Cíl vytvoření skupiny - 1. 1-1 (1984)
Cíl vytvoření skupiny - 2. 1-2 (1984)
O lásce k přátelům. 2 (1984)
Láska k přátelům - 1. 3 (1984)
Nechť člověk pomůže svému bližnímu. 4 (1984)
Čo nám poskytuje pravidlo “Miluj blížneho svojho ako seba samého”?. 5 (1984)
Láska k přátelům - 2. 6 (1984)
Miluj bližního svého jako sebe samého. 7 (1984)
Jaké naplnění Tóry a přikázání očišťuje srdce. 8 (1984)
A člověk prodá střechu svého domu. 9 (1984)
Jakou úroveň musí člověk dosáhnout?. 10 (1984)
Ohledně zásluh praotců. 11 (1984)
Důležitost skupiny. 12 (1984)
Jména a názvy v duchovním (Někdy se duchovní nazývá duše). 13 (1984)
Vždy buď připraven prodat vše, co máš, aby ses oženil s dcerou žáka mudrce. 14 (1984)
Jak může sestoupit z nebes něco špatného. 15 (1984)
Ohledně odevzdávání. 16 (1984)
O důležitosti přátel. 17-1 (1984)
Pravidla shromáždění společnosti. 17-2 (1984)
A bude to: Když přijdeš do země, kterou ti dá Stvořitel, tvůj Všemohoucí. 18 (1984)
Dnes všichni předstoupíte. 19 (1984)
Udělej si Rava a kup si přítele - 1. 1 (1985)
Ohledně větví a kořene. 2 (1985)
Pravda a víra. 3 (1985)
Zde je rodokmen Noema. 4 (1985)
Odejdi ze své země. 5 (1985)
A Stvořitel se mu odhalil v Alone Mamre (v dubových lesích) . 6 (1985)
Život Sáry. 7 (1985)
Udělej si Rava a kup si přítele - 2. 8 (1985)
A synové se strkali v jejím lůně. 9 (1985)
A odešel Jákob. 10 (1985)
Spor Jákoba s Lábanem. 11 (1985)
A usadil se Jákob. 12 (1985)
Pevnost, bašta mého spasení. 13 (1985)
Já jsem první a Já jsem poslední. 14 (1985)
A obrátil Chizkijáš tvář svou ke zdi. 15 (1985)
A čím více ho vyčerpávali. 16 (1985)
Poznej dnes a ulož do srdce svého. 17 (1985)
Žalobci. 18 (1985)
Pojďme k Faraonovi - 1. 19 (1985)
Kdo zatvrdil své srdce. 20 (1985)
Vždy je třeba rozlišovat Tóru a práci. 21 (1985)
Celá Tóra je jedno svaté Jméno. 22 (1985)
Na mém loži po nocích. 23 (1985)
Tři etapy v práci. 24 (1985)
Ve všem se musí rozlišit světlo a nádoba (kli). 25 (1985)
Děj mi uvidět Velikost Svojí. 26 (1985)
Článek o navrácení. 27 (1985)
Článek o zvědech. 28 (1985)
Stvořitel je blízký všem, kteří Ho volají. 29 (1985)
Tři modlitby. 30 (1985)
Člověk nepočítá sebe k hříšníkům. 31 (1985)
Ohledně odměny pro přijímající. 32 (1985)
Zločinci Israele. 33 (1985)
A modlil jsem se ke Stvořiteli. 34 (1985)
Když člověk ví, co je chvění před Stvořitelem. 35 (1985)
A byl večer, a bylo ráno. 36 (1985)
Kdo svědčí o člověku. 37 (1985)
Spravedlivý a dobře pro něj, spravedlivý a špatně pro něj. 38 (1985)
Uslyš náš hlas. 39 (1985)
A odešel Mojžíš. 1 (1986)
Slyšte nebesa. 2 (1986)
Co znamená, že za pomoci Tóry je člověku udělena spravedlnost a mír. 3 (1986)
Ohledně milosrdenství. 4 (1986)
Ohledně úcty k otci. 5 (1986)
Ve věci jistoty. 6 (1986)
Důležitost modlitby mnohých. 7 (1986)
O pomoci přicházející shora. 8 (1986)
O svíčce Chanuky. 9 (1986)
Ohledně modlitby. 10 (1986)
Pravá modlitba je založena na skutečné potřebě. 11 (1986)
V čem tkví hlavní potřebnost, za kterou je třeba se modlit. 12 (1986)
Pojďme k Faraonovi - 2. 13 (1986)
Proč je třeba nádoby od Egypťanů. 14 (1986)
Modlitba mnohých. 15 (1986)
Neboť Jákoba si vybral pro Sebe Stvořitel. 16 (1986)
Pravidla setkání. 17 (1986)
Kdo přivádí k modlitbě. 18 (1986)
O významu radosti. 19 (1986)
Pokud zhřešil a přizná vinu. 20 (1986)
O víře výše rozumu. 21 (1986)
Když žena počne. 22 (1986)
O chvění a radosti. 23 (1986)
Rozdíl mezi almužnou a darem. 24 (1986)
Míra plnění přikázání. 25 (1986)
Blízká cesta a daleká cesta. 26 (1986)
Stvořitel a Israel odešli do vyhnanství. 27 (1986)
Není společnost menší než deset. 28 (1986)
