1. Není nikoho jiného kromě Něho
2. Šchina ve vyhnanství
3. Podstata duchovního porozumění
4. Příčina potíží v anulování se ve prospěch Stvořitele
5. Lišma je probuzení Shora a proč je nutné probuzení zdola
6. Pomoc, kterou poskytuje Tóra v duchovní práci
7. Co v práci znamená, když se zvyk stává druhou přirozeností?
8. Rozdíl mezi Svatým stínem a stínem Klipot
9. Tři důvody, které rozšiřují rozum člověka
10. Co v duchovní práci znamená „můj přítel se skryl“?
11. Raduj se, když se chvěješ
12. To nejdůležitější v práci člověka
13. Podstata granátového jablka
14. Co znamená velikost Stvořitele?
15. Co znamenají „jiní bozi“ v práci
16. Den Stvořitele a noc Stvořitele
17. Nečistá síla se nazývá „království bez koruny“
18. V temnotě plač, duše moje - 1
19. Proč Stvořitel nenávidí těla (touhu se těšit ve svůj prospěch)
20. Lišma
21. Doba vzestupu
22. Tóra „Lišma“
23. Milující Stvořitele, nenáviďte zlo
24. Zachraňuje je z rukou zločinců
25. Vycházející ze srdce
26. Budoucnost člověka závisí na jeho vděčnosti za minulost
27. Veliký je Stvořitel, a pouze nicotný Ho uvidí - 1
28. Nezemřu, ale budu žít
29. Když přicházejí pochybnosti
30. Nejdůležitější je toužit odevzdávat
31. Ve shodě s duchem stvoření
32. Osud je přání Shora
33. Osud Jom Kipur a Hamana
34. Země má výhodu ve všem
35. O životní síle Svatosti
36. Tři těla v člověku
37. Článek o svátku Purim
38. Jeho bohatství – bázeň před Stvořitelem
39. A sešili listy fíkovníku
40. Jaká by měla být víra v Učitele
41. Malá a velká víra
42. ELUL (Já k Milovanému svému a Milovaný ke mně)
43. Pravda a víra
44. Rozum a srdce
45. Dva stavy v Tóře a v práci
46. Moc Izraele nad Klipot
47. Tam, kde najdeš Jeho velikost
48. Nejdůležitější základ
49. Základní je rozum a srdce
50. Dva stavy
51. Když tě urazí hrubián
52. Hřích nezruší Přikázání
53. Omezení
54. Cíl duchovní práce - 1
55. Kde je v Tóře zmínka o Hamanovi
56. Tóra se nazývá „ukazující“
57. Přibliž ho k přání Stvořitele
58. Radost – ukazatel dobrých činů
59. Hůl a Had
60. Přikázání způsobené hříchem
61. Je velmi těžko blízko Stvořitele
62. Padá a podněcuje, pozvedává se a obviňuje
63. Půjčujte a Já vrátím
64. Z Lo Lišma přejdou k Lišma
65. Odkryté a skryté
66. Darování Tóry - 1
67. Vzdaluj se od zla
68. Spojení člověka se Sfirot
69. Nejprve nastane náprava celého světa
70. Silnou rukou a projevením hněvu
71. Ve tmě plač, má duše - 2
72. Jistota – oděv Světla
73. Po zkrácení
74. Svět, rok, duše
75. Budoucí svět a tento svět
76. Ke každé oběti přidej sůl
77. Duše člověka učí
78. Tóra, Stvořitel a Jisra’el – jeden celek
79. Acilut a BJA
80. Zády k zádům
81. Pozvednutí MaN
82. Modlitba, která je vždy nezbytná
83. „Vav“ pravé a „Vav“ levé
84. A vyhnal Adama z ráje, aby nevzal ze Stromu života
85. Plod velkolepého stromu
86. A postavili chudá města
87. Šabat Škalim
88. Veškerá práce je na rozcestí dvou cest - 1
89. Aby bylo pochopeno napsané v Knize Zohar
90. V Knize Zohar, Berešit
91. Podstrčený syn
92. Smysl štěstí
93. Ploutve a šupiny
94. Opatrujte duše svoje
95. Odseknutí předkožky
96. „Odpady humna a vinohradu“ v duchovní práci
97. Odpady humna a vinohradu
98. Duchovním se nazývá věčné
99. Hříšník, nebo spravedlivý – není řečeno
100. Písemná a ústní Tóra - 1
101. Vítězi nad růžemi
102. A vezměte si plod citrusového stromu
103. Dobrotivý srdcem
104. Škůdce byl ukryt v povodni
105. Nelegitimní žák mudrce má přednost před nejvyšším knězem – jedním z lidu země
106. Dvanáct šabatních chlebů
107. Dva andělé
108. Když Mě opustíš na den, opustím tě na dva dny
109. Dva druhy masa
110. Pole požehnané Stvořitelem
111. Výdech, hlas, řeč
112. Tři andělé
113. Modlitba „Šmone Esre“ (Osmnáct požehnání)
114. Podstata modlitby
115. Neživé, rostlinné, živočišné, člověk
116. Přikázání nepotřebují záměr
117. Vynaložil úsilí a nenalezl – nevěř
118. Kolena, která se sklonila před pánem
119. Žák, který se učil tajně
120. Proč nejedí ořechy na Nový rok?
121. Podobná lodím obchodním
122. Vysvětlení k Šulchan Aruch
123. Odstrkuje a současně nabízí Svoji ruku
124. Šabat Stvoření světa a šesti tisíciletí
125. Těšící se Šabatem
126. Mudrc přišel do města
127. Rozdíl mezi základním naplněním a přidáním Světla
128. Z hlavy této padá rosa na Ze’ir Anpin
