Knihovnachevron_right
Rabaš/Poznámky
chevron_right
Odpočinek a radost - je světlo pro židy
 

874. Rest and Joy, Light to the Jews

June 1984

“Rest and joy, light to the Jews” (Shabbat [Sabbath] evening songs). This means that it was light only to the Jews. But to the nations of the world, rest and joy are regarded as darkness. Can this be? Who does not want rest and joy? Also, we need to understand what our sages said about the verse, “The dove came to him toward evening, and behold, in her mouth was a freshly picked olive leaf.” They said, “In her mouth,” as though speaking. She said, “I prefer my foods to be as bitter as an olive from the hand of the Creator than as sweet as honey from the hands of flesh and blood” (Iruvin 7).

We should also understand what our sages said, “Rabbi Yohanan and Rabbi Elazar both said, ‘When one needs people, his face changes as chrome. It was said, ‘as when vile things become high in the eyes of people’’” (Berachot 6).

To understand all the above, we must know that we can speak of rest only after exertion. Since we are speaking of Jews, it means that we are speaking of things that pertain to Jews, which means matters pertaining to serving the Creator, which pertains to Jews. Therefore, we should speak of work that one needs to do the holy work, which is bestowing contentment upon the Creator. This is why we were given the six workdays to work with the body to emerge from self-love and bestow upon the Creator.

Since the body does not agree to this because this is against its nature, the labor begins, since labor is that with which the body disagrees. When one wants to go against its opinion and will, it is a great exertion, since the body uses all kinds of arguments to make him think that this is unjust, that he is demanding intolerable things.

This is as it is written in The Zohar, “‘And they returned from touring the land.’ ‘They returned’ means that they returned to the bad side, saying, ‘What have we gotten thus far? We labored in the Torah, yet the house is empty, etc. Who will be rewarded with that world, and who will come into it? It would have been better had we not toiled so, etc., but who can be rewarded with it? etc., and we also saw the descendants of the giant there,’ meaning that you need a body as strong and as mighty as a lion. They who have faith, what did they say? ‘If the Creator wants us, He will give it to us’” (The Zohar, Sulam [Ladder commentary on The Zohar], Shlach, Item 63).

It follows that the spies did not lie, but they had to believe above reason that “if the Creator wants us,” He can help us. This is as our sages said, “He who comes to purify is aided.” This is what The Zohar says, that those who have faith said, “If the Creator wants us,” etc., for then the Creator shows His glory, meaning we begin to feel the glory of the Creator because this is all we need, since to us the work of bestowal is regarded as Shechina [Divinity] in exile, for our body does not feel the importance of the King, and therefore does not value serving Him and working for Him and thinking about Him all day and how one can please Him.

But if one could feel the importance of the King, we see that it is in our nature that we have the strength to serve an important person and it does not tire us at all. On the contrary, we seek all day how and with what we can do some service for him, and we expect no reward for the work because the work itself is his reward.

For example, the leader of the generation comes to the airport, and all the townspeople come out to greet him. He brought with him a small suitcase, picked one of the townspeople and gave him the suitcase to bring it to his lodging place. Afterward, he wanted to pay him for his work, since he was his porter, and since he is a very important man, he wants to pay him as if it were a big suitcase, for then you need to pay a good sum of money, and he wants to pay for his porterage a considerable sum for his little effort.

Clearly, this man will not take any payment for his work because he is an important person, so any sum of money he might pay him will be meaningless compared to the pleasure he derives from being chosen by the sage to serve him, rather than another person from the town. It is human nature that this costs him no exertion. Rather, according to the sage’s importance, so is the pleasure of serving him.

It follows that the work itself is the reward and he does not look for any payment. On the contrary, all the rewards one might receive in return for the work is completely inconsequential compared to the work itself with which he has been granted, and this is his reward.

Conversely, if he is serving a common person and there is no importance in serving him, it is not worthwhile for the body to work for the sake of others, much less for the sake of the Creator, since for the sake of the Creator also contains the matter of faith, which is not such a simple matter.