Lišma a Lo Lišma. 29 (1986)
Klipa předchází plodu. 30 (1986)
O významu krmení a porodu. 31 (1986)
Proč během modlitby je třeba narovnat nohy a zakrýt hlavu. 32 (1986)
Jaká jsou přikázání, po kterých člověk šlape svými patami. 33 (1986)
O soudcích a strážcích. 34 (1986)
Patnáctého Ava. 35 (1986)
V čem tkví příprava k Slichot. 36 (1986)
Dobrý, tvořící dobro zlým a dobrým. 1 (1987)
O důležitosti uvědomění zla. 2 (1987)
Celý Izrael má podíl na budoucím světě. 3 (1987)
Nelze poslouchat dobré od zlého člověka. 4 (1987)
V čem je důležitost práce ve vztahu k odměňování. 5 (1987)
Důležitost víry, která je vždy přítomná. 6 (1987)
Zázrak Chanuky. 7 (1987)
Rozdíl mezi pravdivou a nepravdivou milostí. 8 (1987)
Velikost člověka závisí na velikosti jeho víry v budoucnost. 9 (1987)
Jaká je závažnost pomluvy a proti komu je směřována. 10 (1987)
Purim, když je přikázáno "ad de-lo jada". 11 (1987)
Co je "polovina šekelu" v duchovní práci - 1. 12 (1987)
Proč se svátek maces nazývá "Pesach". 13 (1987)
Spojení mezi Pesachem, macesem a marorem. 14 (1987)
Dva druhy svatosti. 15 (1987)
Rozdíl mezi společnou a individuální prací (klal a prat). 16 (1987)
Podstata důležitosti zákazu učit Tóru modloslužebníky. 17 (1987)
Co je příprava pro obdržení Tóry - 1. 18 (1987)
Co je skryté a zjevné v práci Stvořitele. 19 (1987)
Co je osobní vlastnictví člověka. 20 (1987)
Co jsou špinavé ruce v duchovní práci. 21 (1987)
Jaký dar člověk prosí u Stvořitele. 22 (1987)
Mír po hádce je lepší, než když vůbec nedojde k hádce. 23 (1987)
Co je bezdůvodná nenávist v duchovní práci. 24 (1987)
Co je vážnost v duchovní práci. 25 (1987)
Co je to lehké přikázání. 26 (1987)
Co je prokletí a požehnání v duchovní práci. 27 (1987)
Co znamená "nepřidávejte a neubírejte" v duchovní práci. 28 (1987)
Co znamená "podle utrpení - je mzda". 29 (1987)
Co je "válka o moc" v duchovní práci - 1 . 30 (1987)
Co je uzavření spojení v duchovní práci. 31 (1987)
Proč se život dělí na dva druhy. 1 (1988)
Jaká musí být míra návratu. 2 (1988)
Proč se Stvořitel nazývá "Pravda". 3 (1988)
Co znamená „modlitba za pomoc a odpuštění“ v duchovní práci. 4 (1988)
Co znamená v duchovní práci: "Israel je ve vyhnanství - Šchina je spolu s nimi". 5 (1988)
V čem je rozdíl mezi polem a člověkem v poli, v duchovní práci. 6 (1988)
Proč je tak důležitý ženich, že jsou mu odpuštěny jeho hříchy. 7 (1988)
Co znamená, že modlící se musí správně vysvětlovat svá slova. 8 (1988)
Co znamená, že spravedlivý trpí z neštěstí. 9 (1988)
Co znamená čtyři druhy jdoucích do Domu Učení v duchovní práci. 10 (1988)
Jaké dva úrovně předcházejí "Lišma". 11 (1988)
Co je „Tóra a práce“ na cestě Stvořitele. 12 (1988)
Co znamená, že vůdce národa - to je i národ, v duchovní práci. 13 (1988)
Nezbytnost lásky k přátelům. 14 (1988)
Co znamená, že požehnání se nenachází na prázdném místě, v duchovní práci. 15 (1988)
Na jakém základě se buduje svatost. 16 (1988)
Hlavní rozdíl mezi živočišnou duší a božskou duší. 17 (1988)
Kdy se člověk nazývá pracovníkem Stvořitele v duchovní práci. 18 (1988)
Co je stříbro a zlato, Israel a ostatní národy v duchovní práci. 19 (1988)
Co je odměna v práci na odevzdávání. 20 (1988)
Co znamená, že Tóra byla dána z tmy, v duchovní práci. 21 (1988)
Co jsou zásluhy a hříchy spravedlivého v duchovní práci. 22 (1988)
Co znamená v duchovní práci, že začínají z "lo lišma". 23 (1988)
Co znamená: "Skryté - Stvořiteli, ale odhalené - nám" v duchovní práci. 24 (1988)
Co je příprava v předvečer soboty v duchovní práci. 25 (1988)
