1. Není nikoho jiného kromě Něho
2. Šchina ve vyhnanství
3. Podstata duchovního porozumění
4. Příčina potíží v anulování se ve prospěch Stvořitele
5. Lišma je probuzení Shora a proč je nutné probuzení zdola
6. Pomoc, kterou poskytuje Tóra v duchovní práci
7. Co v práci znamená, když se zvyk stává druhou přirozeností?
8. Rozdíl mezi Svatým stínem a stínem Klipot
9. Tři důvody, které rozšiřují rozum člověka
10. Co v duchovní práci znamená „můj přítel se skryl“?
11. Raduj se, když se chvěješ
12. To nejdůležitější v práci člověka
13. Podstata granátového jablka
14. Co znamená velikost Stvořitele?
15. Co znamenají „jiní bozi“ v práci
16. Den Stvořitele a noc Stvořitele
17. Nečistá síla se nazývá „království bez koruny“
18. V temnotě plač, duše moje - 1
19. Proč Stvořitel nenávidí těla (touhu se těšit ve svůj prospěch)
20. Lišma
21. Doba vzestupu
22. Tóra „Lišma“
23. Milující Stvořitele, nenáviďte zlo
24. Zachraňuje je z rukou zločinců
25. Vycházející ze srdce
26. Budoucnost člověka závisí na jeho vděčnosti za minulost
27. Veliký je Stvořitel, a pouze nicotný Ho uvidí - 1
28. Nezemřu, ale budu žít
29. Když přicházejí pochybnosti
30. Nejdůležitější je toužit odevzdávat
31. Ve shodě s duchem stvoření
32. Osud je přání Shora
33. Osud Jom Kipur a Hamana
34. Země má výhodu ve všem
35. O životní síle Svatosti
36. Tři těla v člověku
37. Článek o svátku Purim
38. Jeho bohatství – bázeň před Stvořitelem
39. A sešili listy fíkovníku
40. Jaká by měla být víra v Učitele
41. Malá a velká víra
42. ELUL (Já k Milovanému svému a Milovaný ke mně)
43. Pravda a víra
44. Rozum a srdce
45. Dva stavy v Tóře a v práci
46. Moc Izraele nad Klipot
47. Tam, kde najdeš Jeho velikost
48. Nejdůležitější základ
49. Základní je rozum a srdce
50. Dva stavy
51. Když tě urazí hrubián
52. Hřích nezruší Přikázání
53. Omezení
54. Cíl duchovní práce - 1
55. Kde je v Tóře zmínka o Hamanovi
56. Tóra se nazývá „ukazující“
57. Přibliž ho k přání Stvořitele
58. Radost – ukazatel dobrých činů
59. Hůl a Had
60. Přikázání způsobené hříchem
61. Je velmi těžko blízko Stvořitele
62. Padá a podněcuje, pozvedává se a obviňuje
63. Půjčujte a Já vrátím
64. Z Lo Lišma přejdou k Lišma
65. Odkryté a skryté
66. Darování Tóry - 1
67. Vzdaluj se od zla
68. Spojení člověka se Sfirot
69. Nejprve nastane náprava celého světa
70. Silnou rukou a projevením hněvu
71. Ve tmě plač, má duše - 2
72. Jistota – oděv Světla
73. Po zkrácení
74. Svět, rok, duše
75. Budoucí svět a tento svět
76. Ke každé oběti přidej sůl
77. Duše člověka učí
78. Tóra, Stvořitel a Jisra’el – jeden celek
79. Acilut a BJA
80. Zády k zádům
81. Pozvednutí MaN
82. Modlitba, která je vždy nezbytná
83. „Vav“ pravé a „Vav“ levé
84. A vyhnal Adama z ráje, aby nevzal ze Stromu života
85. Plod velkolepého stromu
86. A postavili chudá města
87. Šabat Škalim
88. Veškerá práce je na rozcestí dvou cest - 1
89. Aby bylo pochopeno napsané v Knize Zohar
90. V Knize Zohar, Berešit
91. Podstrčený syn
92. Smysl štěstí
93. Ploutve a šupiny
94. Opatrujte duše svoje
95. Odseknutí předkožky
96. „Odpady humna a vinohradu“ v duchovní práci
97. Odpady humna a vinohradu
98. Duchovním se nazývá věčné
99. Hříšník, nebo spravedlivý – není řečeno
100. Písemná a ústní Tóra - 1
101. Vítězi nad růžemi
102. A vezměte si plod citrusového stromu
103. Dobrotivý srdcem
104. Škůdce byl ukryt v povodni
105. Nelegitimní žák mudrce má přednost před nejvyšším knězem – jedním z lidu země
106. Dvanáct šabatních chlebů
107. Dva andělé
108. Když Mě opustíš na den, opustím tě na dva dny
109. Dva druhy masa
110. Pole požehnané Stvořitelem
111. Výdech, hlas, řeč
112. Tři andělé
113. Modlitba „Šmone Esre“ (Osmnáct požehnání)
114. Podstata modlitby
115. Neživé, rostlinné, živočišné, člověk
116. Přikázání nepotřebují záměr
117. Vynaložil úsilí a nenalezl – nevěř
118. Kolena, která se sklonila před pánem
119. Žák, který se učil tajně
120. Proč nejedí ořechy na Nový rok?
121. Podobná lodím obchodním
122. Vysvětlení k Šulchan Aruch
123. Odstrkuje a současně nabízí Svoji ruku
124. Šabat Stvoření světa a šesti tisíciletí
125. Těšící se Šabatem
126. Mudrc přišel do města
127. Rozdíl mezi základním naplněním a přidáním Světla
128. Z hlavy této padá rosa na Ze’ir Anpin