Hence, when Shabbat [Sabbath] comes, when the light of Shabbat shines in the manner of the name of the Creator, as it is written in The Zohar, that Shabbat is the revelation of His name, meaning that the importance of the Creator becomes revealed, then he gets rest from his labor of the body not wanting to work in order to bestow because he did not feel the importance of the Creator. But when one feels the light of Shabbat, the body agrees to work in order to bestow because it is of great importance to him that he has been rewarded with serving the Creator, and then he does not want any reward, since any reward he might be given is meaningless compared to the value of the servitude he did while serving the Creator.

It follows that by having rest, meaning that he was rewarded with feeling the importance of the Creator, which caused his body to agree to work only in order to bestow contentment upon the Creator, this is his joy. However, from where did it come to him to feel the importance of the Creator? This happens through the light of Shabbat. This is why he says, “rest and joy.” It comes by the coming of “light to the Jews,” for Shabbat shines only for the Jews, as was said, “rest and joy” come from the light of the Jews, whereas for idol-worshippers, the light of Shabbat does not come.

This is not so on weekdays. At that time, it is called “Shechina [Divinity] in exile,” when the importance of the Creator does not illuminate, that it is worthwhile to serve Him. This is called “Shechina in the dust.” Just as dust is unimportant, so is serving Him. At that time, we have great labor if we want to work only in order to bestow, for the body argues that “Since you do not feel the importance of the Creator, work for yourself,” meaning only for reward.

In other words, you must always have in your hand what you are working for and not relinquish any self-reception when you taste the taste of pleasure, for this determines how much we can enjoy what we are doing, and what we do not enjoy, why toil for it? Thus, the body argues, “Why should you labor and work and relinquish self-benefit and work for the sake of the Creator, meaning bring contentment to the Creator?”

By this we will understand what our sages said, that the dove said, “I prefer my foods to be as bitter as an olive from the hand of the Creator than as sweet as honey from the hand of flesh and blood.” Ostensibly, this contradicts what our sages said, “When one needs people, his face changes as chrome. It was said, ‘as when vile things become high in the eyes of people,’” etc. This means that if nourishment is placed in the hands of flesh and blood, meaning that one must receive his nourishment from people, it is not sweet. On the contrary, his face changes like chrome, etc.

Also, in the blessing for the food, we say that we are blessing the Creator so we ask and tell Him: “And please do not make us need, the Lord our God, not the gift of flesh and blood, and not their loan, but only Your full hand,” etc. This means that if the foods are dependent on flesh and blood, they are not sweet. Rather, precisely when it is in the hands of the Creator, it means that they are sweet. But here the dove said the exact opposite, that from the hand of the Creator they are as bitter as an olive, and from the hand of flesh and blood they are as sweet as honey. But we see the opposite of the reality that the dove said.

We should also understand what the dove said, that in the hands of the Creator, they are as bitter as an olive. Why should the foods be as bitter as an olive in the hands of the Creator? Since the dove said this, it means that there is such a reality, so why should it be so, meaning why did the Creator create such a reality?

To understand the above, we must first understand the meaning of “in the hands of the Creator,” and what “from the hands of flesh and blood” means, and what is the meaning of “foods.”

“Foods” are that which feed man. Through reception of foods, meaning that the foods with which man feeds himself come in several types of pleasure such as eating, drinking, sleeping, money, and honor. All those things give him satisfaction, and he says that for these foods that he obtained in order to sustain his body, he says that it is worthwhile to live in order to receive these nourishments that sustain him if he receives what he wants. When he calculates, after he has obtained all the things he craved, he says that it was worthwhile to be created and worthwhile to live.

Also, we [see] that often, although a person has many things and lacks nothing, and he has abundance, he still has nothing from which to sustain himself. We see that there are many very rich people in the world who nonetheless do not enjoy their lives and have nothing on which to sustain themselves.

The reason is as presented in the introduction to The Zohar, that any pleasure that one receives is precisely from things for which he yearns. To the extent of the yearning, so is his ability to enjoy, not more and not less. The measure of the pleasure from a meal is to the extent of the hunger, and there is no pleasure from drinking more than he is thirsty, as our sages said, “One who drinks water when he is thirsty says, ‘Everything is done by His word’ [the blessing for water],” for then, when he enjoys, he can give thanks for the pleasure. Also, there is pleasure from rest only according to the labor.