Jaký je rozdíl mezi zákonem a spravedlností v duchovní práci. 26 (1988)
Co znamená, že Stvořitel nesnáší domýšlivce, v duchovní práci. 27 (1988)
Co znamená skryté a zjevné řízení Stvořitele. 28 (1988)
Jaký je rozdíl mezi pracovníkem Stvořitele a tím, kdo pro Něho nepracuje . 29 (1988)
Co požadovat od shromáždění přátel. 30 (1988)
Jaká činnost člověka v duchovní práci se vztahuje ke Stvořiteli. 31 (1988)
Co jsou dvě činnosti během pádu. 32 (1988)
V čem je rozdíl mezi společným a osobním v duchovní práci. 33 (1988)
Co je den a noc v duchovní práci. 34 (1988)
Co je pomoc v duchovní práci, kterou musí člověk prosit u Stvořitele. 35 (1988)
Jaká je míra návratu. 1 (1989)
Co je velký nebo malý hřích v duchovní práci. 2 (1989)
Jak se liší brány slz od všech ostatních bran. 3 (1989)
Co je "potopa" v duchovní práci. 4 (1989)
Co znamená, že stvoření světa bylo ve formě almužny. 5 (1989)
Co je "výše rozumu" v duchovní práci. 6 (1989)
Co znamená v duchovní práci „Ten, Kdo nepracoval v předvečer soboty, co bude jíst v sobotu?“. 7 (1989)
Co znamená "Pokud narůstá dobro, pak i zlo narůstá" v duchovní práci. 8 (1989)
Co znamená v duchovní práci, že utrpení které přišlo k hříšníkům, začíná u spravedlivých. 9 (1989)
Co znamená v duchovní práci, že žebřík stojí nakloněný. 10 (1989)
Jaké síly je potřeba v práci. 11 (1989)
Co je "hostina ženicha". 12 (1989)
Co je "chléb nepřejícího" v duchovní práci. 13 (1989)
Co znamenají slova "A ulož do srdce svého". 14 (1989)
Co znamená, že spravedliví jsou vidět díky hříšníkům, v duchovní práci. 15 (1989)
Co znamená zákaz požehnat nad prázdným stolem v duchovní práci?. 16 (1989)
Proč je zakázáno popřát příteli mír dříve, než požehná Stvořitel. 17 (1989)
Co znamená, že požehnání nepřebývá nad tím, co je spočítáno v duchovní práci. 18 (1989)
Co znamená v duchovní práci, že se sobota nazývá "Ša-bat". 19 (1989)
Co znamená, že zlý počátek se pozvedá a odvádí na stranu, v duchovní práci. 20 (1989)
Co znamená v duchovní práci: "Opilý se nemodlí". 21 (1989)
Co znamená, že právě v předvečer svátku Pesach jsou položeny čtyři otázky. 22 (1989)
Co znamená v duchovní práci "Pokud nespolknul maror, nesplnil závazek". 23 (1989)
Co znamená: "Nechť požehnání obyčejného koena nebude povrchním ve tvých očích" v duchovní práci. 24 (1989)
Co znamená v duchovní práci: „Člověk, který má vadu, se nepřiblíží“. 25 (1989)
Co znamená "toho, kdo znesvěcuje sebe, znesvěcují shora" v duchovní práci. 26 (1989)
Co je utrpení v duchovní práci. 27 (1989)
Kdo potřebuje znalost, že člověk obstál v zkoušce. 28 (1989)
Co je příprava pro obdržení Tóry - 2. 29 (1989)
Co je zapálení svítidla v duchovní práci. 30 (1989)
Co znamená, že není možné učit Tóru modloslužebníky, v duchovní práci. 31 (1989)
Co znamená, že olej se nazývá dobrými činy, v duchovní práci. 32 (1989)
Co je vlastnost zvědů v duchovní práci. 33 (1989)
Co je mír v duchovní práci. 34 (1989)
Co je "ten, kdo nemá syny" v duchovní práci. 35 (1989)
Co znamená "Neboť v tom je vaše moudrost a rozum v očích národů" v duchovní práci. 36 (1989)
Co znamená „cesta je na začátku trnitá, ale na konci přímá" v duchovní práci. 37 (1989)
Co jsou „soudci a stráže“ v duchovní práci. 38 (1989)
Co znamená "Tóra mluví pouze o zlom počátku" v duchovní práci. 39 (1989)
Co znamená "Každý den oni musí být ve Tvých očích novými" v duchovní práci. 40 (1989)
Rozvrh dne. 41 (1989)
Co znamená: „Abychom byli hlavou, ale ne ocasem“ v duchovní práci. 1 (1990)
Co je "selhání" v duchovní práci. 2 (1990)
Co znamená, že svět je stvořen pro Tóru . 3 (1990)