129. Tverjo mudrců našich, jak dobré je tě spatřit
130. Tverjo mudrců našich, jak dobré je tě spatřit
131. Ten, kdo se přichází očistit
132. V potu tváře budeš jíst chléb - 1
133. Světlo Šabatu
134. Opojné víno
135. Čistého a spravedlivého nezabíjej
136. Rozdíl mezi prvním a posledním dopisem
137. Clafchad sbíral klestí
138. Bázeň a strach, někdy ovládnou člověka
139. Rozdíl mezi šesti dny Stvoření a Šabatem
140. Jak miluji Tóru Tvojí
141. Svátek Pesach
142. Stěžejní boj
143. Jenom pro blaho Izraele
144. Je jeden národ
145. Proč je moudrost dána právě mudrcům
146. Vysvětlení ke Knize Zohar
147. Práce v přijímání a v odevzdání
148. Volba mezi hořkým a sladkým, pravdou a lží
149. Proč je třeba přitahovat Světlo moudrosti
150. Opěvujte Stvořitele, neboť On veliké stvořil
151. A spatřil Jisra´el Egypťany
152. Podplácení zaslepí mudrce
153. Myšlenka je důsledkem touhy
154. Na světě by neměla být žádná prázdnota
155. Čistota těla
156. Aby nevzal ze Stromu života
157. Spím, ale mé srdce je vzhůru
158. Proč není během svátku Pesach obvyklé jíst na návštěvě
159. A uplynul dlouhý čas, když se to stalo
160. Skromnost v Přikázáních
161. Darování Tóry - 2
162. Proč říkají "Buď silný!" po skončení oddílu studijní lekce
163. O čem hovořili autoři Knihy Zohar
164. Rozdíl mezi materiálním a duchovním
165. Prosba Elíši k Elijášovi
166. Dvě úrovně v porozumění
167. Proč se „Šabat pokání“ nazývá takto
168. Zvyky Izraele
169. Dokonalý spravedlivý
170. Nechť nebude v tvojí kapse kamene velkého
171. Kniha Zohar, Emor - 1
172. Překážky a nesnáze
173. Přoč říkájí "LecChajim!"
174. Ukrytí
175. Jestliže pro tebe příliš dlouhá bude cesta
176. Když pijí víno po skončení svátečního dne
177. O původu vykoupení
178. Na stvoření člověka se podílejí tři
179. Tří linie
180. Jak je napsáno v knize Zohar, Emor - 2
181. Úcta
182. Mojžíš a Šalamoun
183. Mesiáš
184. Rozdíl mezi vírou a rozumem
185. Když k prostému člověku přijde Šabat
186. Učiň Šabaty každodenními a staneš se nezávislým
187. Volba spočívá ve větším úsilí
188. Práce je možná, pokud existují dvě cesty - 2
189. Činy vytvářející mysl
190. Každý čin zanechává otisk
191. Období pádu
192. Podstata osudu (losu)
193. Jedna Stěna jim slouží oběma
194. Sedm celých dnů
195. Staňte se hodni duchovního rozvoje
196. Přisávání egoizmu
197. Kniha, autor, příběh
198. Svoboda
199. Každý z Jisra´ele
200. Zeslabení clony
201. Duchovní a materiální
202. V potu tváře budeš jíst svůj chléb - 2
203. Povýšenost ponižuje člověka
204. Cíl duchovní práce - 2
205. Moudrost zvedá svůj hlas na ulici
206. Víra i potěšení
207. Smysl přijímání kvůli odevzdání
208. Význam úsilí
209. Tři podmínky pro modlitbu
210. Krásná vlastnost v tobě
211. Jako ten, kdo stojí před Králem
212. Objetí zprava a objetí zleva
213. Odhalení touhy
214. Známý v městské bráně
215. Podstata víry
216. Pravé a levé
217. Pokud ne já sám sobě, tak kdo mi pomůže?
218. Tóra a Stvořitel - jedno
219. Smysl sebeobětování
220. Smysl utrpení
221. Společné vlastnictví
222. Část, která je odevzdávána nečisté síle, aby opustila Svatost
223. Oblečení - hrubá látka - lež - ořech
224. Ženský základ a mužský základ
225. Pozvednout sám sebe
226. Písemná a ústní Tóra - 2
227. Odměnou za splnění Přikázání je samo Přikázání
228. Ryba před masem
229. Kapsy Hamana
230. Veliký je Stvořitel a jen nicotný Ho uvidí - 2
231. Náprava touhy přijímat potěšení pro sebe
232. Završení úsilí
233. Odpuštění, pokání a vykoupení
234. Ten, kdo opouští slova Tóry a pouští se do rozhovorů
235. Dívejte se znovu do knihy
236. Nepřátele mne proklínají celý den
237. Vždyť Mne člověk nemůže spatřit a zůstat naživu
238. Šťastný člověk, který na Tebe nezapomíná a vyvíjí pro Tebe
239. Rozdíl mezi Světlem Šavu´ot a šabatní denní modlitbou
240. Přivolej ty, kteří Tě hledají a požadují odhalení Tvé tváře
241. Volejte Ho, dokud je blízko
242. Potěšit chudáka ve sváteční den
243. Proč prověřují stín v noci Hošana Raba
244. Všechny světy
245. Rozdíl mezi základním naplněním a přidáním Světla
246. Vysvětlení, co je štěstí
247. Myšlenka je považována za výživu
248. Let His Friend Begin
Knihovnachevron_right
Ba'al HaSulam/Šamati - Slyšel jsem
chevron_right
Jeho bohatství – bázeň před Stvořitelem
 