129. Tverjo mudrců našich, jak dobré je tě spatřit
130. Tverjo mudrců našich, jak dobré je tě spatřit
131. Ten, kdo se přichází očistit
132. V potu tváře budeš jíst chléb - 1
133. Světlo Šabatu
134. Opojné víno
135. Čistého a spravedlivého nezabíjej
136. Rozdíl mezi prvním a posledním dopisem
137. Clafchad sbíral klestí
138. Bázeň a strach, někdy ovládnou člověka
139. Rozdíl mezi šesti dny Stvoření a Šabatem
140. Jak miluji Tóru Tvojí
141. Svátek Pesach
142. Stěžejní boj
143. Jenom pro blaho Izraele
144. Je jeden národ
145. Proč je moudrost dána právě mudrcům
146. Vysvětlení ke Knize Zohar
147. Práce v přijímání a v odevzdání
148. Volba mezi hořkým a sladkým, pravdou a lží
149. Proč je třeba přitahovat Světlo moudrosti
150. Opěvujte Stvořitele, neboť On veliké stvořil
151. A spatřil Jisra´el Egypťany
152. Podplácení zaslepí mudrce
153. Myšlenka je důsledkem touhy
154. Na světě by neměla být žádná prázdnota
155. Čistota těla
156. Aby nevzal ze Stromu života
157. Spím, ale mé srdce je vzhůru
158. Proč není během svátku Pesach obvyklé jíst na návštěvě
159. A uplynul dlouhý čas, když se to stalo
160. Skromnost v Přikázáních
161. Darování Tóry - 2
162. Proč říkají "Buď silný!" po skončení oddílu studijní lekce
163. O čem hovořili autoři Knihy Zohar
164. Rozdíl mezi materiálním a duchovním
165. Prosba Elíši k Elijášovi
166. Dvě úrovně v porozumění
167. Proč se „Šabat pokání“ nazývá takto
168. Zvyky Izraele
169. Dokonalý spravedlivý
170. Nechť nebude v tvojí kapse kamene velkého
171. Kniha Zohar, Emor - 1
172. Překážky a nesnáze
173. Přoč říkájí "LecChajim!"
174. Ukrytí
175. Jestliže pro tebe příliš dlouhá bude cesta
176. Když pijí víno po skončení svátečního dne
177. O původu vykoupení
178. Na stvoření člověka se podílejí tři
179. Tří linie
180. Jak je napsáno v knize Zohar, Emor - 2
181. Úcta
182. Mojžíš a Šalamoun
183. Mesiáš
184. Rozdíl mezi vírou a rozumem
185. Když k prostému člověku přijde Šabat
186. Učiň Šabaty každodenními a staneš se nezávislým
187. Volba spočívá ve větším úsilí
188. Práce je možná, pokud existují dvě cesty - 2
189. Činy vytvářející mysl
190. Každý čin zanechává otisk
191. Období pádu
192. Podstata osudu (losu)
193. Jedna Stěna jim slouží oběma
194. Sedm celých dnů
195. Staňte se hodni duchovního rozvoje
196. Přisávání egoizmu
197. Kniha, autor, příběh
198. Svoboda
199. Každý z Jisra´ele
200. Zeslabení clony
201. Duchovní a materiální
202. V potu tváře budeš jíst svůj chléb - 2
203. Povýšenost ponižuje člověka
204. Cíl duchovní práce - 2
205. Moudrost zvedá svůj hlas na ulici
206. Víra i potěšení
207. Smysl přijímání kvůli odevzdání
208. Význam úsilí
209. Tři podmínky pro modlitbu
210. Krásná vlastnost v tobě
211. Jako ten, kdo stojí před Králem
212. Objetí zprava a objetí zleva
213. Odhalení touhy
214. Známý v městské bráně
215. Podstata víry
216. Pravé a levé
217. Pokud ne já sám sobě, tak kdo mi pomůže?
218. Tóra a Stvořitel - jedno
219. Smysl sebeobětování
220. Smysl utrpení
221. Společné vlastnictví
222. Část, která je odevzdávána nečisté síle, aby opustila Svatost
223. Oblečení - hrubá látka - lež - ořech
224. Ženský základ a mužský základ
225. Pozvednout sám sebe
226. Písemná a ústní Tóra - 2
227. Odměnou za splnění Přikázání je samo Přikázání
228. Ryba před masem
229. Kapsy Hamana
230. Veliký je Stvořitel a jen nicotný Ho uvidí - 2
231. Náprava touhy přijímat potěšení pro sebe
232. Završení úsilí
233. Odpuštění, pokání a vykoupení
234. Ten, kdo opouští slova Tóry a pouští se do rozhovorů
235. Dívejte se znovu do knihy
236. Nepřátele mne proklínají celý den
237. Vždyť Mne člověk nemůže spatřit a zůstat naživu
238. Šťastný člověk, který na Tebe nezapomíná a vyvíjí pro Tebe
239. Rozdíl mezi Světlem Šavu´ot a šabatní denní modlitbou
240. Přivolej ty, kteří Tě hledají a požadují odhalení Tvé tváře
241. Volejte Ho, dokud je blízko
242. Potěšit chudáka ve sváteční den
243. Proč prověřují stín v noci Hošana Raba
244. Všechny světy
245. Rozdíl mezi základním naplněním a přidáním Světla
246. Vysvětlení, co je štěstí
247. Myšlenka je považována za výživu
248. Let His Friend Begin
Knihovnachevron_right
Ba'al HaSulam/Šamati - Slyšel jsem
chevron_right
Vzdaluj se od zla
 