Co znamená, že nejdůležitější díla spravedlivých - jsou dobré skutky, v duchovní práci.. 4 (1990)
Co znamená, že Země nepřinesla ovoce, dokud nebyl stvořen člověk, v duchovní práci. 5 (1990)
Kdy má člověk používat hrdost v duchovní práci. 6 (1990)
Kdy je čas modlitby a kdy je čas poděkování v duchovní práci. 7 (1990)
Co znamená, že se Esav nazývá člověkem pole, v duchovní práci. 8 (1990)
Co znamená, že žebřík stojí na zemi a jeho vrchol dosahuje nebesa. 9 (1990)
Co znamená v duchovní práci, že, jak řekli naši mudrci, král David neměl život. 10 (1990)
Co znamená v duchovní práci, že svítidlo Chanuky se umísťuje nalevo od vchodu. 11 (1990)
Co znamená, že se Tóra nazývá střední linií, v duchovní práci - 1. 12 (1990)
Co znamená, že díky jednotě Stvořitele a Jeho Šchiny budou vykoupeny všechny hříchy, v duchovní práci. 13 (1990)
Co je „Pravá milost“ v duchovní práci. 14 (1990)
Co znamená, že dokud nepadnul egyptský vládce, neexistovala odpověď na jejich sténání, v duchovní práci. 15 (1990)
Co znamená „kvůli netrpělivosti a těžké práci“ v duchovní práci. 16 (1990)
Jakou pomoc obdrží ten, kdo se přichází očistit. 17 (1990)
Co znamená, že sobotní řeč by neměla být jako všední řeč, v duchovní práci.. 18 (1990)
Co znamená, že se Tóra nazývá střední linií, v duchovní práci - 2. 19 (1990)
Co je "polovina šekelu" v duchovní práci - 2. 20 (1990)
Co znamená: „Jak Já nezištně, tak i vy nezištně" v duchovní práci. 21 (1990)
Jaký je postup pro vymazání Amaleka. 22 (1990)
Co znamená, že Mojžíš měl problémy při určování novoluní, v duchovní práci. 23 (1990)
Co znamená, že každý, kdo přináší sebe k zápalné oběti, je mužem, v duchovní práci. 24 (1990)
Co znamená: "Všechny národy, chvalte Stvořitele" v duchovní práci. 25 (1990)
Co znamená: "Neexistuje svatý jako Stvořitel, neboť není nikdo jiný, kromě Tebe" v duchovní práci. 26 (1990)
Co znamená, že každé stéblo trávy má sílu, která ho řídí, bije a říká „musíš růst“, v duchovní práci. 27 (1990)
Co znamená "Varovat velkých před malými" v duchovní práci. 28 (1990)
Co znamená „Tóra vyčerpává síly člověka“ v duchovní práci. 29 (1990)
Co znamená, že zákon a spravedlnost jsou jménem Stvořitele, v duchovní práci. 30 (1990)
Co znamená, že vyšší požehnání nespočívá na tom, co je spočítáno, v duchovní práci.. 31 (1990)
Co znamená, že Israel naplňuje touhu Stvořitele, v duchovní práci. 32 (1990)
Co znamená "země se polekala a umlkla" v duchovní práci. 33 (1990)
Co jsou „jednoduché nádoby“ v duchovní práci. 34 (1990)
Co znamená „ten, kdo vychutnává hostinu ženicha“ v duchovní práci. 35 (1990)
Co znamená, že synové Esava a Ismaele nechtěli přijmout Tóru, v duchovní práci. 36 (1990)
Co znamená "Šchina svědčí o Israeli" v duchovní práci. 37 (1990)
Co znamená: „Číše požehnání musí být plná“ v duchovní práci. 38 (1990)
Co znamená: "Každý kdo truchlí pro Jeruzalém, bude poctěn uvidět ho v radosti" v duchovní práci. 39 (1990)
Co znamená "Neboť vy jste nejmenší ze všech národů" v duchovní práci. 40 (1990)
Co znamená "lehká přikázání, po kterých člověk šlape svými nohami," v duchovní práci. 41 (1990)
Co znamená požehnání a prokletí v duchovní práci. 42 (1990)
Co znamená "Nesázej pro sebe Ašeru vedle oltáře" v duchovní práci. 43 (1990)
Co je „válka o moc“ v duchovní práci - 2. 44 (1990)
Co znamená: "Skryté - Stvořiteli našemu Všemohoucímu" v duchovní práci. 45 (1990)
Pracovní řád, ustanovený Ba´al HaSulamen. 46 (1990)
Co znamená: „Nemáme jiného Krále, kromě Tebe,“ v duchovní práci. 1 (1991)
Co znamená: „Vrať se, Israeli, ke Stvořiteli svému Všemohoucímu“ v duchovní práci. 2 (1991)