38. The Fear of God Is His Treasure

I heard on Nissan 10, March 31, 1947

A treasure is a Kli [vessel] in which the possession is placed. Grain, for example, is placed in the granary, and precious things are placed in a more guarded place. Thus, everything that is received is called by its correlation to the light, and the Kli must be able to receive the things. It is as we learn that there is no light without a Kli, and this applies even in corporeality.

Yet, what is the Kli in spirituality, in which we can receive the spiritual abundance that the Creator wants to give, which will match the light? That is, as in corporeality, where the Kli needs a correlation with the object that is placed in it.

For example, we cannot say that we have treasures of wine, which we poured in new sacks to keep the wine from turning sour, or that we took a lot of flour in barrels. Instead, there is a conduct that the container of wine is barrels and jars, and the container for the flour is sacks and not barrels, etc.

Thus, there is a question, What is the spiritual vessel, the Kelim [vessels] from which we can make a big treasure of the upper abundance?

There is a rule that the cow wants to feed more than the calf wants to eat. This is because His wish is to do good to His creations, and the reason for the Tzimtzum [restriction], we must believe, is for our own good. And the reason must be that we do not have the right Kelim where the abundance can be, like the corporeal Kelim, which must be right for what is placed there. Hence, we must say that if we add the Kelim, there will be something to hold the added abundance.