Therefore, the very rich, who do not lack anything so they have something to yearn for since they have abundance, because there is yearning only where there is a lack, and they do not even enjoy rest because they do not work, since they have many managers for all their businesses, and have plenty to eat and drink, as well as nice clothes and stately houses and so forth, because they are devoid of yearning, they are devoid of pleasure. Nothing can nourish them, and they are regarded as poor because they have no foods.

Now we will come to clarify the meaning of what the dove said, “I prefer my foods to be as bitter as an olive in the hands of the Creator, than as sweet as honey in the hands of flesh and blood.”

The thing is that when one begins to work in order to provide foods for himself, there are two options about it: 1) The foods will be in the hands of the Creator, as our sages said, “Israel sustain their Father in heaven.” In other words, he decided that all his foods, which man enjoys, are that he wants to bestow contentment upon the Creator, that he is in Dvekut [adhesion] with the Creator, called “equivalence of form,” as in “As He is merciful, so you are merciful.” It follows that his nourishment is that he wants his foods to be placed in the hands of the Creator, and when he feels that he is working entirely in order to bestow, this is called “in the hands of the Creator,” and the hands of flesh and blood do not reach there. “Hand” means a vessel of reception. When all his work enters the Kli [vessel] of the Creator, and not in his own vessels of reception, called “self-love,” it is considered that his nourishment is in the hands of the Creator.

Now we will explain why when his foods are in the hands of the Creator, they are as bitter as an olive. Since “by the hand of the Creator” means in order to bestow, and since it is against nature, for the nature we are born with is only to receive, when one wants to work against nature, his body resists this work.

Instead, the body wants its nourishments to be in the hands of man, for the hands of flesh and blood are called self-love, called “receiving in order to receive.” This is the meaning of what the dove said, “as sweet as honey in the hands of flesh and blood,” for where one sees that the work he is doing will yield nourishment, meaning pleasures, which feed his will to receive, this is called “in the hands of man,” where the foods are as sweet as honey because they come into the hands of flesh and blood.

And while he wants only to turn the order of life completely upside down, meaning that if previously, all he wanted and thought about was delighting his will to receive, now he wants to relinquish all his pleasures if he sees that they come with the aim of self-benefit. Although he has not achieved this degree of a desire to bestow, but only thinks about it, the body already begins to betray him and does not want to give him strength to work. Then, when he begins to go against the body, he promptly begins to feel a bitter taste in his work.

The dove said that she agrees to it although she tastes a bitter taste, since this is the truth, meaning that this is the real way to achieve the goal for which this world was created, which is to do good to His creations, and one cannot achieve this degree before he is rewarded with equivalence of form called “in order to bestow contentment upon the Creator.” Otherwise, the point of Tzimtzum [restriction] lies on him, which is the concealment of the face of the Creator.

This is why the dove said that she wants her nourishment, meaning her pleasure, to be that she can concentrate on how from all her work she will be rewarded with everything going to the hands of the Creator and not to self-reception, since this removes her from the goal for which she was created. Hence, during the work, when one tastes a bitter taste and it is impossible to work without overcoming in ascending and descending, that time continues until a person gets help from above, as our sages said, “He who comes to purify is aided.” The Zohar asks, “How is he helped?” With a holy soul, meaning he is given the light of Torah called “the light in it reforms him.” At that time, there is no longer work with his body because all the forces that resist the Creator annul before the upper light.

For this reason, when the light of Shabbat comes, when a person begins to feel his additional soul, all the forces that oppose the Creator are revoked, so there is no more room for labor. It follows that he is at rest. This is called “rest and joy.” Where does it come from? From “light to the Jews,” when the light that belongs to the Jews shines on him, meaning that this light that comes from above makes a person Jewish.

Conversely, the nations of the world, which “All the good that they do, they do for themselves,” meaning in order to receive, the light that comes to assist and by which they can achieve the aim to bestow, they do not want it whatsoever, since they regard it as death. Hence, when the light of Shabbat comes, it is rest and joy only to the Jews.