Co znamená „hříšník připraví, ale spravedlivý oblékne“ v duchovní práci. 3 (1991)
Co znamená, že ničitel byl uvnitř potopy a zabíjel, v duchovní práci. 4 (1991)
Co znamená, že dobré skutky spravedlivých jsou jejich zrozením, v duchovní práci.. 5 (1991)
Co jsou "pastýři stáda Abraháma a pastýři stáda Lota" v duchovní práci. 6 (1991)
Co je člověk a co je živočich v duchovní práci. 7 (1991)
Co znamená „A Abrahám zestárnul, na sklonku dní“ v duchovní práci. 8 (1991)
Co je "vůně jeho oděvů" v duchovní práci. 9 (1991)
Co znamená, že Král stojí na svém poli, když zrno leží v kupách, v duchovní práci. 10 (1991)
Co znamená, že zlý počátek a dobrý počátek ochraňuji člověka, v duchovní práci. 11 (1991)
Svíce tyto jsou svaté. 12 (1991)
Co to znamená: „Ty jsi předal silné do rukou slabých“ v duchovní práci. 13 (1991)
Co znamená, že požehnání člověka, je požehnání synů, v duchovní práci. 14 (1991)
Co znamená požehnání: „ten, kdo kvůli mně vykonal zázrak na tomto místě“ v duchovní práci. 15 (1991)
Co znamená: proto, abyste věděli, že Stvořitel je Všemohoucí, je třeba „A polož to na srdce své“ v duchovní práci. 16 (1991)
Co znamená: Neboť zatvrdil jsem Já srdce jeho“ v duchovní práci. 17 (1991)
Co znamená, že je třeba pozvedat pravou ruku nad levou, v duchovní práci. 18 (1991)
Co znamená: "Povstaň, Stvořiteli, a rozprchnou se nepřátele Tvoji" v duchovní práci. 19 (1991)
Co znamená: „Není nic, co by nemělo místo“ v duchovní práci. 20 (1991)
Co to znamená v duchovní práci, že před Purimem čtou sobotní kapitolu „Zachor“ (Pamatuj). 21 (1991)
Co znamená „růže mezi trny“ v duchovní práci. 22 (1991)
Co je „čistota popela krávy“ v duchovní práci. 23 (1991)
Co znamená, že člověk musí porodit syna a dceru, v duchovní práci. 24 (1991)
Co znamená, že člověk, který uskutečnil návrat, se musí nacházet v radosti. 25 (1991)
Co znamená odhalení míry a skrytí dvou v duchovní práci?. 26 (1991)
Co znamená: „Žena, která vydává semeno první, porodí syna“ v duchovní práci. 27 (1991)
Co je svatost a čistota v duchovní práci. 28 (1991)
Co znamená, že se velekněz musí oženit s pannou, v duchovní práci. 29 (1991)
Co znamená, že pro toho, kdo byl na daleké cestě, se Pesach odkládá na druhý Pesach, v duchovní práci. 30 (1991)
Co znamená, že almužny pro chudé dělají Svaté Jméno, v duchovní práci. 31 (1991)
Co jsou prapory v duchovní práci. 32 (1991)
Co znamená, že Stvořitel obrací tvář, v duchovní práci. 33 (1991)
Co znamená "Ochutnává plody jejich v tomto světě, a zásoby se hromadí ve světě budoucím" v duchovní práci. 34 (1991)
Co jsou "zvědové" v duchovní práci. 35 (1991)
Co znamená "mír, mír vzdálenému i blízkému" v duchovní práci. 36 (1991)
Co je "Tóra" a co je "zákon Tóry" v duchovní práci. 37 (1991)
Co je pravá linie v duchovní práci. 38 (1991)
Co znamená, že pravá musí být větší než levá, v duchovní práci. 39 (1991)
Co je pravda a lež v duchovní práci. 40 (1991)
Co musí udělat člověk, pokud se narodil se špatnými vlastnostmi . 41 (1991)
Co znamená: "Zná vůl Pána svého Israel nezná" v duchovní práci. 42 (1991)
Co znamená "A uvidíš Mne zezadu, ale tvář Mojí nebude vidět" v duchovní práci. 43 (1991)
Jaký je důvod, podle kterého byl Israel hoden zdědit Zemi, v duchovní práci. 44 (1991)
Co znamená, že soudce musí soudit úplně spravedlivým soudem, v duchovní práci. 45 (1991)
Co je "syn milované a syn nenáviděné" v duchovní práci. 46 (1991)
Co znamená, že pravá a levá si vzájemně odporují v duchovní práci. 47 (1991)
Knihovnachevron_right
Rabaš/Články
chevron_right
Pokud zhřešil a přizná vinu
 