The answer to this is that, in His treasury, the Creator has only the treasure of fear of heaven (Berachot 33).

Yet, we should interpret what is fear: It is the Kli, and the treasure is made of this Kli, and all the important things are placed in it. He said that fear is as it is written about Moses: Our sages said (Berachot, p 7), “In return for ‘And Moses hid his face for he was afraid to look,’ was to be rewarded with ‘the image of the Lord does he behold.’”

Fear refers to one’s fear of the great pleasure that is there, that he will not be able to receive it in order to bestow. The reward for this, for having had fear, is that thus he had made for himself a Kli in which to receive the upper abundance. This is man’s work, and besides that, we attribute everything to the Creator.

Yet, it is not so with fear, because the meaning of fear is not to receive. And what the Creator gives, He gives only to receive, and this is the meaning of “Everything is in the hands of heaven except the fear of heaven.”

This is the Kli that we need. Otherwise, we will be considered fools, as our sages said, “Who is a fool? He who loses what he is given.” This means that the Sitra Achra [other side] will take the abundance from us if we cannot aim in order to bestow, because then it goes to the vessels of reception, which is the Sitra Achra and Tuma’a [impurity].

This is the meaning of “And you shall observe the commandments.” Observing means fear. Although the nature of the light is that it keeps itself, meaning that the light leaves before one wants to receive the light into the vessels of reception, yet one must do it by himself, as much as he can, as our sages said, “You will keep yourselves a little from below, and I will keep you a lot from above.”

The reason we attribute fear to people, as our sages said, “Everything is in the hands of heaven but the fear of heaven,” is because He can give everything but fear. This is because what the Creator gives is more love, not fear.

Acquiring fear is through the Segula [power/remedy] of Torah and Mitzvot. It means that when one engages in Torah and Mitzvot with the intention to be rewarded with bringing contentment to one’s Maker, that aim that rests on the acts of Mitzvot and the study of Torah brings one to attain it. Otherwise, one might remain—although he observes Torah and Mitzvot in every item and detail—he will still remain merely in the degree of still of Kedusha [holiness].

It follows that one should always remember the reason that obligates him to engage in Torah and Mitzvot. This is the meaning of what our sages meant by “that your Kedusha will be for My Name.” It means that I will be your cause, meaning that all your work is in wanting to delight Me, meaning that all your actions will be in order to bestow.

Our sages said (Berachot 20), “Everything there is in keeping, there is in remembering.” This means that all those who engage in observing Torah and Mitzvot with the aim to achieve “remembering,” by way of “When I remember Him, He does not let me sleep.” It follows, that the keeping is primarily in order to be awarded remembering.

Thus, one’s desire to remember the Creator is the cause for observing Torah and Mitzvot. This is so because it follows that the reason and the cause to observe the Torah and Mitzvot is the Creator, as without it one cannot adhere to the Creator, since “He and I cannot dwell in the same abode” due to the disparity of form.

The reason that the reward and punishment are not revealed, and we must only believe in reward and punishment, is because the Creator wants everyone to work for Him, and not for themselves. This is discerned as disparity of form from the Creator. If the reward and punishment were revealed, one would work because of self-love, so the Creator would love him, or because of self-hate, for fear that the Creator would hate him. It follows that the reason for the work is only the person, not the Creator, and the Creator wants that He will be the compelling reason.

It turns out that fear is precisely when one recognizes one’s lowliness and says that his serving the King, meaning that one’s wish to bestow upon Him is considered a great privilege, and it is more valuable to him than he can say. It is according to the rule that with an important person, what is given to him is considered receiving from him.

To the extent that one feels one’s lowliness, to that extent he can begin to appreciate the greatness of the Creator, and the desire to serve Him will awaken in him. However, if one is proud, the Creator says, “He and I cannot dwell in the same abode.”

This is the meaning of “A fool, a wicked one, and a rude one go together.” The reason is that since one has no fear, meaning he cannot lower himself before the Creator and say that it is a great honor for him to be able to serve Him without any reward, he cannot receive any wisdom from the Creator, and he remains a fool, and he who is a fool is wicked, as our sages said, “One does not sin unless the spirit of folly entered him.”