67. Depart from Evil

I heard after the holiday of Sukkot [the Tabernacles Feast], October 5, 1942, Jerusalem

We must take caution with “depart from evil” to keep the four covenants.

  1. The covenant of the eyes, which is caution from looking at women. And the prohibition on looking is not necessarily because it might lead to a thought. The evidence of this is that the prohibition applies also to a hundred-year old man. Rather, the real reason is that it extends from a very high root: This caution is because if one is not careful, he might come to look at the Shechina [Divinity].

  2. The covenant of the tongue—to be vigilant with truth and falsehood. The scrutinies that exist now, after the sin of Adam HaRishon, are scrutinies of true and false. However, prior to the sin of the tree of knowledge, the scrutinies were about bitter and sweet. Yet, when the scrutiny is about truth and falsehood, it is completely different. At times, it begins sweet and ends bitter, which means that there is a reality of bitter which is nonetheless true.

For this reason, we must be careful with changing our words. Although one thinks that one is only lying to one’s friend, we should know that the body is like a machine: As it is accustomed to walk, so it continues to walk. Therefore, when it is accustomed to falsehood and deceit, it is impossible for it to walk by another way, and this forces man to proceed with falsehood and deceit when one is alone, too.

It turns out that one must deceive himself and cannot tell himself the truth at all, since he does not find any special preference to the truth.

We might say that he who thinks that he is deceiving his friend is really deceiving the Creator, since besides man’s body there is only the Creator. This is because it is the essence of creation that man is called “creature” only with respect to himself. The Creator wants man to feel that he is a separate reality from Him; but other than this, it is all “The whole earth is full of His glory.”

Hence, when lying to one’s friend, one is lying to the Creator; and when saddening one’s friend, one is saddening the Creator. For this reason, if one is accustomed to say the truth, it will help him with respect to the Creator. That is, if he promised something to the Creator, he will try to keep his promise, since he is not used to changing his word, and by this he will be rewarded with “The Lord is your shade.” If one keeps and does what he says, the Creator, too, will keep “Blessed is he who says and does” in return.

There is a sign in the covenant of the tongue, not to say all that can be said, since by speaking, one reveals what is in one’s heart, and this gives a hold to the external ones since as long as one is not perfectly clean, when he reveals something of his interior, the Sitra Achra [other side] has power to slander above and mock his work. She says, “What kind of work is he giving upward, since his whole intention in this work is only downward?”

This answers a great question: It is known that “a Mitzva induces a Mitzva,” so why do we often see that one falls from one’s work? As we have said above, the Sitra Achra defames and slanders his work, and then descends and takes his soul. That is, since she has already defamed above and said that his work was not clean, but that he works in the form of reception for oneself, she descends and takes his spirit of life by asking, “What is this work?” Hence, even when one is awarded some illumination of the spirit of life, he loses it again.

The advice for this is to walk humbly, so she does not know about his work, by way of “He does not reveal from the heart to the mouth.” Then the Sitra Achra, too, cannot know of one’s work, as she only knows what is revealed by word or action; this is what she can grip.

We should know that pain and suffering comes primarily through those who slander. Hence, we should be as careful as we can with speaking. Moreover, we should know that even when speaking mundane words, it still reveals the secrets of one’s heart. This is the meaning of “My soul went out when he spoke.” This is the covenant of the tongue with which we must take caution.

And the keeping should be especially during the ascent, since during the descent it is hard to walk in great degrees and cautions.