Listen to this articlevolume_up

Should One Sin and Be Guilty

Article No. 20, 1986

It is written in The Zohar, Vayikra (item 251): “We learned that it is written, ‘Should one sin and be guilty.’” Why does he first say, “Should one sin,” and finally, “and be guilty”? He replies that we learned that “should one sin” means that these are the transgressions with which the creatures have sinned, as it is written, “of all the sins of man.” “And be guilty” is as you say, “the guilt is returned to the Lord,” where “and be guilty” means “will be corrected.” That is, “should he sin” means if he corrects his works and returns what he has robbed. Rabbi Yosi said, “This means that the word, “returns,” means he returns by himself, since it is not written “will return,” which is imperative, but precisely, “returns,” meaning by himself.

We should understand why he says, “Should one sin.” Which transgressions are called “sin,” where it is written, “of all the sins of man”? We should understand this, since is there a transgression that is not considered a sin? He brings an evidence to this, as it is written, “from all of man’s sins.” Afterwards he interprets the verse “about theft,” which applies specifically between man and man.

But what about the Mitzvot [commandments] between man and the Creator? We shall explain this in the work. It is known that all the sins come because of the will to receive, which was imprinted in the creatures by the thought of creation “to do good to His creations.” After there was a prohibition on receiving in order to receive, which is the correction of the Tzimtzum [restriction] that was done in order to avoid the “bread of shame,” because of this correction, the worlds of Klipot [shells/peels] emerged by cascading.

Then, through the sin of Adam HaRishon with the tree of knowledge, two systems emerged, as in “God has made one opposite the other.” Thus, there is ABYA of Kedusha [holiness/sanctity] and opposite it ABYA of Tuma’a [impurity].

From here stem all the sins—by wanting to receive only in order to receive. This means that man was created by nature with self-love, meaning that he cares only for his own benefit. Only by the Segula [remedy/virtue] of Torah and Mitzvot [commandments] can he be corrected to work in order to bestow. Before he receives this correction, called “in order to bestow,” he wants to swallow everything into his own domain, meaning to take everything out from the Creator’s domain and bring it into man’s domain.

Three discernments extend from this in our world: 1) forbidden things and permitted things. 2) We make two discernments in permitted things: mandatory or optional. 3) The intention, meaning we should aim with forbidden things, too, not to do them, so it is for the purpose of bestowing. With permitted things, whether mandatory or optional, the intention should be to bestow and not for self-benefit, but he keeps Torah and Mitzvot because of the commandments of the Creator, for he believes in the Creator, that He will enjoy his keeping everything that He has commanded us. This should be his sole intention with everything he does, in positive Mitzvot [commandments to do something], negative Mitzvot [commandments not to do something], and in optional matters. He tries to aim everything for the Creator while engaging in them.

It follows that if a person receives pleasure into his own authority, his sin is that he takes out from the Creator’s domain into his own domain, since everything should enter the Creator’s domain, and man is only the Creator’s servant and has no authority of his own. Rather, everything should be in his Master’s domain, and the servant has no authority of his own.

However, when he receives the pleasures that exist in the world into his own domain it seems as though there are two domains. This is regarded as extracting from the domain of the Creator, whose world is His, and letting into his own domain.

Concerning extracting from his friend’s domain into his own, we should discern two manners: 1) His friend does not see that he extracts from his friend and lets it into his own domain. This is called a “thief.” That is, if his friend does not see, he has the courage to let his friend’s possession into his own domain. But if he sees that his friend might see him taking things and letting them into his own domain then he will not steal.

2) Sometimes he takes his friend’s possession even if his friend resists. This is called “robbing.” He robs his friend even if his friend sees, but he is not fazed by his yelling that it’s a robbery and he does not allow it. He insists, meaning he does not have the power to overcome the passion that he has for his friend’s possession, and he is compelled to rob. The reason he is not impressed by the other looking at him taking is that his will to receive is already fully developed.

Baal HaSulam said that the difference between a thief and a robber is that the robber has a bigger will to receive than the thief. Therefore, when a thief knows that the owner will see him in the act, the shame gives him strength to overcome and relinquish the theft. But the will to receive of a robber is so strong that nothing can disrupt him from carrying out his scheme. His desire and passion are so great that he does not consider anything and carries out his plan.

Now we can explain what we asked above about wanting to imply that he says, “Should one sin,” meaning which of those sins that are called, “sin,” as it is written, “of all the sins of man.” We should interpret what he says, “of those sins that are called, ‘sin,’” after which he brings evidence from the verse, “of all the sins of man.” What does “of all” mean? We should interpret that he is implying to the root from which all the sins come, namely the will to receive, with which all the actions in the world begin, and with which all the works are concluded. That is, we were given this desire to correct so it works in order to bestow. When the general will to receive is corrected in order to bestow, it will be called the “end of correction.”

This means that all the corrections we must exert in Torah and Mitzvot are only to correct the will to receive so it works in order to bestow, and then we will be rewarded with Dvekut [adhesion], and we will be able to attain the purpose of creation—to do good to His creations.

It follows that at the end of correction, when everything is corrected and there is nothing more to correct, everything should enter Kedusha. That is, even sins must enter Kedusha, or a part of the will to receive will be missing, left outside without correction. We said that the intimation that the verse, “of all the sins of man,” means everything that extends from this root. That is, we have to know that all sins extend from the rudimentary will to receive, as we know that this is the root of all the creatures. Therefore, if even one sin remains, since it extends from the root, which is the will to receive, it, too, must be corrected into working in order to bestow, or this deficiency will be apparent in the root, meaning in Tzimtzum Aleph [first restriction], which was done on the rudimentary will to receive so we will receive everything that exists in the thought of creation to do good to His creations in the Kelim [vessels] that have been corrected into working in order to bestow.

We can understand this through a depiction. Let us assume that His desire to do good to His creations is for one hundred kilograms of pleasure. Naturally, He had to prepare a Kli [vessel] with one hundred kilograms of deficiency. Otherwise, there is no place to put the one hundred kilograms of pleasure because there can be filling only in a place of lack. It follows that if we fill the Kelim [vessels], meaning deficiencies, and Kelim are left outside—meaning some of the Kelim that belong to the one hundred kilograms of deficiency are unclean and unfit to be filled with the abundance that belongs to them—the abundance that He wished to give, the one hundred kilograms of abundance, His desire is not fulfilled because some of the Kelim belong to the part of the abundance that still did not receive what belongs to them.

It follows that all the Kelim that emerged at the time of creation must enter Kedusha [holiness/sanctity]. By this we will understand what the holy Zohar says, “The angel of death is destined to be a holy angel.” This is as said above, that since all the bad comes from the will to receive that the Creator created and then restricted, which is called “correction,” all of the one hundred kilograms of will to receive that He has created must be received through the correction called “receiving in order to bestow.” These discernments that we cannot correct before the end of correction are called Klipot [shells/peels] and Tuma’a [impurity], and Sitra Achra [other side], but at the end of correction all the Kelim must enter Kedusha for the above-mentioned reason. Otherwise, there will be a lack in the abundance, since all the Kelim must receive the abundance that belongs to their share.

Now we can understand what is written, “of all the sins of man.” It pertains to the root of the sins, called “will to receive.” This is why it is written, “Should one sin and be guilty.” The meaning of the verse, “of all the sins of man,” is not sins between man and man specifically, as it is interpreted afterwards about the verse, “and be guilty.” It is as you say, “the guilt is returned to the Lord,” where “and be guilty” means that he will correct his works and will return the theft he has robbed, which implies specifically between man and man.

However, we should interpret that the root of all the sins is the will to receive in order to receive, which is what a person receives from the Creator, meaning from His domain, and lets everything into his own domain, which is called “theft.” That is, he extracts from the domain of the Creator although the Torah screams and says it is forbidden to receive into one’s own domain or it is considered having two domains—the Creator’s domain, and he takes the pleasures from the Creator’s domain into his own. It follows that he is not regarded as a thief but as a robber, for although the Creator sees him taking, his will to receive is so strong that he cannot resist it, which is why he is considered a robber and not a thief.

And what is his correction? He returns the theft that he has robbed, meaning repents and corrects so that all his works enter Kedusha. That is, he extends a desire that all his works will be in order to bestow. This is why he interprets “Should one sin and be guilty,” that “and be guilty” means correction.

Rabbi Yosi adds and says, “This means that what is written, ‘and returns,’ means returning by himself, since ‘and returns’ is not written as imperative, but rather ‘returns’ is precisely by himself. That is, there is ‘repentance from fear,’ when sins become for him as mistakes, and this is regarded as such, although he returns the theft.” However, this is still not regarded as voluntarily. Rather, since he still has fear, he returns the theft. But this is not regarded as “by himself,” meaning of his own volition, so we can say that he is happy with returning the theft. Rather, it is as though he has no choice.

Repentance from fear still does not correct the sin, since with repentance from fear, since become only as mistakes. Hence, there are Kelim that are still outside of Kedusha, meaning that the upper abundance cannot dress in them. Therefore, His desire, which was to do good to His creations, to bestow upon the lower ones, still has nowhere to clothe. It is as though there is a deficiency in the purpose.

Therefore, we were given a correction called “repentance from love.” At that time sins become for him as merits. The Kelim that were as “sins,” which are desires to receive that belong to the upper abundance from the perspective of the purpose of creation, are unfit to receive the abundance. But when merits are made from these Kelim, they are fit for clothing the upper abundance, and then the completion of the goal, which is to benefit His creations, can come true to the extent of the abundance that He wanted to give them. Now all the Kelim that belong to the general will to receive that divided into several parts (for it is easier to correct smaller parts) have entered.

This is as the allegory that Baal HaSulam said concerning the correction of the tree of knowledge (Panim Masbirot p 56), about a king who wanted to send gold coins overseas to his son, but all his countryfolk were thieves, so he changed the gold coins into pennies and penny by penny join into a great amount, and by this everything will be corrected.